GVKB 021

Vše je si zde v mnohém podobné, protože principy zde jsou pro vše společné, mnoho se můžeme poučit od přírody jaké má ona pravidla a jaké má priority, nemá smysl vymýšlet draho a dlouho něco co příroda vymyslela a otestovala. Základem je zde jednoduchost, to co je složité, s tím jsou jenom problémy a často to nefunguje, dlouho jsem hledal prioritní příčinu veliké složitosti v lidské kultuře? 
Veliká složitost je zde díky tomu že jsou lidi hříšníky, hříšný člověk má hříšné myšlenky a následkem je složitost. Je třeba začít se tím, že eliminujeme z lidské kultury hříšnost a uděláme z lidí svaté lidi, co nemyslí na nic co je hříšné. Největším hříchem je pyšnost, v tom se shodují všechny svaté víry, věřící člověk je pokorný k sobě a cizím lidem, něco se nám povede, a hnedka jsme na to pyšní. Naše pyšnost, je následkem velikých vědomostí, které nám přinášejí výhody a jistoty. 
Jakmile se lidi stali gramotnými a začali číst knihy a noviny, tak následkem byla jejich pyšnost, která eliminovala svatou víru. Je třeba lidi odříznout od možnosti mít veliké vědomosti, zruší se gramotnost a zruší se i města, protože města jsou zdrojem vědomostí. Pokud se bude někdo chovat pyšně tak bude jako kacíř eliminován, aby on svojí pyšností nemohl nakazit druhé. 
Zakáže se stud za nahotu, lidi budou souložit na veřejnosti a nikomu to nebude vadit, oblečení bude sloužit jenom na ochranu před špínou nebo před zimou. Nebude zde pro nikoho možný úspěch, každý bude neúspěšným, protože jenom tak on může být pokorným, takto pravda a láska zvítězí nad nenávistí a lží. Nežijeme proto, abychom byli úspěšní, žijeme proto, abychom byli svatí a tím i duševně čistí, protože v nás nebude špinavá hříšnost.