Jsem jaký jsem,

ani horší ani lepší,

jsem jaký jsem

ato nejsem ani hezký.

Nechápu in názory,

nechápu státní podpory,

nechápu vůbec rodiče

ani nevím kde mam klíče.

Bývám věčně zmatený,

to taky když jsem ožralý,

bývám i dost nevrlý

Aato když škola mi jde na nervy.

Neumím se někdy ovládat,

někdo by měl mi pomáhat.

Neumím ani matiku,

ale vydívám v ní logiku.

Nevím proč jsem takový,

ale přece, kdo to ví..

Znám jiné víc než sebe,

a to není žádný dárek z nebe.

Peklo mi ůděl předurčilo,

asi aby z toho něco mělo.

Smutek lidem rozdávám

a to radost chtěl bych dát vám.

Nevím v co mám věřit

ani neumím já šetřit.

Nebe je prý všemocné

ale peklo pravomocné.

Každý mívá ve vínku,

svoji malou kravinku.

Střípek smůly v naději

Že na tom nic nezmění.

Ten pořeže drahé kolem

Ale v každém už srostl s tělem.

A tak věřím čím dál víc

Že nebe neudělá s tím nic.

Leda že by jeden byl

Co by střípek vyprostil.

On je malý věřte mi,

Každý ale o něm ví.

Časem se změní

To je to opotřebení.

O menším už tolik nevíme

Ale tím víc ničíme.

Koho a jak prosím vás?

To musí vědět každý z nás.

Proč ho ale vytahovat,

Je náš a tak měl by nás posilovat.

Střepy nosí štěstí??

A to jste kde vyčetli?

Střepy nosí smůlu nám

A já to bohužel znám.

Řežu koho miluju,

Mám na to smůlu.

Doufám jen že mi ho pomůže někdo vyjmout

Abych ji mohl konečně jen já obejmout.

Vloženo: 21.Leden 2009 v 23:18.