Deprese a stres z anonymních vztahů

Moderní konzumní kultura způsobila zánik blízkých citových vztahů, a místo nich zde jsou anonymní vztahy, z lidí se tak stali herci, co se naučili hrát zde určité profesionální role, a mají strach, aby nevypadli z role, diváci jsou velmi nároční, a neodpustí vám to, že jako herci chybujete. Syndrom vyhoření je způsoben anonymními vztahy kdy mnoho dáváme a minimum nazpět dostáváme, veliké psychické a fyzické výkony nejde podávat trvale, a je přirozené, že pokud zde není optimální odpočinek, tak přichází deprese a stres. 
Lékař vám může na psychické nemoci dát jenom léky na psychiku, on nemůže vaše soukromé složité problémy vyřešit, je to jako s kuřáky a alkoholiky, jde o náladové a konfliktní jedince, jediným řešením je přerušit s nimi vztahy, statisticky většina zaměstnaných lidí co žije ve velikých městech, má trvalé problémy s psychikou, lze ale pomoci jenom tomu, kdo pokorně přijme dobré rady toho, kdo mu může pomoci, zde je jádro problému, psychicky nemocný člověk odmítá přijmout dobré rady, komu není rady, tomu není už možno pomoci. Problém je v podvědomí těchto lidí, podvědomí je ovládá jako loutky, je snadné změnit vědomí a je těžké změnit podvědomí, z čerta anděla neuděláš. 
V podvědomí jsou svaté priority, ony určují co je pro nás správné a co je chybné, člověk musí dlouhodobě klesnout na psychické dno, aby změnil svoje priority co má v podvědomí, díky zlu, je možné dosáhnout dobra. Jenže nikdo nestojí o to, aby on dlouhodobě klesl psychicky na dno, každý očekává nějaký zázrak od lékaře, nebo od jemu blízkých lidí. V přírodě je mezi zvířaty tento problém řešen eliminováním vadného jednice, výhodou je zde jednoduchost a zablokování možnosti rozmnožování, s tímto přirozeným řešením ale lidi nesouhlasí a tak následkem je to že je konzumní civilizace veliký blázinec je kterém je, psychicky zdravý pracující člověk, jenom vzácnou statistickou výjimkou.