26.Říjen 2008
26.10.2008 | -PRAŽSKÉ ELEGIE
Zabalila jsem si universální batůžek. Netušila jsem, kam pojedu, u koho budu a ani kdy se vrátím. Nepotřebovala jsem toho mnoho. Základ tvořil jako obvykle notebook společně s adaptérem, ti zaplňovali většinu místa v batohu. Přihodila jsem spodní prádlo, kraťásky a tričko na spaní, dvě čistá trika a šusťáky - kdo ví, třeba se dostanu do přírody. Do malé kapsičky jsem nacpala tři líčidla, popadla peněženku a zamkla dveře.Stále jsem nevěděla kam půjdu, natož kde budu spát. Možností bylo mnoho, ale přibývajícím časem jich ubývalo. Mé největší jistoty vyhořely. Teď mohu říci, že jsem zvolila ten správný směr, je kolem půl desáté, já sedím na posteli a chystám se ke spánku.....
Komentáře (0):
Přidej komentář
<< Domů