Ty jo, nějak se mě drží ta zapomnětlivost...Dozrál čas pořídit metrák medikamentů s Ginko bilobou, případně další podpůrné chemikálie

Ano ano, došlo k tomu, co jsem přesně čekal...zapomněl jsem svůj úžasný a dechberoucí sen..Holt pořád bylo dost času na to si to zapsat. No tak nic no...Teďka budu muset jít spát a pokusit se ze svého chorého mozku vymámit nějak zmatky..Takže se těším nashledanou

Jelikož jsou Vánoce, tak by se člověk měl vlastně povinně zamyslet nad tím že je sám....no a protože to slyším furt kolem, tak jsem se taky zamyslel a něco na tom bude...
Mohl bych tady předvést pár úvah, ale omezím se jenom na konstatování, jak je hrozně těžké najít osobu, která by za něco stála. Samé nevyrovnané osobnosti, které neví co chtějí, hloupé a naivní osoby, urážlivé, nechápavé...

Chjo.

Dneska se nemůžu pochlubit ničím převratným, holt antibiotika jsem si vyzvednul až dnes, proto i spát budu až dnes...Ale přece jen...Drobná snová příhoda z kadeřnictví: Vtrhnul jsem takhle se svojí notně nepěstěnou a nečesanou čupřinou k holiči, přičemž v čekárně lidí jak psů, dusno a smrad..Najednou jsem se ocitl na řadě a už jsem se to usádloval v křesílku..Mladou slečnou přehozený pláštík mi pečlivě uvázala kolem krku, dokonce tak pečlivě, že se mi udělalo poměrně nevolno..Zmohl jsem se jenom na mátožné "pardon" a i v pláštíku jsem se vymotal před kadeřnictví, kde jsem bez okolků vyzvracel do stojanu na kola... No a to je celé!

Jak jsem slíbil, tak plním...Pokusím se tady sepsat svoji první pomatenost, která se mi zdála pod vlivem zákeřných bacilů, virů a další mikroskopické havěti..Ovšem nebude to zrovna jednoduché.

Moc jsem toho nenaspal, takže jsem se neustále převaloval a hypnotizoval hodiny at už je ráno, přičemž se začal odvíjet útržkovitý scénář jakési fiktivní společnosti či firmy s hierarchickou strukturou řízení...To neni vůbec zajímavé, ale zajímavé je to, že s každým převalením či potažením deky se tato struktura měnila - přicházeli a odcházeli zaměstnanci, měnily se kompetence osob i jejich pozice a dokonce jsem se několikrát sám ocitnul v pozici vedoucího, který tam zaváděl demokratické řízení, než jsem byl dalším pohybem ruky opět vymazán.................

Nějak mě tahle kolonka vždycky míjela, ale po pár letech už člověka přestane bavit hypnotizovat neustále kolonku vzkazy, aby se tam objevil další zajímavý vzkaz od zajímavých osob...Inu, jsem tady. Ale co teď? Já téměřintrovert bych se měl svěřovat se svými pocity bezejmenné mase nul a jedniček?
Ne, to nebude to pravé....
Ale už vím! Budu si sem zapisovat své sny, protože ty stojí mnohdy za to a já se svojí sklerozou nejsem schopen si je pamatovat déle než cestou z lůžka na toaletu...Třeba to někoho bude zajímat, třeba mě osloví nějaká pěkná Freudice a zanalyzuje mě, až budu zelený To všechno jsem ochoten příjmout...

Dámy a pánové, právě začínáme....