hansikuk bloghansikuk bloghansikuk bloghansikuk bloghansikuk blog

Je pozdě v noci, něco okolo pul jedné ráno a mě se nechce spát, nevím proč, možná proto, že mám v hlavě plno myšlenek a neumim si je pořádně srovnat, tak aby dávaly smysl. Na druhou stranu jsem hrozně unavený, pomalu v tom matném světle notebooku nevidím ani na klávesnici a tona ní píšu jen jednou rukou, protože druhou mám jaksi zlomenou a čouhaj mi ze sádry pouze dva prsty, které se dají jen těžko používat na klavesnici, ale litovat se nechci, nevidím v tom důvod, holt se stalo a nedá se nic dělat. Abych řekl pravdu, tak vůbec nevím proč jsem se rozhodl napsat něco sem do blogu. Možná proto, že nevím co s načatým večerem, který jsem strávil ve společnosti televize, na druhou stranu je to asi tím, že se akorat potřebuju z těch myšlenek vypsat. Ano čtete dobře, "vypsat". Ani nevím proč, ale zase jsem začal přemýšlet o životě jako takovém. Já osobně říkám, že nevím co příjde zíitra a natož co bude za rok. To nikdo neví, pochybuju o tom, že existuje bůh a i kdyby existoval, tak mi to asi nepoví, nemá důvod. Jak tak přemýšlím, do uší mi hraje " i am your angel", kdo je můj anděl? snad se někdo někdy najde, nikdy nevíme co se stane...napadá mě spousta věcí, říkám si jaký význam má můj život, kdo  jsem? vím to? sám nevím...co je láska? dostane se mi jí od někoho, bude mě někdy někdo milovat tak já tu určitou osobu? kdo ví? třeba se to nikdy nestane..zůstanu sám..ano, mám přátelé, můžu se na ně ale v těch nejtěžších chvílích spolehnout, že mi pomůžou..kdo ví? snad ano, je jich ale jen malá hrstka o kterých si myslím, že ano...alespoň, že opravdu nějací jsou a doopravdy existujou..za to jediný zatím bohu můžu poděkovat, nejsem ale věřící, na co? bůh nám stejně nepomůže..je jen v naší mysli..je to síla našeho ducha..možná to zní ujetě,ale zamysleme se nad tím...když o něco boha prosíme, tak určitě každý ve své duši pociítí ten pocit že se na něj může spolehnou a že se vše podaří...nepřipadá vám to ale jako kdybyste si promlouvali do duše sami k sobě? kdo ví? třeba ano. Sám nevím proč toto píšu je to jen splodina myšlenek, které se mi rodí v hlavě...je to jak hurikán , který se bliži na pobřeží a prozrazuje vám svou sílu. Já ale žádnou sílu neukazuji, spíš jen souhrn možná až praštěných myšlenek..já nevím, ale pomáhá mi to. Co je život? je to dar? nebo spíš prokletí? jednou jsme šťastni, jednou bychom nejradši skočili z nuseláku...život je podle mě jedno velké dobrodružství, které si kždý člověk utváři zcela sám, občas mu sice do toho zavadí nějaká souhra náhod ale to je tak vše. Co je osud? existuje vůbec? možná ano, ale definujte ho...dá se vyjádřit písmeny nebo číslicemi? nevím...je to nějaká přímká, po které jdeme? nevím...možná, že jsme si ho jenom vymysleli abychom se měli na co "vymluvit". Kdo ví? třeba ano, třeba ne..podle mě se život vypočítat nedá...nikdy nevím co se stane...třeba zitra umřeme, třeba se zamilujem..kdo ví...jediný co tak víme je že žijeme...no někdy nám to skoro ani nepřipadá, na druhou stranu si musíme života vážit..máme jen jeden, kdo ví co bude po něm až skončí? co je smrt? není to jen další část života...z biologického hlediska je to, že nám přestane fungovat cele tělo a my umřeme..co ale duše uvnitř nás? opravdu existuje? nevím..zatím ji nikdo nenašel...možná to je jenom výplod našeho jaksi dokonalého mozku..kdo ví? no jednou se to dozvíme, ale na to máme ještě čas.......nevím...myšlenky došly...co bude dál? to víte sami....nic? definujte mi nic...nic - neexistuje..pokaždé něco je...asi to je konec mého spisu...unavený nejsem...spánek? spát můžu v hrobě...nemyslím na něj...0:59..málo hodin...už by mohlo vycházet slunce...snad bude pěkně..dobré ráno:)