Terezka

Už to bude skoro rok co jsem tě potkal zlatí byl to super zážitek a na ten jen tak nezapomenu.Od toho slavného dne jsi mi moc přirostla k srdci jako už dlouho nikdo.Moje city k tobě se den ode dne prohlubovaly a prohlubovat se budou.Jsi pro mě  světlem na konci tunelu,jelikož pokaždé co tě vidim tak se rozzářim a v těle cejtim uspokojivé teplo,protože vim ,že jsi na blízku a to mě dělá štastnym.Jsi pro mě poklad kterého si nesmírně vážim.

Jsem rád že sem tě potkal jsi prostě blázen a to je na tobě to nejhezčí.Víš co chceš což tě dělá dokonalou a od života nic nečekáš což tě dělá nesmrtelnou.

Terezko přirovnal bych tvůj styl k jednomu latinskému přísloví CUM CECIDERO, SURGAM kdykoliv upadnu,vstanu a to tě dělá pro mě neodolatelnou.Neznám žádnou jinou holku která by ve mně vyvolala pocity tak jako ty.Je to něco co nedokážu popsat.Každej den když vstanu tak tě vidim,jelikož plochu telefonu tvoříš právě ty,koukám na tebe pokaždé když vemu telefon do ruky,ale pak přijde ta část nejlepší čekám na busáku(když se to povede)a odpočítávám minuty,kdy přijedeš abych tě viděl tebe to umělecké dílo stvořené samotným bohem na vlastní oči.Sleduju tvůj každej pohyb to já se směješ to jak vrčíš,když tě prudim to jak zčervenáš když ti řeknu něco hezkýho a to jak se na mě díváš svejma nesladšíma,uhrančivejma,čokoládovejma očima a v tu chvíly jsem skoro nejšťastnější člověk na světě.

Skoro proto, že když tě jdu vyprovodit na bus a ty se loučíš obejmu tě a to je chvíle kdy bych se rozplynul nemít kosti.V mých očích  jsi se stala osůbkou,která si zaslouží to nejlepší,i když si to sama asi nikdy nepřipustíš. Terezko jsi skvělá a  pro mě dokonalá  to se nezmění.

Budu na tebe vždycky rád vzpomínat na naší pouť protože už žádnou takovouhle neprožiju,na naše rána na buse na to jak tě chodim vyprovodit do školy jelikož na mě musíš čekat ale nikdy,nikdy v životě nezapomenu na naše sezení v parku.Za tohle všechno bych ti timto způsobem chtěl strašně moc poděkovat.

Už navždycky budeš skovaná u mě v srdci a žádná síla na světě tě odtamtud nedostane a vždycky to tak bude na to nezapomeň.Navždy budeš jiskrou v mých očích navždy bude naše pouto to nejcennější co mám a doufám že navždy zůstaneš moje zlato.

MTR Terezko :-*

Tvůj Páťa.

Co jsi představím když se řekne......přátelství.

Představím si velmi silné pouto.Pouto které drží všechny přátelé na celé zemi.Představím skupinku lidí jákéhokoliv věku,kteří si věří,navzájem se tolerují,pomáhají si a jeden druhého povzbuzují,prostě ho držího naživotě.

Představím si malé i velké rozpory pro urovnání stavu.A to ještě víc zpevní pouto které by měl mít každý přítel oproti ostatím s ,kterými prožil kus svého života.Myslim si že hadky maleho i vetšího razu ,přatelství posílý a vyčistí.Mam spousty přatel za které jsem vděčný a vážim si jich někteří toho pro mě udělaly hodně a já se jim to vždy snažím vracet.

Podle me jsme mi sami odrazem svých přátel,když se k vám bude chovat váš přítel špatně začnete být automaticky  stejní jako by jsme  byli naladeni na stejné vlně.Jakmile  začne kamarád ronit slzy,začneme taky,když je štastný mi jsme taky.Přítel je něco omnoho víc než kamarád,když stratíte 30 kamarádů,nikdy se to nevyrovná tomu jako když ztratíte jednoho opravdového přítele.Své přátele držte si blýzko u těla a mějte v pameti to ,když je to opravdový přítel tak pro něj uděláte cokoliv a a pro něj bude velká čest vám to oplatit.Opravdových přátel je opravdu velmi málo važte si jich,podporujte je,důvěřujte jim vzdávejte čest a hlavně je nikdy neopouštějte. Tímto  bych chtěl říct jak si představuju přátelství a tímto vzkázat všem svým přátelům že lidičky mám vás rád a budte takový jaký ste a hlavně zůstante navždy mými přáteli.        

Patrik  Jakubů

15.5.08

Akce=Reakce

V poslední době rad sleduju lidi pozoruju na nich různé věci.V tuto chvíly myslim hlavne chování lidí.

Ted se mi na lidech líbí nejvíc pozorovaní jejich reakcí na mé''akce''.

Pojem akce a reakce je každodenní rutinou v každého člověka na světě.V praxi je to uplně jednoduchý příklad.Když já dám někomu facku tak on se mi bude jakým koliv spůsobem chtít pomstít,oplatit mi jí,a dát mi najevo že to tak prostě nenechá.Takto  to prostě funguje.V poslední době jsem zkoušel na lidech opakovat stejné akce a čekal na jejich reakce což jsem musel dělat s velikou opatrností,aby na můj málý testík časem nepřišly.Nejzajímavější to bylo zkoušet na okruhu lidí mě nejbližších rodina,přátelé,kamarádi.Docela mě některé reakce opravdových přátel mě zaskočily a to proto,žbyych je u nich nečekal.Jejich reakce byli různé čehož  jsem chtěl dosáhnout.

Reakcí je prostě nekonečně mnoho a zaleží předem na autorovi jak reakci zabarví.Především pak zaleží na osobnosti člověka,jeho nálad,emocí,okolního prostředí,které prožívá a od ní se reakce musí logicky odrazit.

Patrik Jakubů

17.10.2008

Pravda

Pravda co to vlastne je.Řekl bych,že pravda je urcity spůsob o výkladu věcí stejně tak jako lež.Můžeme o věci která je malá a lechce zakulacená  říct že tak po pravdě vypada a druhý vám řekne že je velká a hranatá a někdo další ,že to má úplně  jiný tvar je to o tom jak kdo pravdu přijme pravdu si může,každý přibarvit,přiklesit,udělat zajimavější,ale bude pořád jen ta jedna pravda,která se podřizuje většině, tak jak tomu bylo ve středověku.

Třeba  pálení čarodějnic jak tomu bylo ve středověku.Lidé věřily knežím a církevním hodnostářům a když některý z nich řekl že tato žena je čarodějnice vetšina lidí jim věřila davali je spranýřovat a ukomenovat,nebo spálit , i když neměly vůbec pravdu lidé jim prostě věřily protože  si myslely že skrz ně mluví bůh.V minulosti došlo k usmrcení a ke spoustě jiných trestů na lidech,kteří byly zabiti i když říkaly pravdu ale ostatní je odsoudily za lež.

Na spoustě lidí se mi nelíbí že nemají svůj názor na určité věci podle mě by měl každý mít svůj názor a stát si zaním i když nemá ůplně tak pravdu,lidé si ho poté podle mě budou víc vážit než lidí kteří mění názor podle většiny. Myslím že spousta lidí se v mnoha případech bojí říct pravdu a proto lžou,i když jim to nějak nepomůže.Podle mě je zbytečné lhát jelikož se na to časem stejně  přijde a akorát to lhaním prodloužíte a mnohokrát  zhoršíte.Pravda je prostě  jen jedna neměná,nelze jí obejít,ututlat,zkrývat pokud to není opravdu nutné lidé by neměly lhát je to pak mnohem snašší.Lež vám moc dloho nevydrží a proto se nebojte, hlavu vzhůru a s pravdou ven.

Patrik  Jakubů

18.02.2008

Život,takový jak

ho známe.

O životě už bylo napsáno mnoho knih,publikací,sloupků byl popsán ve mnoha formách a byl mnohokrát napsán v jiných formách.Ale zkusme si život vybavit takový jaký je,každý sám přemýšlejte jak znáte život.Když si řekneme „Život“kdy vznikl a co to vlastně je,každý z nás víme že život byl už před mnoha lety,ale jak každá víra o vzniku života mluví jinak někdo říká že život byl stvořen Bohem,který ho budoval celých 7 dní a na ten sedmí právě stvořil život Adama,živoucí bytost,jelikož se ale Bohovi jeho výtvor nelíbil stvořil ženu,někdo říká že to udělal proto,aby se mohl život rozrůstat.Ti co víru nemají říkají že život vznikl po velkém třesku po dopadnutí obrovských meteoritů na povrch planety a pak že vznikl život,jako takový a z těchto informací že lidé pocházejí z opic,které se postupně přeměňovali v lidi až vznikl nejvyvinutější savec člověk.Proto si každý otázku života vykládá tak jak mu byla vysvětlena a nebo tak které formě sám uvěřil.Já sám si myslím že život vznikl z opic ale myslím si že existuje posmrtný život na který je spousta lidí zaujatých jaké to je  to ráj a odpočinek který čeká na spasení duší a odpočinutí.Nebo začneme žít takzvaný „Druhý“život ale třeba v jiném pohlaví a v jiném stavu života než jsme byly zvyklý???To vám dnes neřekne nikdo nebo že na nás bude čekat Svatý Petr u brány do nebes a nebo satan u propasti do horoucích pekel.Jiné kultury řeší otázku reinkarnace převtělení v zvířata v tuto otázku věří většina lidí v asijských zemích obzvláště třeba  Buddhisté.Říká se že které zvíře zabijete mnohonásobně krát  v to potom budete převtěleni.o reinkarnaci je zajímavé rozhodně přemýšlet.Ale život takový jaký ho známe je plný strachu,nenávisti,zloby,utrpení,intrik,přetvářek,násilí a bezohlednosti.Ano toto je jen málo z příkladů uvedených  života takového  jaký je.Už není plný radosti luk,pastvin,dlouhých planí modře tyrkysových moří plný štěstí možná v málo případech ale jinak život bez starostí známe z vyprávění.Život takový jaký je se mě osobně moc nelíbí,ale nedá se nic dělat budeme se muset naučit žít s továrnami,elektrárnami,se vzduchem plným smogem, s agresivními lidmi,vodami plných nečistot,s vykácenými deštnými pralesi,s globálním oteplování a se skoro s vymřelými zvířaty kterým už moc času nezbývá.Nechtěl bych se dožít světu plným elektroniky a zvířaty jen z knih nebo narozených v zajetí pražské zoo.S naší milou vládou kterou bolí ruce z častého zvedaní ruky a nebo hlavy otlačených od stolu.S rozdělením peněz do zdravotnictví a jiných odvětví.Je docela smutné,že čeští vědci vynalezující lék proti rakovině dostávají 30 000-35000 čistého za to že zachrání svými genialními vědomostmi celý svět a život lidí kteří to nejvíc potřebují.Za časté vyvolaní přírodních katastrof si můžou lidé sami již zmíněným kácením lesů a nebo táním ledovců a skleníkovým efektem se svět doslova v p....l obrací.Jsem docela rád že jsem se narodil v době kdy lidé znají aspoň trochu základu slušného chování,etikety a úcty k starším lidem vůbec základů které naučily lidé kteří byly takto vychováni.Jsem rád to co jsem prožil a s radostí to předám dál další generaci lidí kteří budou opravdu rádi že uvidím strom nebo živé zvíře.Jsem rád v tomto světě sice už na půl v zhrouceném ale ne tak jak k tomu jednou určitě dojde a tím si sem víc jist než že lidé byly stvořeni z opic.To je podle mne život takový jaký je.Už teď jsem zvědavý jaký bude posmrtný život ale to se dozvím až potom co přijde čas kdy mě pozve Svatý Petr k sobě do nebe,až objevím ráj pro svoji duši,až budu žít v jiném pohlaví,a nebo až se převtělím třeba do malé a chytré opice.

24.2.2007  21:37

Patrik Jakubů

Život je boj

Život t je každodenní boj s časem a překážkami ,který nám život připravil.Každý sám musí bojovat a vypořádat se svými překážkami ,takovými jaké nám byly dány.Myslím si,že dnes neexistuje nikdo,kdo by neměl problémy.Každý na světě má problémy ať jsou malé a nebo velké a nebo jestli nás trápí více nebo méně.V mé rodině vidím problémy,každý den:s prací,se školou,s nemocemi od těch nejzávažnějších až po ty úplné maličkosti.Někdo přemýšlí o výběru školy a někdo s výběrem barvi šatů.Ale tyto zábrany musíme přejít a setkat se v boje  s jinou takto strávíme polovinu života .Překážky nejsou jenom špatné ,jsou i veselé třeba jak udělat člověkovi radost  jak ho potěšit a dostat z problémů boje,na který sám nestačí.Boje probíhají po celém světě na,každé živé bytosti.Dá se tomu říkat zákon džungle.tam s bojuje a znamená to „Kdo si co uloví to je jeho“.Když si uvědomíme,že náš boj na světě trvá průměrně 80 let tak boj na světě není moc dlouhý a za celý život moc bojů nestihneme,i kdybychom chtěly životní boj s stářím uvnitř těla prostě neovlivníme,ale můžeme si ho zpříjemnit.Život je někdy opravdu boj a sami na nestačíme.Tyto boje ze života nedostaneme musíme se s nimi naučit žít,až do té doby,dokud nepřijde náš čas.Čas,kdy náš boj na zemi skončí.Potom si myslím že musí být všichni spokojeni,ale to se dozvíme až přijde čas.     

19.2.2007

Patrik Jakubů

Smysl života

Smysl života má svůj vlastní specifický smysl,který si každý sám určí.Podle mě má každý na celém světě skrytý smysl života,ať ve věcech které se věřit dá a v které nedá.Někdo věří v boha a že převede na onen svět až přijde jeho čas no někdo věří v to že se letos určitě zamiluje,nebo že dostane vyšší plat a nebo že si konečně jednou za celý svůj život bude dělat moc to co vždycky chtěl,ale něco nebo někdo mu v tom bránil.Můj smysl života je na světě vykonat jakou si část prostě splnit něco s čím jsme byly stvořeni vykonat něco pro svět nebo pro ostatní lidi kteří smysl života nějak neovlivňuje.Na své cestě životem bych chtěl něco dokázat byť by to bylo něco malého a ten skutek by uspokojil jen mě nebo malou část lidí a smysl života na světě splním prožiji podle svého tak jak jsem si ho aspoň v malé míře představoval.To je podle mě smysl života prožít ho tak jak každý uzná za vhodné.

Jakubů Patrik

17.2.2007