Dala jsi mi křídla, já vzletěl jsem nad obláčky, dala jsi mi všechno, i když občas byly černé mráčky, z kterých cítili jsme oba napětí a narážky, ale nevzdali se, radši snažili se, potáhnout to všechno dále, stále mi dodáváš naději, nač lásko otálet, proč otálet…
Co s Tebou žiju, už s nikým nechci zkusit, nenechám si Tě vzít, to už nesmím dopustit, nikdy dopustit…
I když sám dobře vím, že nejsem nejlepší, ale Ty tu pro mne jsi, proto abych nepodlehl depresi, ale právě naopak abych se držel nahoře, spolu s Tebou stále, která chrání moje já, lásko jediná… Jsi vánek, který přiletěl mi přímo z nebe, který chtěl mi najevo dát, jak strašně měl mě rád, za to Ti já děkuji, poděkuji stokrát, i tisíckrát… Dala jsi mi křídla a ochrannou ruku, dala jsi mi všechno a já jsem začal žít po Tvém boku, žít, a trvalo mi to dlouho, než jsem to stihl pochopit, to, že Tě tak strašně miluji, a že to nezmění už nic, vyčarovala jsi mi úsměv a dodala mi chuť a sílu jak žít, jak se nemám nechat ovlivnit, nikým ovlivnit…
Jsi pro mne slunce, které stále pálí, když vidím Tvojí tvář, děkuji Ti za ten dar, je to v mém srdci žár, když otvírám ráno oči, na nic nemyslím jen na to, kde jsi, co děláš a s kým jsi, lásko s kým jsi… Kdy zas budu s Tebou, kdy dám Ti z polibků z lásky postavený most, kterých není nikdy dost, a kdy chytnu Tě za ručky a vím, že nebudu mít nikdy dost, ale prožívám z toho radost, radost z toho, že jsme spolu sami, spolu sami… Když nic neřešíme, jen vedle sebe ležíme, v tu chvíli nenacházím slov, v tu chvíli cítím se jak otrok, který je fakt jen Tvůj a Ty jsi anděl můj, i když jsi tak daleko, přece jsi u mě blízko, tak hodně blízko…Dala jsi mi křídla, jsi pro mě pramen, který nikdy nevyschnul, jsi vzduch, který dýchám, jsi voda, kterou pijem, jsi ta jediná, pro kterou já a mé srdce žijem, když se náhodou něco stane nám, tak vzpomeň si na to, že Tvoje jméno mám, vryté na kámen mám, mám vryté na duši, na duši vryté mám… Ten který ještě lásku nezkusil, tomu radím, ať zkusí, ať milovat se pokusí, neboť jak já miluji Tebe a Ty jak miluješ mě, z toho máme žhavé srdce, jsme neoddělitelná dvojice, zamilovaná dvojice…
Pro mě jsi lady, jsi pro mě ta nej, jsi pro mne good baby, tak nikoho se neptej, konej si vlastním srdcem, a buď si sama soudcem, ale potom pamatuj, kdo odsouzený bude, jestli budeš soudit mne, když náhodou odejdu, tak si vezmu Tebe, všude ve vzpomínkách totiž vidím Tebe, jak to modré nebe, jsem musel říct já Tobě, víš, že s Tebou běžím dlouhou trať, nemusím Ti povídat, ta trať doufám neskončí a bude trvat dlouho, nechci se toho konce bát, nikdy bát...
A že skoro do noci budu opakovat každý den, jak jsem už pověděl, že Ty jsi můj anděl, já že jsem obyčejný kluk, a ty jsi tak neobyčejná, proto neopouštěj mě moje milovaná a bojuj do konce, lásko jediná, však přece naděje umírá poslední, moje lásko jediná, prosím Tě, buď důsledná, která při mně bude stát, až potom se bude dát, když už dala jsi mi křídla, tak pojďme lítat lásko spolu, ať nahoru nebo dolů, je to vlastně úplně jedno, hlavně ať jsme spolu, já a Ty u mě v pelíšku v objetí, doufám už jen já, že Tě nikdy neztratím, to, co jsi mi dala Ty, určitě Ti oplatím, miluji Tě já a končím tím...
