Byl jednou jeden zrzek, neměl oči, neměl ani uši. Neměl vlastně ani vlasy, takže mu tak spíš jen říkali.
   Mluvit nemohl, protože ani hubu neměl. A dokonce neměl ani nos.
   Dokonce neměl ruce ani nohy. Ani břicho neměl ani hřbet a páteř taky neměl, asi neměl ani žádné vnitřnosti. A vůbec nic vám neměl. Kdo tedy má vědět, o kom je tu řeč?
   Raději o něm přestaneme mluvit.

   Jednou se přecpal Vorlíček hrachovou kaší, no a umřel. Peroutka, když mu to řekli, umřel taky. Zato Ducháček umřel sám od sebe. A Ducháčkova žena spadla z kredence a taky umřela. A děti Ducháčků se utopily v rybníce. A bába Ducháčků se zpaňákovala a zem po ní slehla. Michálek se přestal holit, dostal z toho svrab. A Kružík namaloval dámu s bičem, a potom se zbláznil. A Křižák dostal poštou čtyřistovky rublů, čímž se nafoukl tak, že ho vyhodili z práce.
   Dobrý člověk prostě ztrácí pevnou půdu pod nohama.

     Jedna bába k srmti zvědavá se vyvalila z okna, dopadla a zabila se.
     Z okna ven se vystrčila druhá bába, koukla se na tu zabitou, jenomže byla taky zvědavá až k srmti, vyvalila se nám z okna, dopadla a zabila se. Potom se z okna vyvalila třetí, čtvrtá, pátá bába.
     Když se z okna vyvalila bába šesta, nemohl jsem se už na to dívat. Odešel jsem pryč na Bleší trh, kde prý jeden slepec dostal darem upletenou šálu.