25.Srpen 2008
To si snad dělaj prdel! ...Právě tohle mi běželo hlavou většinu času, co jsem strávila v kině na Brabcově Máji. Po tomto zážitku přemýšlím o tom, jestli jsem náhodou nečetla úplně jiný Máj než pan režisér. To, co jsem četla já, byl temný, ponurý, romantický Máj, rozervaný, světobolný, plný kontrastů, nesmrtelný, osudový, věčný...Takový je romantismus, řešící rozpor mezi snem a skutečností - rozervaný. Dost mě překvapilo, jak podle něčích představ může vypadat rozervaný romantický hrdina - strašný lesů pán. Vize pana Brabce je metroušský vyholený hejsek, který je spíš k smíchu.
A k smíchu nebyl jenom on, docela slušný výtlem jsem (a nejen já) měla při "vražedné scéně", ta byla vskutku vrcholem trapnosti celého filmu - několikrát "podříznutý" Kukura, který nejprv neměl na krku ani šrám, načež jeho krev prýštící hadičkou zpoza krku zastříkala bílé prádlo v okruhu asi pěti metrů. A smát jsem se nepřestala ani pak, jen co Vilém spadl jak shnilá švetska z koně, začaly jeho hrůzné "vize", hrůzné asi jak strašidla v pouťovém domu hrůzy a do toho Supporti. No prostě paráda, komedie. Jestli on spíš pan Brabec nenatočil parodii na Máj, to by se snad dalo přijmout.
No, abych to celé jen nehanila, mužská část diváctva se alepoň ukojila při mnohých pohledech na (nejen) Jarmilina (nejen) ňadra, ale čím se mělo pokochat oko divaček, to vážně netuším. Vilémem tedy rozhodně ne... nebo starým mlsným kocourem Schiffnerem nebo snad patetickým katem? Nejlépe ze všeho mi vyšly krásné upřímné oči pana faráře - mého oblíbeného Vladimíra Javorského (který by z toho vyšel nejlépe tak jako tak ;-) Brabcův Máj je spíš To, co bylo před Májem.
Ideový vrchol Máchova Máje - výjev žalářní, kdy si Vilém klade zásadní otázky viny a osudu, věčnosti, života a smrti, pohružuje se do děsné prázdnoty, padá do propasti bezedné - to prostě nejde zfilmovat, to se musí přečíst.
Komentáře (0):
Přidej komentář
<< Domů