12.Listopad 2008,20:02
Původ Japonců doposud nebyl uspokojivě vysvětlen. Osídlování japonských ostrovů probíhalo v několika vlnách, jedněmi z prvních příchozích byli Ainuové. Dodnes na severním ostrově Hokkaidó přežívá několik tisíc potomků tohoto národa s vlastním jazykem a kulturou. Specifickou skupinou jsou také obyvatelé ostrovů Rjúkjú (Okinawa), kteří tvoří svébytnou etnickou skupinu.
Podle pověstí bylo japonské císařství založeno již v roce 660 př. n. l. přímým potomkem bohyně slunce Amaterasu. Historické údaje potvrzující existenci císařství se datují do roku 297 n. l.

Po celou dobu japonského císařství je u moci stejná dynastie, je proto nejstarší vládnoucí dynastií světa. Během značné části japonské historie ovšem císaři hráli spíše podružnou úlohu - fakticky zemi vládli opatrovníci - regentové - anebo vojenští vládci - šógunové. Od 12. až po 19. století byla faktická moc v Japonsku právě v jejich rukou. V této době byla japonská společnost rozdělena do čtyř vrstev: samurajové (tedy vojenská šlechta), rolníci, řemeslníci a obchodníci.

V japonské historii se střídala období intenzivního okouzlení cizími kulturami a období naprosté kulturní izolace. Zásadní vliv na podobu japonské kultury měla kultura čínská - Japonsko vedlo s Čínou čilé obchodní a diplomatické styky a přejímalo umělecké prvky, písmo, náboženství (buddhismus a konfucianismus) apod.

Okouzlení západem vrcholilo v 15. a 16. století, pak nastalo období další kulturní izolace, které trvalo až do roku 1867, kdy se do popředí opět dostal císař. Ten pod tlakem západu modernizoval administrativu i ekonomiku - následovaly tzv. reformy Meidži. Bylo zrušeno tradiční rozvrstvení společnosti, nastolena formální rovnoprávnost pohlaví. Proběhla industrializace a vytvořily se zárodky moderních demokratických orgánů. Prvotní okouzlení západními prvky přerostlo ve vyhrocený nacionalismus a expanzionizmus - Japonsko okupovalo Koreu, části Číny, Ruska a tichomořské ostrovy, během 2. světové války stálo na straně Německa.

Po vojenské kapitulaci v roce 1945 byl císař přinucen veřejně popřít svůj božský původ, jeho pravomoci omezila nová ústava, která byla přijata v roce 1947. Od té doby je politicky zatlačen do pozadí, vykonává jen funkce ryze symbolické. Na místo císaře Šówa, vlastním jménem Hirohito, (1926-1989), nastoupil jeho syn Akihito, oficiálně císař Heisei, který je císařem dodnes. Politická situace v Japonsku byla po válce velmi stabilní, od roku 1955 v národní politice dominuje Liberálně demokratická strana.

Geografické údaje

Japonsko se rozkládá na ploše více než 377 tis. km2 a je tvořeno souostrovím s 3.900 ostrovy (údaj se může z různých zdrojů lišit), z nichž asi 500 ostrovů je obydlených. Většina rozlohy je tvořena čtyřmi hlavními ostrovy Honšú, Hokkaidó, Kjúšú a Šikoku.

Japonsko je protáhlé od severu k jihozápadu a měří 3.800 km, což výrazně ovlivňuje klimatické podmínky v jednotlivých částech země. Podnebí na severním ostrově Hokkaidó je přibližně podobné středoevropskému podnebí, nejjižnější Kjúšú a Okinawa leží v subtropickém pásmu. Nejvyšší hora Japonska je jedním ze symbolů země - hora Fudži (3.776 m).

V Japonsku žije přes 120 miliónů obyvatel s průměrnou hustotou asi 332 osob na jeden km2. Tento údaj je však značně zavádějící, protože okolo 70 % území tvoří hory a zhruba 43 % veškerého obyvatelstva je tedy nahuštěno v městských aglomeracích kolem Tokya, Osaky a Nagoji. Měnou je jen (JPY), jehož hodnota kolísá mezi hodnotami 100 až 115 jenů za americký dolar.

V Japonsku převládá buddhismus a šintoismus. Ze statistik vyplývá, že velké procento obyvatel se hlásí k oběma náboženstvím, i když aktivně neprovozuje ani jedno.

zdroj: http://web.libimseti.cz/Terca.G//neco-z-historie-japonska_610178.html

 
vloženo hoogies
Permalink ¤ 0 komentáře
19:50
Mezopotamská architektura

Stavělo se hlavně z hliněných cihel, které byly pokryty barevnou glazurou. Sloup tu není konstrukčním prvkem a má jen podružnější úlohu. Cihla se dobře hodila ke klenbě. I zde byla architektonická tvořivost rozvinuta na základě náboženství a rozvinula se zejména při budování paláců.
Chrámy a paláce jsou si podobné. Půdorys tvoří dům s místnostmi kolem pravoúhlého dvora. Charakteristickou částí jsou zikkuraty (pyramidy o 7 stupních) s mohutnou podezdívkou proti záplavám. Na vrcholku je svatině, stále udržovaná pro příchod boha. Jednotlivé stupně jsou spojeny rampami. Paláce byly většinou situované poblíž chrámového okrsku, uprostřed města nebo tvořily součást městského opevnění.
Budovaly se též kanály, vodní nádrže, vodovody a mosty (400 km dlouhý „kanál králů“ spojující Eufrat a Tigrid s babylonským akvaduktem).

Sochařství Mezopotámie

Nedostatek kamene omezil sochařství na menší hliněné , dřevěné či kostěné sochy. I zde se uplatňují stejné principy jako u egyptského reliéfu.
Ze sumerského období pocházejí reliéfy Ur-Nanše s rodinou; Sup stéla lagašského krále a tzv. standarta z Uru, zobrazující vítězný pochod sumerského vojska.
Z akkadského období se dochovala Náramsinova stéla, zobrazující krále a jeho vojsko, a Chammurapiho stéla. V dolní části má vyryt zákoník, v horní části se Chammurapi modlí k bohu Šamašovi.
Z asyrského období známe množství reliéfů s válečnou či loveckou tématikou (umírající lev a raněná lvice, býci s lidskou hlavou).
Z volných soch je nejznámější socha stojícího a sedícího krále Gudey. Rozvinula se zde též glyptika do kamene nebo v podobě pečetních válečků, zdobených obrazy zvířat a zápasů s nimi nebo náboženskými výjevy. Od prvotní schematizace se zde dospělo k rovnováze mezi realismem a ornamentální dekorativností.

Malířství Mezopotámie

Malby zobrazovaly podobné náměty jako reliéfy, ale dochovali se jen ve zlomcích.

Užité umění Mezopotámie

Vedle rozvinutého zlatnictví (ozdoby, hudební nástroje, šperky) a textilní výroby je v Mezopotámii typická zejména keramika. Již v té době vynalezli téměř všechny druha polev a glazur na výzdobu cihel na podlahách a stěnách.

zrdroj: http://studenti-studentum.blogspot.com/2007/08/mezopotmie.html

 
vloženo hoogies
Permalink ¤ 0 komentáře
05.Listopad 2008,17:02
 
vloženo hoogies
Permalink ¤ 0 komentáře