Tak tohle mě trápit nepřestane...

11.Říjen 2006

Diabetes
(kus mého života)

Je to nemoc jako jiná, jenom není vidět
Vypadáte jako zdraví nemusíte se stydět.
Já si myslel že jsem jinej když jí prožívám,
Ale pořád v duchu si ten příběh omílám.
Jak říkaly nedělejte jednou se to posere
A já nedbal, kašlal na to teď se to všechno ven dere.
Játra měl jsem nadprůměrný, bolelo to, bolí dál,
Ledviny pak březnu taky přestaly mě poslouchat
To že sem byl neposlušný je teď pro mě kat.
Nesmím pivo ani víno ani jiný alkohol,
Co znamená já už nevím byt zase jednou na mol.
Trocha trávy zabije mě to je taky děs,
Všichni kolem hulejí jen ta společnost je běs.
Všichni říkaj to je chůdě ten to dostal jak jen moh
Ale nikdo už netuší kdo se na to zmohl
Byl jsem to já umyslně dělal jsem si potíže,
Byl jsem jinej nemoh jsem jíst sněd bych těsto do díže.
Jedl jsem jen kdy sem měl měl jsem pořád hlad.
Místo hladu cítím já těď na ledvinách chlad.
život je pes a já byl kost nechal jsem ho kousat dost.
Mám snad ještě moji milý zboží nouze cnost.
Nosím pumu není vidět, jen občas, ji ukáži světu
Nevěřily by jste lidi kdyby byla otázka květ
Co dokáže jedna malá krabička vyvolat vět.
Pořád se mě někdo ptá co to nosím u pasu
A já říkám už jen suše mp3 pro okrasu.
Teď si žiju zatím skvěle je to jako v pohádce
Výsledky mi klesaj směle jako nervi po hádce.
To je konec mojí story nevím co dál povídat
Za par let co koukám na svět stihl jsem to podělat.
Diabetes není nemoc co by mohla ublížit,
pokud vy kní nepřidáte nějaký ten cizí shit.

napsal/a: joker08 19:21 Link komentáře (0)



Do teď mám jizvu na noze...


Nehoda
Prázdniny 2006

Jedu si tak jako vždycky po Kolíně v pohodě,
Asi jsem měl přikládat vetší váhu náhodě.
Jel jsem tak padesátkou a v tom auto stojí v cestě,
Kdo by řekl že mi nedá auto přednost, tam v tom městě.
Předem už vím brzdit zkouším, náraz ten mě nemine,
Střetl jsem se s favoritem ale jsem v tom nevině.
Vidím jak se plech zmáčkly, já se zvedám ze stroje,
Vznesl jsem se náhle ticho nemám žádný prostoje.
Ticho zničil náhlý náraz, hlavou o sklo škrtnul jsem
Pak pád na zem a dva sudy na silnici lehnul jsem.
Všechno dobrý měl jsem helmu, nohy svoje necítím
Hodně krve, pohnu nohou bez reakce tak to bude asi tím.
Beznaděj a spousta strachu zaplavila moji hlavu,
Kouknu vzhůru skupinka se podobala spíše davu.
Neboj hochu konejší mě sanitka je skoro tady,
Motorka však nepojede má tu všude ňáký vady.
Prosím pána o zavolání, zavolám teď Danovy
Někdo musí hlídat skútra co mi leží u hlavy.
V sanitce to byla síla, kdy už toho bude dost,
Jedou semnou do nemocnice čeká mě pohotovost.
Tam mi řekli nohy dobrý chodit budeš s oporou,
A já věděl že to zvládnu se svých nejbližších podporou.
Venku na mě čekal Danouš dokonce i Markéta,
Přišlo mi že je to všechno od života odveta.
Volám mamce že jsem boural, měla strašném strach,
Po mé jízdě po Kolíně zbyl tam jenom prach.
S ortézou pak venku stojím klepu se jak osika,
Slza co mi teče po tváři pomaličku usychá.
A pak přijel taky David , Zdenča a i Matyáš,
Smály se a pak mi řekli kdy si nic neuděláš?
Odvezli mě až k nám domů a moc jsem maku objat chtěl,
Na tu hroznou zkušenost jsem jen chvilku nemyslel.
Teď už zase běhám tady všechno je to v pohodě,
Nechci ale už nikdy být při dopravní nehodě.
By Martin Synek
napsal/a: joker08 19:20 Link komentáře (0)