Kolem roku 3 200 př.n.l. dobyli jížní vládci sever Egypta a zemi sjednotili. V Hierakonpoli (dnešní Kóm el-Ahmar), starobylém centru jížní části Egypta, nalezli archeologocé čedičovou paletu, která zřejmě zachycuje definitivní sjednocení egypta (viz. obrázky). Tato paleta je dnes známá jako Narmerova.

Na líci palety je zobrazen král s jížní korunou a obřadním vousem, jak drží za vlasy muže ze severní části země a chystá se ho udeřit do halvy palicí. Královo jméno je zapsáno dvěma hieroglyfickými znaky - nar (slunce) a mer (dláto), jež jsou umístěny mezi dvěma hlavami krví bohyně Hathor (v horním registru). Za panovníkem stojí mnohem menší postava - služebník, který nese faraonovy sandály. Pod nohama vítězného krále jsou dva mrtví nepřátelé, které se mu podařilo porazit. V pravo od krále je sokol, jížní Hor, který ve svých pařátech drží hlavu vyčnívající z papyrové houštiny. Je třeba upozornit, že papyrová houština symbolizuje dobytou oblast nilské delty.

Na rubu palety je ve čtyřech registrech zachyceno stvrzení jednoty země. Ve druhém registru odshora je král tentokrát zobrazen s červenou korunou Dolního Egypta (delta). Jeho jméno je stejně jako na lícové straně zapsáno v prvním registru mezi hlavama kraví bohyně Hathor, což dokládá, že v obou případech se má jednat o stejného panovníka. Narmer opět v doprovodu služebníka nesoucího sandály sleduje přehlídku mužů, kteří třímají standarty vítězných provincií. Opodál leží mrtví nepřátelé, jimž vítězové uřízli hlavy, a vložili je mezi nohy. Ve třetím registru je zapuštěna prohluběň na roztírání líčidel. Lemují ji krky dvou lvů s hadími hlavami. Jde o rudiment funkčního prvku, neboť skutečné palety se používaly na roztírání líčidel a barev. V nejspodnějším registru he zobrazen býk, jak proráží zeď pevnosti a rozdupává přitom nepřítele.

Narmerova paleta dokládá, že přibližne 3000 let př.n.l. se tehdy vládnoucímu faraonovi podařilo sjednotit Dolní a Horní egypt. Šlo o vskutku historický okamžik v dějinách starého Egypta.