Proč se ptáš...???

24.Květen 2007

Proč se ptáš
co mi tehdy bylo
proč nepřiznáš
že tě nezajímám
vždyť já tě znám
možná líp než ty sám
a ty přesto zapíráš

vždyť s novým ránem
nikdo nepostrádá
sníh co včera roztál
jen já to pořád řeším
tak proč chceš vědět
proč se ptáš..?
víš že neodpovím..

napsal/a: helcanelly 15:04 Link komentáře (0)



Přátelství


Přítel je ten, kdo se spolu raduje z dobra, jehož se dostane druhému, a kdo spolu s ním cítí bolest, když má zármutek, ne snad z nějakého jiného důvodu, nýbrž pouze kvůli němu.

Že neodhalujeme přátelům své srdce až na dno, není proto, že bychom si nebyli jisti jimi, nýbrž sebou.

Bez přátel není štěstí, bez neštěstí není přátel.

Nikdy nevysvětlujte. Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám stejně neuvěří.

Podej přátelům ruku, ale neměj při tom zavřené prsty.

Láska může zemřít na pravdu, přátelství na lež.

Přátelství je láska bez křídel.

Přítel je ten, kdo přichází, když už všichni ostatní odešli.

Někteří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj zase odejdou. Někteří v něm nějakou dobu zůstanou a zanechají stopy v našich srdcích. My už pak nikdy nejsme stejní.

Kdyby měli všichni mí přátele skočit z mostu, neskočil bych s nimi. Čekal bych na dně, abych je mohl chytit.

napsal/a: helcanelly 15:01 Link komentáře (0)



Štěstí


Štěstí a duhu vidíme vždycky ne nad sebou, ale nad hlavami druhých.

Štěstí je jako stín, který nás všude provází, aniž bychom o něm věděli. Je to jakási ozvěna odpovídající na to, co darujeme.

To, co lidé nazývají štěstím, je okamžik, když přestanou mít strach.

Štěstí je radost bez litování.

Šťastný je ten, kdo se při západu slunce těší z vycházejících hvězd."

Velikost každého štěstí se měří jeho ztrátou.

Štěstí tvého života nezávisí na tom, jak se utváří tvůj osud, ale na tom, jak se vůči němu zachováš.

napsal/a: helcanelly 14:57 Link komentáře (0)



Proč?


Proč? Jak jednoduché je se ptát,

ale jak těžké je odpustit si slzy,

které do očí začnou se ti drát,

když věříš, že už brzy,

začneš se zase smát.

Ale je to tak!

A já stojím tu, zas pevně na nohou.

Ne, už nemám strach,

protože ty slzy, slzy plné smutku a utrpení,

nepůjde už nikdy zcela vymazat.

Ale i tak!

Já ptám se tě proč,

protože už není žádné cože,

protože jedině ty víš kdože,

den co den s radostí bral mě nože,

komu to působilo velké vlny rozkoše...

Ach bože!

Kdo nedal mi spát,

kdo měl tu čest všechnu chuť k životu mi brát,

mé srdce nechat na kousky roztrhat,

a přitom se ještě smát.

Panebože, měl si mě vůbec rád?

napsal/a: helcanelly 14:51 Link komentáře (0)



Bolest


Viděl její smutnou tvář,

kterou smýval její pláč.

Viděl její oči uplakané,

její vlasy krásně rozcuchané.

Viděl její třesoucí se ruce,

cítil, jak moc ji bolí srdce.

Netušil, že takhle bolí láska,

nevěřil, že tohle je ta kráska.

Ta, kterou opustil a kterou miloval,

díval se na ní a litoval.

Chytil ji za ruku a prosil,

aby mu odpustila.

Ona vstala a navždy ho opustila.

napsal/a: helcanelly 14:41 Link komentáře (0)



Soucit


Nemůžeš spát,nemůžeš snít,
když zavřeš oči chce se ti blít.
Život je kurva,furt si s tebou hraje,
máma je nenávist,která v tobě zraje.
V duši je prázno,oči sou nevlídný,
hraješ si na soucit,co tě prý ovlivní....(camaya)

napsal/a: helcanelly 14:40 Link komentáře (0)



Motta...

06.Květen 2007

Neberte život příliš vážně, stejně z něj nevyváznete živí.

Život je boj, který stejně nikdo z nás nevyhraje!

Pokud máš pocit,že nedostáváš tolik lásky kolik potřebuješ, od druhých nauč se jí přijímat.

Život je příliš krátký na to, aby se o něm dalo psát!

Teprve až když něco ztratíme, zjistíme, jakou to pro nás mělo cenu.

Nehledej smrt - ona si Tě najde sama a záleží jen na ní za jak dlouho!

Dokud dýchám, žiju, a dokud žiju, budu bojovat, abych mohl dýchat...

napsal/a: helcanelly 19:44 Link komentáře (0)



Už nikdy..


Už nikdy... už nikdy se nevrátí. Proč já?...proč zrovna mě se to muselo stát. Ještě nikdy jsem tohle nepocítila. Bolest, strach, úzkost... na druhou stranu vášeň, touhu, hrdost, ale nejvíce, nejvíce nenávist. Už nikdy nechci zažít tu potupu, pohrdavé pohledy, škodolibý smích. Už nikdy nebudu stejná! Zranil jsi mě, mou duši, mé srdce...! Vítr mě hladí po tváři, češe mé vlasy, dodává mi odvahy. Asi ví že to chci udělat, asi ví že to chci skončit. Jen dva krůčky...takový kousek a pak? pak už jen poletím...! Naposledy pohlédnu na okolní svět... stačí mi už jen jedem krok a zbavím se všeho trápení. Než to udělám chci ti říct jen poslední tři slova... I hate you!

napsal/a: helcanelly 19:43 Link komentáře (0)



Smrt


Leží dívka ve vaně
Dochází jí síly
Už jí blednou dlaně
Podřízla si žíly
Proč to, ale provedla?
Proč si život vzala?
Svého chlapce podvedla
Aniž by si to přála..

napsal/a: helcanelly 19:41 Link komentáře (0)



Anděli


Anděli odpusť mi mé horké slzy,
vždyť je tu zima a ráno je brzy.
Na věži dál budou hodiny znít
až děti v postelích sny budou snít..

Až usnu naposled v mrazivém sněhu,
příjmu Tvou lásku a příjmu Tvou něhu,
plna té vášně a vybuchne sopka,
společným domovem bude nám hrobka.

Na štít pak napiš mi krvavou tuží,
na místo duhy, proč černá mi sluší....
proč se vše kolem dál rychleji točí..

Až zavřu oči, budeš mě líbat,
Anděli smrti, už nebudu dýchat......

napsal/a: helcanelly 19:36 Link komentáře (0)


Starší články >