Nevím to, že něco vím

Ano nevíš to, co víš, a o tom je tvůj život, mnohé co víme je před námi utajeno, a tak chybujeme, protože myslíme. Je to jako s lidmi v našem okolí, nevíme to, že o nic o nich už nevíme, protože jsme ty informace, co o nich víme, už zapomněli. Jakmile nějakou informaci nepoužíváme, tak tuto informaci eliminujeme, abychom měli místo na nové informace. Vše je zde o hodnotách, hodnoty ochraňujeme, a to co je nehodnotné to eliminujeme, proto je zde často snaha o to, aby povrch vypadal hodnotně, tento princip využívají; viry, paraziti, lháři, zloději, podvodníci, obchodníci, nepřizpůsobivý příživníci, manipulátoři, atd. 
Není zde rozhodně demokratický kapitalismus, je zde egoistický parazitismus, dobrota je přeci žebrota. Z díla poznáme tvůrce, slova mohou klamat, ale dílo nemůže klamat, jaké je dílo těch co rozhodují egoisticky o nás bez nás? Tím dílem je konzumní očistec, ve kterém život dělníka nemá smysl, a tak dělníci konzumují drogy a věří na zázraky. Milion milionářů ovládá pomocí peněz tento konzumní svět, na všem se dá vydělat, i na válce, ve které zbytečně zemře mnoho miliónů lidí, pro milionáře je milion mrtvých lidí, jenom statistika, když ale zemře milionář, je to najednou tragédie.