Stale je co se ucit..

všemožné nic kolem nás

stále se opakující

02.Leden 2008

.. prišli ke mě , už ani nevím kdo a říkali že jsou jiní. Že to co mi nabízí není to co ostatní běžně dostanou. Je to prý vyjímečné, něčím zvláštní až neskutečné. A proto ta cena. Jo ta cena, přehnaně vysoká , přehnaně neúměrná se mi zdála. .... jenže ....... Jenže já prostě NIKDY neodolám ! A to oni vědí, věděli to už když za mnou šli, vědeli to asi i dříve a jen čekali na vhodnou příležitost.
    Vzal jsem to.. zpocatku jsem si myslel ze to zvladnu, ze se s tim naucim zachazet s takovou tou samozrejmosti s jakou zapínám třeba pračku.  Však o nic nejde, říkal jsem si , však jsi prostě zaplatil tak užívej. Jenže .. jenže oni to věděli... věděli že neuspěju, že me to spolkne, poddám se tomu a prohraju. A přesně to se stalo.. podlehl jsem .. podlehl jsem tomu jedinečnýmu kouzlu okamžiku, těm vůním smyslnosti a lehkosti se kterou se kolem me pohybovalo to predražený ...
    to znamená že musím trpět, musím přežít sám se svýma pocitama, se svýma výčitkama, s tím svým hajzlovstvím, který to ve mě opět probudilo. Marně si lámu hlavu otázkou "proč je to sakra tak silný? " , vždyť mi to říkali ještě než jsem koupil...na to není lék, jež by se dal koupit za rohem .. čas to spraví a prozatím se bojím každýho dne, kdy musím odolávat a dusit v sobě tu bolest , to bezpráví. Někdy bych utekl , ale to zas nejsem ja, vždy jsem stál čelem ....
    "" no teda, co jsem to tu stvořil za slátaninu ničeho ! opisuju ve snaze bejt zajiímavej tak jednoduchou věc jako je láska, klasika , zamilovanej a nevyrovnanej .. . takzže o čem to vlastně je ?  nechal jsem se okouzlit , pobláznit, začal jsem důvěřovat , užívat si toho , věřit tomu že to má smysl, , a pak jsem jen byl hozen ze skály, z mrakodrapu na beton , zašlápnutej jak mravenec, vymazanej ze srdce, srovnanej se zemí , atd atd atd. . zkrátka byl jsem zaškatulkovanej a odstraněn pro nevhodnost ... . " proč se to stalo ? nepřišel jsem na to , prostě to skončilo ze dne na den , z minuty na minutu .. důvod možná je jediný : nebyla to láska ... nepronikl jsem až tam do zklamanýho srdce  a tak se zavřely dveře .. Nechci si tady vylívat srdce nějakýma zamilovanýma kecama , je to život , tak to prostě funguje, něco přichází a něco odchází .. vlastně ani pořádně nevím proč to tu píšu .-) asi abych to ze sebe dostal , protože takovou bitvu se nedá vyhrát ... takže dikec jestli se našel někdo , kdo to dočetl až sem :-))