9.8.2008

Vážení přátelé, teď bychom vám chtěli představit Cimrmanovu fylosofii návštěvnosti obchodů. Cimrman u obchodů s permanentním vytížením počítal s tím, že je to z důvodu, který vám vysvětlíme. Po tom, co dokončil studii o průměrném inteligenčním kvocientu Vídeňského národa, vyvodil z toho to, že si člověk ve večerních hodinách řekne, že v obchodě bude málo lidí, a že tam půjde. Pak si ale řekne, že tohle si uvědomily všichni ostatní, a že tam tedy nepůjde. Pak si ale uvědomí, že si všichni tohle uvědomí, a tak že tam půjde. V tomto bodě končí, podle Cimrmanova výpočtu inteligence u 96,5% lidí. Zbylých 3,5% lidí si uvědomí, že si zase toto uvědomily všichni ostatní, takže tam nepůjdou. Tady končí inteligence 2% lidí, a jak jste si jistě všimly, zbývá nám již jen 1,5%. Tito lidé jsou takový, že mají IQ tak vysoké, že jak narůstá jeho využívanost, tak podle Cimrmana mozek takového člověka jednou jeho IQ zahltí natolik, že dojde k jakémusi psychickému výbuchu, čímž se člověk zbláznil.

Děkuji za pozornost

23.7.2008

Vážení přátelé, dnešním tématem našeho odborného Cimrmanologického semináře bude téma Cimrman-Architekt. Tento obor byl pro Cimrmana velice pestrý. Nejen, že vymýšlel zcela nové architektonické styly, ale díky architektuře projezdil všechny kontinenty... kromě Antarktidy. Z jeho velkých děl pro začátek vzpomeňme jeho návrh Panamského průplavu. Nebo také návštěvu Číny, kde demonstroval návrhem, že pokud má být alespoň část země dobře ochráněna, Čínská zeď musí být opancířována. Tento návrh přijali Číňané s vyslovenou nevraživostí. Někteří ho dokonce chtěli odsoudit za pokus o ničení památek... trochu neobvyklé, pro tu dobu, že?  Vzpomeňme také jeho slavnou pomoc Eifellovy, kterému poradil, aby nestavěl Eifellovku takto (ukáže papír, na kterém je Eifelovka, ale z nožičkama kolmo k zemi), ale tak, jak je dnes... všichni víme, jak dnes vypadá, že? Že ne? No přece tak (ukáže rukama) a potom takhle (ukáže rukama). Novinkou v architektonice, kterou doporučil Cimrman, bylo použití pauzovacího papíru pro rýsování. Jeho hlavním přínosem do architektury mělo být založení Architektonické školy ve Vídni - v originále : Die Cimrmanisher architektschule Wien. Nakonec to ale nebylo takové, jak si to Cimrman představoval. Po tom, co každý žák prošel základní výukou, která se konala venku, měl také každý žák návrhnout budovu, která později bude sloužit jako škola. Cimrmana ale v té době postihla nepěkná malá drobnost. Asi 30m od něj vybuchla na kraji Vídně nálož... Tím Cimrman částečně na nějaký čas oslepnul. Asi týden po incidentu šel vybrat projekt, který se mu líbil. A tím právě započal počátek hroucení jeho architektské kariéry. My vám teď ukážeme ten projekt, který Cimrman vybral(asistent roztáhne projekt, na kterém je nákres budovy v podobě záchodu). Ne! To ne, to jsem navrhoval... to navrhoval jeden člověk, kterého nikdo neznáte, ale je myslým velice milí, až hezký. No a dokončil jsem to asi před dvěma týdny. Teď vám ukážeme ten pravý. (asistent roztáhne správny projekt.) Ano, tak vidíte, kde je těžiště? Taková ta tenká čára. No, tak to právě Cimrman neviděl. On sice viděl matné, rozmazané obrysy, ale toto ještě po tom výbuchu neviděl. Tento projekt se mu ale tak líbil, že si do deníku napsal nejkratší zápis, jaký do něj kdy udělal. Napsal, a teď nevím, jestli to... no, to je jedno, napsal: Gut! To je celé. Ani se to Cimrmanovi nepodobá, že? Kdoví, jestli to napsal Cimrman. No, ale mi víme na 99,...a teď radši přečtu jen malou část z těch tesetinných míst... my víme na 99,99999999%, že to napsal Cimrman. Máme k tomu dva důvody. Ten první je ten, že naprosto jistě víme, že zápis se týkal tohoto projektu, druhý důvod pak byl, že sice víme, že Cimrmanovo písmo se pokoušela napodobit spousta lidí, ale je nepravděpodobné, že by se o to pokoušel někdo z Cimrmanova okolí, jelikož by na to Cimrman rychle přišel. Vraťme se ale k projektu školy. Budova spadla asi deset minut poté, co byla dostavěna, což bylo celkem štěstí, jelikož prostor kolem staveniště byl ještě lidem uzavřený. Nikomu se nic nestalo, až na samotného Cimrmana. Nebojte se, nebylo to nic negativního, právě naopak. Ten šok z pádu té budovy způsobil, že najednou zase normálně viděl. Již na začátku jsem se zmínil o některých Cimrmanových pracích, šířeji o nich i dalších pohovoří již kolega...

Děkuji za pozornost.

19.7.2008

Kromě skládání a hraní se nějaký čas zabýval také výrobou klavírů. Kole roku 1883 koupil pozemek nedaleko Ústí nad labem, kde si nechal postavit malou výrobní halu, ve které klavíry vyráběl. A tak Cimrman založil firmu Cimrman. Přišel tam také na další způsob využití pracovních červotočů. Tentokrát je ale nepoužil jen kvůli vylehčení, ale i kvůli zvuku-po dokončení byly totiž všechny desky, použité při výrobě, duté. Klavír tak měl masivní, plný zvuk. To byla sice výhoda, nevýhoda byla ale v tom, že pokud hráč uštědřil klavíru pořádnou ránu, tak se buď podlomily nohy klavíru, nebo spoadla otevíratelná deska, kvůli které se pak klavír rozpadl. Tím došlo k několika menším úrazům typu zlomená noha, rozdrcené chodidlo, až useknutá hlava. Toto všechno způsobilo, že Cimrmanovi klavíry šli na odbyt čím dál méňe. O těchto úrazech se ale Cimrman dozvěděl velice pozdě. Dozvěděl se o nich až v době, kdy byla jeho firma už v příliž velkém minusu na to, aby ještě dluhy stačila vyrovnat. To už máme druhý krach firmy, který Cimrman zavinil za své pianistické kariéry, že... Ale, jak všichni víme, Cimrman nikdy nebyl přez obchod. Po zkrachování firmy podleha továrna jeho nové profesi, a to profesi pyrotechnické. S tou tam Cimrman nezůstal příliž dlouho, a to kvůli malé pevnosti materiálů, ze kterých byla budova postavena. O tom svědčí jeho velice krátký zápis z 26.4. neznámého roku. Cimrman píše pouze: Bouchlo to, nemám již vůbec nic.

Děkuji za pozornost.

18.7.2008

Děkuji kolegovi... za jeho referát. Významným Cimrmanovým kompozičním krokem bylo překomponovávání cizích skladeb. K jeho nejprvnějším dílům patří např. jeho překomponování Chopinovy Fantasie Impromptu Cis moll. Tam šlo vlastně jeno to, že Cimrman vyřízl pomalou část a opakovanou rychlou, a z první části přešel přímo na poslední stránku. Přepsal také ještě na rychlejší předepsané tempo. Změnil také název z Fantasie Impromtu na Šopskou etudu. Proč Šopskou? Tak mělo to dva důvody. Ten první byl, že chtěl v názvu použít alespoň část Chopinova jména, druhý pak byl, že po přepsání tempa byla etuda tak rychlá, že v ní pak kdejaký klavírista měl salát. Podobně to bylo u všech jím překomponovaných skladeb, tudíž tak, že spíš jen ze skladby ubíral, než ji překomponovával... No, zkráceně, prostě jen škrtal. Řekněme si alespoň o jeho nejslavnějším díle. Bylo to překomponování,... ne, to ne, co myslíte, tohle bylo opravdu překomponování, souboru skladeb Bedřicha Smetany, Má vlast. Cimrmanova úprava nesla název : Nejen tvá, Bédo. Srovnejme si Smetanovo dílo a Cimrmanovo.

Smetana 1.Vyšehrad

Cimrman1.Pernštejn

Smetana 2.Vltava

Cimrman2.Svratka

Smetana 3.Šárka

Cimrman3.Tereza

Smetana 4.Z Českých luhů a hájů

Cimrman4.Z Moravských vinic a sadů

Smetana 5.Tábor

Cimrman5.Tábor

Smetana 6.Blaník

Cimrman6.Turold

Děkuji za pozornost.

17.7.2008

Vážení přátelé, teď bychom vám chtěli představit Cimrmanovo dílo pianistické. Cimrman se ke hře na klavír dostal zvláštním způsobem... stejně jako ke všemu, co v životě dělal. Při premiéře své operety ..... se mu stala taková nepěkná věc. Klavírista, doprovázející písničky, se z nějakého neznámého důvodu nedostavil, a tak ho Cimrman musel osobněe zastoupit. A stejně tak z neznámého duvodu se Cimrmanovi klavírní hra začala neskutečně líbit. Byl ji natolik pohlcen, že na klavír začal nejen aktivně hrát, ale také pro něj komponovat. Jeho začátky nebyly dobré. Když vyšel jeho notový soubor skladeb - klavírní  škola pro nejmenší, vydavatelství Schwarz und Weiss po dvou týdnech zkrachovalo... takhle, abyste to chápali, ono to vydavatelství zkrachovalo proto, že tento CimrmanUv sešit bylo to první, a také poslední, co vydalo. Ke zdařilejším mistrovím dílUm patřila jeho, mimochodem pouze jím provedená, sonáta Fisis dur. Cimrman tím zaznamenal prvenství v tom, že napsal skladbu v neexistující tónině. My jsme ovšem přišli na to, že Cimrman to takto napsal záměrně, tudíž právě proto, že byla proveditelná pouze jím... tedy ona byla proveditelná kímkoli, ale Cimrman spoléhal u klavíristu na dvě možnosti, které jim provedení znemožní. On počítal s tím, že klavírista buď nebude mít smysl pro logiku, nebo bude příliž líný na to, aby přepisoval celý notový záznam do jiné tóniny. Ona je to vlastne stejná tónina. Totiž, aby jste tomu rozuměli, on Cimrman celou tu sonátu napsal v G dur, ale pak ji přepsal právě tak, aby to vypadalo jako neexistující tónina. A pro tento řepis Cimrman vynalezl výstižný hudební pojem : Enharmonická transpozice. Někteří proti tomuto pojmu měli ale i námitky. Např. Johan Strauss píše: ...Vážený pane Cimrmane,Nemám nic proti vašemu pojmu Enharmonická transpzice, pochybuji ale, že se v hudbě uplatní, protože v transpozici jsde především o změnu zvuku!...Cimrman mu na to odovídá takto:...Vážený pane Straussi, nevím, jestli jste můj pojem Enharmonická transpozice povhopil. Je třeba si uvědomit význam slova enharmonická v tomto pojmu. Řekl bych to takto: transpozice se dělí na dvě části- trans- a -pozice, takže o zvuku tam vlastně nic není! Z toho např. vyplívá to, že z Francouzkého pobřeží na Anglické můžeme transponovat třeba loď!!!...Tolik Cimrman.

Děkuji za pozornost.