29.Srpen 2009
O životě - 4 část
Je hezký den , trochu mráčků a slabý vítr ... Dnes bude plnopráce , přijedou němci na koních a my máme co dělat , aby jsme všechnonachystali ... Včera jsem si užila velmi krásný den s tetou jeli jsme nakoupaliště , ale od té doby co sem se málem utopila už raději do hloubky nepůjduzkusila sem to , ale nejde to , asi ve mě ještě něco vězí ... Už ani nevím jakéje to být šťastná a zamilovaná nebo to jen tuším ... Někdo si říká že je světtěžkej , ale těžkej si ho děláme sami ... Někdo nechce mluvit o smrti protožese třeba bojí něčeho , někdo zas o problémech , ale to hlavní , že jen málolidí mluví o druhých , často mluvíme sami o sobě , ale proč ? Protože na těchdruhých sami nic nevidíme jenom na sobě a to je to špatné ... Já budu radějimluvit o těch druhých nechci dělat hádky jako by dělali namyšlení lidé ...
1. O Mamce... Mamka je hodná v několika věcech i když se někdy pohádáme pořádjí mám ráda i když jsem někdy zlá a držkatá , jak by to řekla mamka ... Ale jíděkuji za to že jsem a že můžu být tady se svou rodinou a přáteli ...
2. O Taťkovi ... Taťka někdy přísný , ale má srdíčko ze zlata jako moje mamka... Mám ho ráda taky i přes ty hádky občas ...
3. O Sestře ... Irča je hodná sestra beru jí i jako dobrou kamarádku , kterápomáhá v několika věcech ... Jsme si podobný jako vejce , vejci ... Taky párhádek , ale mám jí ráda vždycky udělá tu nejlepší srandu ...
4. O bráchovi ... nejdřív jsme se moc nemuseli a teď jenom pár hádek , ale toasi dělá to že jsme brácha ze sestrou ...
5. O Míšovi ... Michal moje všechno to je takový zlatíčko , který má fakt srdceze zlata i když mezi náma není a moc mi chybí on mě dokázal změnit a já mu zavšechno co pro mě udělal ... a mou rodinu moc děkuji ...
6. O Míšově rodině ... Nevím co psát moc dlouho je neznám , ale vím že je mámráda a že mi přirostli hodně k srdci ... Beru je jako mou druhou rodinu ,kterou bych nechtěla ztratit ...
Já píšu hlavně o druhých než o sobě , o sobě nevím co bych psala akorát , že tyhádky způsobuji většinou já , ale chtěla bych aby se to změnilo a já byla jakodřív i když mi někdo mluví do života , tak vím že to myslí upřímně , alenedávám to znát ...
Knížku , kterou budu mít co nevidět přečtenou ... Jsem pochopila , že kdyžčlověk umře , tak žije dál jen někde kde je to krásné a plné dobrodružství ...Ty lidé co se nechtěli vracet na zem a chtěli tam , kde je nejvíc jasné sluncenašli cestu posmrtného života ... život , který žije teď Míša se mu určitě líbí, ale je tu snáma i když ho nevidíme stejně jako všechny , které tam jsou akoukají na nás s toho nejlepšího a nejhezčího místa , kde můžou být ...
Jednou člověk pochopí , jak je důležité stát při rodině v problémech , nemoci ahlavně při smutku ... Já pomoc od druhých nepřímám i když bych chtěla , ale jási stojím zatím , že si pomůžu sama stejně jako druhým ...
Autor: fernetka14 v 13:20 |
Komentáře (0):