Historie MS ve florbale | World floorball championship
Historie – MS 1996 ve Švédsku První oficiální světový šampionát florbalistů se v roce 1996 konal veŠvédsku a jen v dobrém na něj budou vzpomínat právě reprezentantihostitelské země. Švédové totiž suverénně prošli pěti zápasy v základnískupině vítězně s impozantním skóre 65:3.
Naopak Švýcaři, hrající v téže základní skupině, na postup dosemifinále nedosáhli - po debaklu 0:9 se Švédy nedokázali uspět ani vklíčovém souboji proti Norům a po remíze 4:4 jim na třetím místěskupiny unikly boje o medaile o jediný gól v celkovém skóre! Žádnézměny v tehdejším rozložení sil florbalového světa nepřinesl ani vývojzákladní skupiny B. Po pěti snadných výhrách postoupilo z prvního místasuverénně Finsko, ze druhého místa si postup mezi nejlepší čtyři celkyzajistilo i Česko, které v nejdůležitějším zápase přehrálo 9:2 Rusko.Na svou světovou premiéru asi jen tak nezapomenou reprezentantiSingapuru, kteří v pěti zápasech inkasovali 89 gólů, přitom třetinu znich obdrželi v zápase s Finskem, který prohráli 0:30...
Po semifinálových výhrách favorizovaných Finů a Švédů přišlo na řadupředpokládané skandinávské finále. Před neuvěřitelnou návštěvou 15.106diváků vyhráli ve stockholmské hale Globen domácí Švédové hladce 5:0 astali se historicky prvními florbalovými mistry světa. A na světovýtrůn od té doby zatím nikoho nepustili. Bronzové medaile vybojovaloNorsko, které v zápase o 3. místo porazilo Česko 6:2.
Česká vzpomínka
Premiérovému světovému šampionátu florbalistů předcházely dva turnajeME 1994 ve Finsku a 1995 ve Švýcarsku. Po druhém šampionátu "Staréhokontinentu" byl v Česku vypsán konkurs na reprezentační trenéry, zněhož vyšla vítězně dvojice Martin Eriksson a Jaroslav Marks, kterýzavzpomínal na premiérové MS z českého pohledu. "Na tehdejší dobu se užv rámci možností s reprezentací pracovalo poměrně koncepčně. V přípravěna MS jsme sehráli řadu těžkých přáteláků se Švédskem i Švýcarskem. Vtehdejší nominaci se objevovala jména, která tvořila základreprezentace i později, někteří kluci dokonce hrají za národní týmdodnes. Tehdy byli v týmu třeba Cepek, Folta, Hanzlík, Holovka, Ďarmek,Grečmal, Rohel, Fuchs, Očkay nebo Šádek. Tým byl poskládán velmi dobřea měl svou sílu, důkladně nás prověřily právě zmíněné přáteláky, vnichž jsme dosáhli poměrně dobrých výsledků a relativně příznivý loszákladních skupin MS nám dával velké šance na postup do semifinále,neboť vedle těžkých Finů nás čekali jen obtížnější Rusové. Trochuúsměvnější už to bylo s materiálním vybavením reprezentace - na MS bylkromě nás trenérů ještě Tomáš Rambousek za ČFbU a moje žena jakomasérka a abychom jako realizační tým působili aspoň trochu jednotně,půjčili jsme si teplákové soupravy jednoho českého oddílu a měli jsmetak při reprezentační akci na zádech nápis TJ Sokol Jaroměř. Nasamotném MS jsme si pak hladce poradili s Maďarskem a Singapurem,prohráli sice podle očekávání s Finy, ale klíčový zápas s Ruskem jsmezvládli hravě a bez problémů postoupili do semifinále. Pikantní bylo,že proti nám tehdy hrál populární obrovitý a z Czech Open dnes již všemznámý Rus Jurij Jerofejev, na kterého hrál osobku Petr Ďarmek apřestože to byl na první pohled souboj Davida s Goliášem, "Buml" ho kničemu nepustil a dokonale ubránil. Základní skupina se nám zkrátkapovedla skvěle. Hráli jsme v Uppsale a už tam se vytvořila výbornáparta a týmová atmosféra. Organizace šampionátu tam byla perfektní,bydleli jsme přímo u haly ve velkém sportovním komplexu, kde byl třebai bowling nebo bazén a užili si spoustu legrace. Tým se zkrátka vpříjemném prostředí semkl a s odhodláním jsme vzhlíželi k bojům omedaile.
Pak ale následoval přesun do Stockholmu a kouzelná atmosféra senajednou zcela vytratila. Organizačně totiž finálová část dostskřípala, navíc jsme bydleli poměrně daleko v chatkách na krajiStockholmu, takže jsme dost času strávili cestováním. Před semifinálejsme navíc měli jen jeden jediný trénink v Globen Aréně a ten takynestál za nic - v patnáctitisícovém kotli se teprve dokončovaly úpravy,panoval tam čilý stavební ruch, měli jsme i nějaké focení a vše tudížprobíhalo ve stresu a s menší koncentrací. Navíc v těch obrovskýchprostorách Globenu bylo florbalové hřištátko maličké jako dlaň a klukůmto dost ztěžovalo orientaci. O bronz se pak hrálo těsně před finále, vhledišti už bylo asi 14.000 natěšených diváků a klukům to svázalo ruce,před takovou návštěvou do té doby nikdo z nich nehrál. A Švédové námvzápětí pořádně ukázali, jak se ten florbal hraje a vyprovodili nás13:0. Tenhle výprask se určitě na týmu podepsal před následujícím bojemo bronz. Hráli jsme v křeči, za stavu 0:1 v první třetině neproměnilipár šancí a pak už nám Norové odskočili až na konečných 6:2 a skončilijsme bez medaile. Sledovali jsme pak i nádherné finále před tehdynejvětší návštěvou ve florbalové historii a největší návštěvou v GlobenAréně vůbec, protože při hokeji je tam hlediště o něco menší než naflorbal. A krásný zážitek pak přišel na závěr šampionátu, kdy nejlepšíčtyři týmy pozval na stockholmskou radnici tamní primátor a přijal násv sále, kde předávají Nobelovu cenu!"
Podvou letech od premiérového šampionátu se florbalový svět sešel ke 2.MS v České Republice. Kromě osmi nejlepších týmů v elitní divizi se doPrahy a Brna sjeli poprvé v dějinách i účastnící premiérového MS divizeB!
V brněnské základní skupině kralovali podle očekávání obhájci světovéhozlata Švédové, v klíčovém souboji o druhé postupové místo do semifinálepak ke smutku domácích fanoušků zdolali Švýcaři hladce domácí český tým5:0 a poslali jej jen do boje o 5. místo. Druhou skupinu vyhrálo podlepředpokladů Finsko, spolu s ním postupovalo do bojů o medaile trochupřekvapivě i Dánsko. Zatímco úřadující mistři světa ze Švédska vyběhliv hokejové hale v pražském Edenu s Dánskem hravě 11:2, ve druhémsemifinále se zrodilo obrovské překvapení. Favorizovaní Finové totiž spodceňovaným Švýcarskem po 60 minutách jen remizovali 4:4 a o druhémfinalistovi tak rozhodovaly až samostatné nájezdy! Jejich hrdinou sestal švýcarský brankář Mark Wolf, který vychytal finské hvězdy a poslalsvůj tým senzačně do finále! A přestože i v souboji o zlato drželiŠvýcaři celé dvě třetiny se soupeřem překvapivě krok, v poslednídvacetiminutovce zabrali Švédové naplno a po výhře 10:3 se mohliradovat ze druhého titulu mistrů světa. Malou náplastí na překvapivýsemifinálový neúspěch byly pro Finy bronzové medaile, které vybojovalipo výhře 4:1 nad Dánskem. O nadvládě Švédů svědčí i tehdejší statistiky- všichni čtyři nejlepší střelci šampionátu byli právě ze Švédska -Magnus Augustsson (10 gólů), Niklas Jihde (10 gólů na svém prvním MS),Michael Östlund a Martin Olofsson (9). Martin Olofsson byl zároveňvyhlášen nejužitečnějším hráčem šampionátu. Český tým naopak zažil vdomácím prostředí velké zklamání, které završila smolná prohra 4:5 vzápase o 5. místo s Norskem.
Česká vzpomínka
Trenérská dvojice Eriksson - Marks zůstala u české reprezentace až dosvětového šampionátu 1998, který se konal právě v České republice. Zevzpomínek Jaroslava Markse je i dnes stále cítit velké zklamání ztehdejšího umístění v domácím prostředí. "Očekávání domácí florbalovéveřejnosti bylo tenkrát opravdu značně, ale bohužel nám příliš nepřállos. Do základní skupiny jsme dostali neporazitelné Švédy, outsidery zNěmecka a klíčovým soupeřem o všechno - tedy postup do semifinále -bylo silné Švýcarsko. Naopak ve druhé skupině byli suverénní jenFinové, zbývající trojice Dánsko, Norsko a Lotyšsko byla mnohemhratelnější a vyrovnanější. Po tehdejším neúspěchu mi bylo vyčteno, žejsme byli přemotivovaní, ale s tím nesouhlasím - tým opravdu chtěl, alezkrátka to nevyšlo. Po hladké úvodní výhře nad Německem jsme v Brněklíčový zápas nezvládli a se Švýcarskem prohráli 0:5. Ještě dnes alecítím křivdu z výkonů rozhodčích, na které jsme byl už po zápase notněrozzloben. Přestože bylo předem jasné, že tenhle zápas je veledůležitýa rozhodne o druhém semifinalistovi, nasadili na něj nezkušenouzačínající rozhodcovskou dvojici finských mladíků, kteří to bohuželnezvládli.
První gól jsme dostali v přísném oslabení 3 proti 5 a ještě bylvlastní, pak jsme dostali dvouminutový trest za údajný pozdní příchodze šatny mezi první a druhou třetinou a i celkový poměr vyloučení bylvýrazně v náš neprospěch. Samozřejmě, Švýcaři byli o něco lepší, aletakhle jednoznačně jsme si prohrát asi nezasloužili. Pak už jsmedostali nakládačku od Švédů a přesunuli se z Brna do Prahy na zápas o5. místo s Norskem. V týmu bylo citelné zklamaní, přesto nás mohutněpovzbudili diváci v hokejové hale v Edenu, takže jsme sice ještě 30vteřin před koncem prohrávali, ale při power-play vyrovnal na 4:4 TomášTrnavský. Ten přitom celý zápas vůbec nehrál, poslali jsme ho jen napower-play a on svým prvním dotykem s míčkem vyrovnal! Na poslednívteřiny jsme pak na hřiště poslali první lajnu zkušenějších hráčů ztehdejšího Mentosu, aby zápas v klidu dovedli do prodloužení, ale Hary,Beny a spol. po prohraném buly soupeře neuhlídali a Norové vsítilirozhodující gól těsně před závěrečnou sirénou... Domácí šampionát takpo sportovní stránce skončil velkým zklamáním, hráčů, trenérů,funkcionářů i fanoušků, po stránce organizační byl však připravenperfektně!"
Světový šampionát na domácí půdě byl zároveň prvním kontaktem sesvětovým florbalem pro tehdy začínajícího trenéra Zdeňka Skružného,dnes již hlavního kouče české reprezentace. "Byl jsem tehdy ve florbaleprvním rokem, tak velký florbalový podnik jsem do té doby neviděl, aniCzech Open a tak jsem z té organizace MS byl velmi nadšen. Přišlo mi tostrašně profesionální - speciální tribuny v hokejové hale na Slavii,populární Petr Salava jako moderátor, položený nový povrch, prostěparáda! Jako začínající trenér jsem si moc přál, abych se během MS mohlnějak pohybovat okolo českého týmu a po dohodě s Jardou Marksem jsempůsobil jako jakýsi konzultant, i když k žádnému závažnějšímurozhodování jsem se nedostal. Pro mě ale bylo důležité, že jsem vidělzblízka práci s reprezentací a tehdy si řekl, že bych to asi zvládnultaky. Největším zážitkem pro mě ale bylo semifinále Finsko - Švýcarsko,kde na penalty senzačně vyhráli Švýcaři. Teprve postupem času jsme sedozvěděli podrobnosti - Finové tehdy nejlepšího gólmana nechali jen natribuně v civilu, stejně jako tři nejlepší hráče, tolik si věřili!Zápas odchytal jeden brankář, ale na nájezdy měl jít do branky druhýgólman, který však udiveným trenérům sdělil, že do branky nemůže -nepočítalo s tím a vzal si pod výstroj jen tričko bez chráničů -zkrátka totální podcenění...! Už v Praze mě upoutal Fin Janne Tähkä,moc nehrál, ale suverénně dal penaltu. Působil však na mě dojmemmachýrka, pořád si vyměňoval hokejky! Líbili se mi i Švédové Hellströma švýcarští bratři Engelové."
Jako člen organizačního štábu působil na MS 1998 v Praze v rolistatistika i dnešní prezident ČFbU Filip Šuman. "Na MS ´98 vzpomínámhrozně rád, pro mě to byl vstup do většího florbalu. Tehdy jsme byl jenřadový hráč a funkcionář oddílu, ale právě po domácím šampionátu měflorbal pohltil naplno. Dělali jsme tehdy s Tomem Březinou statistiky,noc na finále jsme vlastně vůbec nespali, abychom to měli všechnopřipravené a přesné. Výsledkově jsem to tehdy nějak moc neřešil,samozřejmě jsem fandil našim, ale moc jsem nevěděl, co čekat - byl tomůj první kontakt s mezinárodním florbalem. Dodnes hrozně vzpomínám nazápas Švýcarsko - Finsko v semifinále a následné nájezdy. A poprvé jsemosobně viděl to švédské sebevědomí! Přestože po první třetiněprohrávali ve finále mistrovství světa se Švýcary, byli si naprostojistí, že vyhrají. Šli do šatny a vtipkovali, jakoby si říkali - jsouto jen Švýcaři, co to budeme řešit? Za dvacet minut se vyblázní a pakje přejedeme... A ještě bylo zajímavé, že tehdy byl florbal poprvétrochu více v televizi. Česká televize totiž z MS odvysílala moc hezkysestříhaný hodinový záznam, který jsme pak dlouhá léta úspěšněpoužívali jako prezentaci florbalu celého sportu."
Třetísvětový šampionát florbalistů se v roce 2000 vrátil do Skandinávie. DoNorska se opět sjelo osm nejlepších týmů světa a čekalo se především nato, jak zvládnou obhájit své překvapivé umístění z Čech hráčiŠvýcarska. Ti si však podle vlastních předšampionátových vyjádřeníuvědomovali, že v Praze měli proti Finům dost štěstí a jejichvýkonnostní rozdíl oproti vládnoucímu florbalovému duu Švédsko-Finskoje stále velký a úspěchem pro ně bude už bronzová medaile.
Naopak po českém šampionátu zklamaní Finové se během následujících letvýrazně zlepšili a ze 60 testovaných hráčů nakonec sestavili tým, kterýměl útočit na švédské zlato. Dvojnásobní mistři světa však ze své sílypranic neztratili a znovu bez problémů prošli svou základní skupinou.Postupně v ní zdolali Dánsko, Norsko a Lotyšsko a celkovým skóre 18:5šli do semifinále z prvního místa. Mnohem vyrovnanější boje seočekávaly ve druhé skupině a její průběh dal prognostikům za pravdu.Hned v úvodním důležitém souboji bylo jasné, že vítěz duelu Švýcarsko -Finsko bude mít velkou šanci skupinu vyhrát a vyhnout se tak vsemifinále Švédům. Úspěšnější byli nakonec po výhře 5:3 Finové aŠvýcaři museli nazítří bojovat o semifinále proti Čechům. A k viděníbyla další neúprosná bitva, v níž český tým neudržel v závěru nadějnévedení 2:1 a Švýcaři během 39 vteřin zásluhou gólů Telliho a Kernaotočili na konečných 3:2. Českému týmu tak k postupu do bojů o medailenepomohla ani následná překvapivá remíza 2:2 s Finskem.
Semifinále šampionátu v Norsku už mělo oproti předchozímu MS v ČRočekávaný průběh - Švédové hladce vyhráli 8:2 nad Švýcarskem a Finovési poradili 6:1 s Dánskem. V souboji o bronz sice vedli Dánovépřekvapivě už 2:0, třetí místo však Švýcarsku při následném obratuskóre zařídil především Adrian Capatt, který dvěma góly pomohl kešvýcarské výhře 4:2. Tradiční finále před pouhými 2. 957 diváky bylotehdy ze všech tří dosavadních bojů o světové florbalové zlato zatímnejdramatičtější. Vycházející finská hvězda Janne Tähkä poslal sicesvůj tým už po 5. minutách do vedení, ale Martin Olofsson, AndreasHedlund, Mats Agren a znovu Martin Olofsson vzápětí otočili skóre na4:1 pro Švédsko. Finové však zásluhou Punkariho a Järviho snížili na4:3, ale 40 vteřin před koncem pečetil Anders Hellgard gólem na 5:3švédský zlatý mistrovský hattrick. Martin Olofsson byl navíc podruhé vřadě zvolen nejužitečnějším hráčem šampionátu. Čeští reprezentanti aninapodruhé nazvládli souboj zklamaných, v zápase o 5. místo podlehlidomácím Norům 2:5 a obsadilo znovu až 6. místo.
Česká vzpomínka
Třetí MS v Norsku bylo šampionátovou premiérou pro současnéhoreprezentačního kouče Zdeňka Skružného, jemuž v roce 2000 asistovalRoman Slavík a v roli konzultanta a pozorovatele působil i PetrHarapát. Ze vzpomínek hlavního kouče je patrné, že i přes složitějšípřípravu nebyl český tým na severu Evropy daleko od možná největšíhoúspěchu na MS. "Období před šampionátem v Norsku bylo dost složité,neboť prakticky neexistovala žádná předchozí příprava. Pouze začátkemúnora jsme sehráli přáteláky s "21" Švýcarska a tím to vlastněskončilo. Pak jsme už jen těsně před odjezdem měli třídenní soustředěnív Praze, které ale v podstatě bylo o výběru hráčů a tak se ani nicnenacvičovalo. Tehdejší vedení ČFbU nemělo moc zájem s reprezentacíněco dělat a až když do toho výrazně vstoupil nový unijní sekretářFilip Šuman, tak se na poslední chvíli začalo s trochu profesionálnějšíorganizací. Obrovskou roli však sehrál především Martin Eriksson, kterýnám jako technický vedoucí týmu díky svým kontaktům domluvil dvapřátelské zápasy cestou do Norska, kam jsme jeli autobusem. Sehrálijsme tedy velmi přínosná utkání s tehdejším mistrem Švédska Warbergem aKarlstadem, s Warbergem jsme dokonce remizovali! A právě až tyhlezápasy byly nakonec nejdůležitější momenty celé přípravy na MS, vlastněaž během nich se vytvořila sestava a začaly se nacvičovat některékonkrétní věci. Měli jsme sice v týmu nejlepší hráče, kteří v Českutehdy byli, ale udělali jsme s Romanem Slavíkem při konečném výběruhodně chyb - měli jsme v sestavě hráče, kteří třeba nezvládli pozicináhradníků, měli jsme tam lidi, v nichž jsme se úplně spletli a vůbecna tom MS neměli být...
Tenkrát jsme hlavně chtěli porazit Rusy, abychom nemuseli hrát osestup. Tehdy se ani moc nevědělo, co vlastně bude s s reprezentacídál, takže cíle byly skromné. A s Ruskem jsme hráli hned první utkání,bylo to hodně nervózní, ale docela v pohodě jsme to zvládli a vyhráli5:1. Všechno se tak rázem uklidnilo, splnili jsme, co jsme chtěli a šlose bez nervů na Švýcary. A najednou se začalo dařit a právě seŠvýcarskem jsme byli kousíček od velkého úspěchu! Prohráli jsme aletěsně o gól, v závěru jsme měli i tlak, ale bohužel už jsme vyrovnatnedokázali. Díky nedostatečné přípravě prostě nebyl čas něco nacvičit,což byl asi největší problém. V posledním zápase ve skupině čekalifavorizovaní Finové, kteří nás ale evidentně podcenili a nakonec bylirádi za remízu 2:2! Byl to první český úspěch proti jedné ze světovýchflorbalových velmocí a hned po tomhle zápase přišla finská nabídka, zdas nimi v budoucnu nechceme udělat nějaké přáteláky a tahle skvěláspolupráce trvá dodnes! Na napínavý závěr zápasu však asi nikdynezapomenou Švýcaři - asi deset vteřin před koncem jsme za stavu 2:2dali tyčku! V případě naší výhry bchom tak do semifinále šli právě naúkor Švýcarů, kteří si celý zápas natáčeli na video. Nejprve v poklidu,neboť jsme podle očekávání prohrávali 0:1 a pak i 0:2, jenže následovalkontaktní gól, vyrovnání, český tlak a tyčka v posledních vteřinách aŠvýcaři na tribuně byli v tu chvíli úplně šediví a pořád někamnevěřícně telefonovali... Mrzelo nás to dlouho, neboť kdybychom tehdyprošli do semifinále, asi bychom pro český florbal získali prvnímedaili, protože ze druhé skupiny postupovalo Dánsko a na něj jsmeurčitě měli! Ale to se bohužel nepovedlo, stejně jako následný zápas o5. místo s domácím Norskem, který jsme totálně nezvládli a po nejhoršímvýkonu na MS zaslouženě prohráli 2:5 a skončili zase šestí.
Zklamáním pro mě osobně byla i celková organizace šampionátu v Norsku,která se s tou předchozí českou vůbec nedala porovnávat a byl to zatímorganizačně určitě nejhorší šampionát, který jsem zažil. Návštěvnostbyla slabá, diváci nechodili skoro vůbec, trochu víc až na finále.Nejlepší tak asi bylo naše ubytování - bydleli jsme různě po kempech aspíš než mistrovství světa to vypadalo jako rodinná dovolená. Bydlelijsme v dřevěných chatičkách po čtyřech u řeky, ve volných chvílích jsmese opalovali... Úsměvné bylo i naše vybavení - na poslední chvíli předMS se sháněla alespoň nějaká jednotná trička, kluci měli staréteplákovky ještě z MS 1998. Asistent Roman Slavík měl na soběteplákovku z Mentosu a abychom jako trenéři působili jednotně, měl jsemstejnou bundu vypůjčenou od partnerky Petra Harapáta! Ten se sice jakohráč do konečné nominace nedostal, ale doslova jsem si ho vymodlil jakokonzultanta, který sice většinou celou dobu seděl na tribuně, ale vpodstatě byl dalším asistentem. Ale i díky našim tehdejším výsledkům avýkonům hrou jsme se přece jen dostali do podvědomí florbalového světa,kterému jsme v Norsku ukázali, že i český florbal je na vzestupu a musíse s ním počítat."
Světovýšampionát ve Finsku byl skvělou oslavou florbalu a potvrdil narůstajícícelosvětovou prestiž tohoto sportu. Všech 13.665 lístků na finále vnádherné Hartwall Aréně bylo dlouho předem vyprodáno, zápasy domácíhofinského týmu pak byly živě vysílány ve finské televizi. Finové si mocpřáli před domácím publikem uspět a sesadit z trůnu dosud suverénníŠvédy.
O to větším šokem proto pro Finy byla úvodní senazační prohra 3:4 sČeskem, které favorizované soupeře zdolalo poprvé v historii vnejpříhodnějším okamžiku! Český šok tak výrazně otřáslpředšampionátovými prognózami á o prvenství v základní skupině 2 se takv Helisnkách praly hned tři týmy. Velmi blízko měli k tomuto dílčímuúspěchu Švýcaři, kteří ještě dvě minuty před koncem vedli nad českýmtýmem 6:2 a jeden gól by jim stačil k prvenství ve skupině. Českáhvězda Radim Cepek však dvěma slepenými góly během 19 vteřin zajistilsvému týmu výhodnější druhou pozici pro play off a skupinu přece jendíky lepšímu skóre vyhrálo Finsko.
Naopak suverénně prošli základní skupinou 1 do čtvrtfinále bez ztrátybodu Švédové, kteří pak postoupili do semifinále drtivou výhrou 16:0nad Lotyšskem. Hladkou výhrou 7:1 nad Německem se do bojů o medailepodle předpokladů kvalifikovali i Finové, ale zbývající dvě čtvrtfinálenabídla skutečné nerváky. Švýcaři zdolali Norsko těsně 3:2 a o výhřeČeska 5:4 nad Dánskem rozhodl až zlatý gól Pavla Kožušníka vprodloužení! Žádné překvapení se nekonalo ani v semifinálových kláních.Švédové přehráli český tým jasně 7:1 a Finové potěšili 6.820 divákůvýhrou 5:1 nad Švýcarskem. Poražené týmy se pak před neuvěřitelnounávštěvou 10.489 diváků utkali o bronz a byl z toho další florbalovýthriller. Švýcaři v polovině zápasu vedli už 3:0, ale dva góly TomášTrnavského a Daniela Folty znamenaly druhé české prodloužení našampionátu v řadě. V nastaveném čase už ale český tým senzační obratnedokonal a ve 4. minutě rozhodl Stefan Lüthi o bronzové výhře Švýcarů4:3.
Fantastické finále Švédska s Finskem sledovalo ve vyprodané HartwallAréně 13.665 nadšených diváků. Naděje Suomi na premiérový titul mistrůsvěta žila ještě 10 minut před koncem za vyrovnaného stavu 3:3. Pak aleMartin Olofsson gólem na 4:3 vrátil Švédy na zlatou cestu a když tentýžhráč zvýšil v poslední minutě na 5:3, zdálo se být 18 vteřin předkoncem rozhodnuto. Devět sekund před koncem ale finský leader JaakoHintikka snížil na 5:4 a drama vrcholilo. Zoufalý pokus o finálovýzázrak však skončil nedovoleným zákkrokem Finů a z nařízeného trestnéhostřílení završil Martin Olofsson svůj finálový hattrick a po výhře 6:4zajistil Švédům již čtvrtý titul mistrů světa.
Světovýšampionát v roce 2004 ve Švýcarsku se hrál poprvé s lehce pozměněnýmsystémem. Zrušeno bylo čtvrtfinále, nově postupovaly ze základníchskupin dva nejlepší celky rovnou do semifinále. Česká skupina A sobhájci prvenství ze Švédska lákala především na souboj o druhépostupové místo mezi Českem a Norskem, po výsledku 9:4 se do bojů omedaile probojoval český výběr. Nejvyšší vítězství turnaje si připsaliŠvédové v utkání s Německem, v němž zvítězili 25:0. Přestože našizápadní sousedé dostali podobný příděl i od českého týmu, klíčovýsouboj skupiny s Rakouskem zvládli a v elitní skupině se udrželi. Skupinu B zdobila především početná a bouřlivá kulisa na zápasechdomácího celku, který se po nejistém startu proti Lotyšsku rozjel kperfektním výkonům a v posledním utkání překvapivě zdolal ifavorizované Finy, čímž se postaral o to, že velcí skandinávštírivalové se spolu utkali už v semifinále. Tažení Švýcarska zamedailovým úspěchem nakonec tvrdě narazilo, když jej nejprve vsemifinále zastavili Češi a v souboji o třetí místo byli úspěšnějšíFinové. Švédsko znovu obhájilo světový trůn, ve finálovém utkánízdolalo překvapení turnaje v podobě české reprezentace poměrem 6:4.
Český výběr odjížděl do země čokolád a sýrů s vírou v dobrý výsledek. „Poprvécítíme tlak, abychom byli úspěšní. Odehráli jsme nejkvalitnější inejnákladnější přípravu za pět let, co jsem u národního týmu,“ řekl těsně před startem šampionátu hlavní kouč národního mužstva Zdeněk Skružný. „Jsme připraveni dobýt semifinále,“ vytyčil před tým jasný cíl asistent David Zlatník.
Jasným favoritem skupiny byli Švédové, o druhé místo měli podle předpokladů bojovat Češi s Norskem. „Skóremohlo hrát v konečném účtování základních skupin významnou roli, protojsme o přestávce před třetí třetinou v prvním zápase s Němci v šatně skolegy trenéry vyvěsili velkou motivační dvacítku, které jsme chtělidosáhnout. Nakonec opravdu padla,“ popisuje Skružný úvodnívítězství nad Německem. Z gólového brankostroje se Češi museli rychlepřeorientovat na obrannou činnost, čekali jej totiž mistři světaŠvédové. Sympatický výkon podpořený výtečným Tomášem Kafkou v brancepřinesl porážku o pouhé tři branky. „Papírové výhry jsme proměnili v realitu a soustředili se jen na veledůležitý zápas o postup do semifinále s Norskem,“ popsal duely v základní skupině Skružný.
Klíčové utkání turnaje, jenž rozhodovalo o úspěchu nebo neúspěchu,navíc proti neoblíbenému soupeři, reprezentace zvládla a zvítězila 9:4.„Důležitější zápas jsem dosud nekoučoval!“ ulevil si Skružný. „Užběhem oběda bylo ale jasné, že kluci jsou ohromně motivovaní anahecovaní, ani po celkem rychlém prvním norském gólu se nikdonehroutil, naopak se všichni povzbuzovali. Byl to skvělý kolektivnívýkon. Klíčem k zaslouženému úspěchu byly hlavně standardní situace ahra v oslabení, kdy jsme dokázali dokonale pokrýt speciální přesilovkouformaci Norů." Momentem utkání bylo proměněné trestné střílení v podání Aleše Zálesného.
Úspěch domácích Švýcarů v infarktovém utkání s Finskem pak rozhodl otom, že o účast ve finále se český tým utkal právě s domácím výběrem.Stoupající popularitu šampionátu i celého sportu pak podpoří prvníflorbalový přenos v historii na stanici Eurosport, čeští fanoušci takmají možnost sledovat statečný a nakonec i úspěšný boj českýchflorbalistů o historickou účast ve finále. „Sešlose to opravdu neuvěřitelně v jednu chvíli na jednom místě. Revanš zapředloňskou prohru v souboji o bronz na MS v Helsinkách proti Švýcarůmpřed vyprodanou sedmitisícovou halou v jejich domácím prostředí, k tomuhistorický přímý přenos florbalu na Eurosportu bedlivě sledovaný českouflorbalovou veřejností a pak dva góly během posledních dvou minut...Pořád mi to nějak nedochází, rozhodující gól Dvořáka jsem z lavičkyviděl naprosto zřetelně, ale místo očekávaného bujarého křepčení jsemjen nevěřícně zvedl ruce nad hlavu a nevěděl, co dělat,“ popsalpocity bezprostředně po utkání a vítězství 5:3 Zdeněk Skružný.Třešničku na dortu v podobě finále se Švédy si Češi užili, florbalovémutitánovi se postavili na statečný odpor a po těsném výsledku 4:6 mohlizaslouženě oslavovat historické druhé místo.
Novou tváří v trenérském týmu byl Švýcar Sascha Brendler, s nímž dokabiny reprezentace přišly i nové a originální motivační prvky. „Klukůmrozvěsil všude po kabině, ale i na hotelových pokojích cedule „Go forthe medal“. Dal jim to i na zrcadla u umyvadel. Takhle kdybych to nakluky zkoušel já, tak by si pomysleli, co blbnu. Když s tím začal, taksi stejně v kabině schovávali hlavy za ručník a smáli se. Jenže po časeto asi vážně začalo fungovat. Před Německem dostali kluci papír, kde stálo: Jestli neporazíme Němce, budeme za debily MS. Šatna bylapolepená jednoslovnými hesly typu Koncentrace, Odhodlání, Nasazení.Před bojem s dosud neporaženými Švédy viselo na zdi heslo volněpřeložené jako Nic není nemožné, na Nory zase byla šatna oblepenáportréty norských hráčů a dole na stránce byl pak u každého velkým atučným písmem doplněn všeříkající nápis Go Home.“
"Po finále jsme šli za Švédy s tím, že jim gratulujeme. Oni žene, že gratulují nám. To později udělali i Finové. Uznali, že jsme odposledního šampionátu udělali ohromný pokrok. Naše sebevědomí rostlozápas od zápasu. Do semifinále proti Švýcarsku jsme šli s tím, že jeporazíme. Přitom v minulosti se nám proti nim nedařilo. Jenže na to mynemysleli. Až po zápase jsme se smáli, jací jsme blázni,“ uzavřel Zděnek Skružný.
Dosudposlední setkání nejlepších výběrů světa hostil v roce 2006 Stockholm.Organizátoři turnaje umístili závěrečné souboje do slavné haly Globen acelý šampionát v kolébce tohoto sportu měl být tím nejlepším vhistorii. Bohužel divácký zájem o zápasy zůstal za očekáváním,semifinále domácího výběru s Českem sledovalo z rozlehlých tribun jenněco málo přes šest tisíc diváků a opravdu bouřlivou kulisu vytvořilišvédští příznivci až na finále s tradičním rivalem z Finska. Přestožebyli Švédové poprvé v historii nuceni bojovat o titul déle než 60 minuta v průběhu finále prohrávali už o tři branky, zlaté medaile se nakonecznovu blyštily na žlutomodrých dresech.
Český reprezentační výběr jel do Stockholmu obhajovat stříbrnémedaile, jako první postupný cíl však trenérské trio Zdeněk Skružný,David Zlatník a Pasi Tilander vytyčilo postup ze základní skupiny, vníž kromě favorizovaných Finů představovali hrozbu také nevyzpytatelníLotyši.
„Prvním cílem bylo úspěšně zvládnout základní skupinu, určitě jsme senechtěli rovnou bavit, co bude platit v semifinále na Švédy,“ popisujeSkružný. „Lehký nebyl už první zápas s Itálií. Oni podle očekávánívsadili na tuhou obranu a proti ní se nám vždy hraje velmi špatně.Hráči spíše řešili, kolik mají nastřílet gólů, než aby mysleli na zadnívrátka, a tak měli Italové i pár šancí. Takový zápas jsme ale na úvodpotřebovali, bylo to lepší než hrát bez problémů proti outsiderům.Nešlo nám o skóre, potřebovali jsme prostě dva body a to se podařilo,“řekl hlavní trenér k úvodní výhře 7:2 nad nováčkem elitní skupiny.
Velkou výzvou bylo následující utkání proti spolufavoritovi turnajez Finska. Dlouhou dobu drželi čeští florbalisté vyrovnané skóre, oprohře 3:6 pak rozhodly smrtící přesilovky soupeře. „Byli jsmespokojení s hrou, možná i s výsledkem. V tom zápase ale byly situace,kdy jsme mohli uhrát ještě více. Nastřelili jsme tři tyčky, nevyužiliněkolik přesilovek ani trestné střílení. Za stavu 3:2 ve druhé třetiněvšak přišlo velmi přísné vyloučení a Finové dvěma využitýmipřesilovkami prakticky rozhodli zápas,“ hodnotil zápas Skružný.
Národní mužstvo tak vědělo, že následující utkání s bojovnýmLotyšskem bude rozhodovat o druhém postupovém místě ze skupiny.Důležitou zkoušku tým zvládl, o vítězství 6:3 rozhodl ve druhé třetiněa celkový dojem kazily jen zbytečně inkasované branky v závěru utkání.„O naší výhře rozhodla jednoznačně druhá třetina, kterou jsme měliherně i gólově zcela pod kontrolou, ale škoda toho závěru. Hráči byličím dál více podrážděnější z některých výroků rozhodčích a pramenila ztoho zbytečná vyloučení,“ postěžoval si asistent Zlatník.
V posledním duelu skupiny s Ruskem nechalo trenérské trio odpočívatnejvětší opory a šanci dostali mladší hráči. „Zvládli utkání velmidobře, bylo sice vidět, že jsou zpočátku nervózní, ale starší hráči jimvytvořili perfektní předzápasovou atmosféru, kterou přenesli i nalavičku, potvrdilo se, že jsou opravdu tým,“ zhodnotil vítězství 10:2Skružný. „Základní cíl jsme splnili, ve skupině třikrát vyhráli,odehráli vyrovnaný zápas s favorizovaným Finskem a těšili se na soubojs domácím Švédskem v Globenu."
„Ještě nikdy jsme se pak v reprezentaci před zápasem se Švédskem takdůkladně nepřipravovali na to, jak je porazit. Uspět jsme samozřejměchtěli pokaždé, ale při síle soupeře šlo většinou reálně vždy jen o to,udržet co nejdéle nejpřijatelnější stav. Jenže za poslední dva rokyudělala reprezentace velký posun nejen ve hře, ale i v sebedůvěře.Chtěli jsme je překvapit, aktivně napadat, dostat obránce pod tlak. Oporážce 2:4 ale rozhodla nevydařená úvodní třetina, hráčům jsme pak vkabině jen řekli, že jestli budou v takovém výkonu pokračovat, dostanoudesítku. Oni sami se už ale v šatně probudili a pak odehráli velmidobrý zápas.“
Největší zklamání pro českou výpravu ale přinesl až úplně poslednízápas, porážka 4:9 v souboji o bronz se Švýcarskem. „Opakovalo se to,co v první třetině proti Švédům, dostali jsme dva rychlé góly, a kdyžse nám pak povede snížit do šatny na 1:2 a po přestávce jdeme do hry scílem co nejdřív vyrovnat, dostaneme dva stejně rychlé góly a to už sepak těžko otáčí,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES Zdeněk Skružný. „Možnájsme si po minulých výhrách na Švýcary věřili až moc a trošku jepodcenili. Za stavu 1:5 jsme začali překopávat sestavu, z hráčů už jsmecítili takovou rezignaci, a tak jsme se každou změnou snažili dát jimdalší impuls a nevzdávat to. Kdybychom nedostali rychlý gól po sníženína 3:6, možná by i Švýcaři znervózněli, ale takhle bylo jasné, že na touž nemáme.“
Velký úspěch v podobě finálové účasti v roce 2004 tak o dva rokypozději vystřídalo mírné rozčarování ze čtvrtého místa. „Je to škoda,odehráli jsme jinak velmi dobrý šampionát. Určitě jsme nevyhořeli,celkem bez problémů prošli do semifinále, ale na medaili to užtentokráte nestačilo. Oproti předchozímu MS nám tentokrát nezahráladobře druhá lajna a na konečném umístění to bylo znát, “ zhodnotilcelkové vystoupení týmu Zdeněk Skružný.
