kruta1borka

už delší dobu jsi pryč...já díru v sobě mám...díru, co můžeš zahrabatjen ty, až se objevíš a mou druhou část srdce mi dáš...ta jedna část tonějak nezvládá...buší,snaží se mě zachránit...před smrtí a nechce seudávit...udávit se tím věčným bušením, jak dlouho vydrží to,už aninevím...snaží se,ze všech sil buší...ale sílu už nemá a můj mozek lecostuší...:(...tuší, že ta pouhá půlka to neutáhne...má duše je přílišslabá, neví, co dokáže, možná si až na dno dosáhne...stále však drží avěří, že se ukážeš, druhou půli srdce jí dáš, srdce se spojí a budemenavždy svoji...né jako manželé, ale jak sestry , ty které si občas nanervy jdou, ale stále jdou svou...svou cestou strmou...a těžkou...tou,kterou ve dvou už nejdou...srdce je celé, to je ale fajn, já ho dámtomu, kdo je ten chalan, ten chalan , co v duši mé už dlouho je...sdlouhýma blond vlasama a pěknejma zvykama...mé srdce jen pro něho buší,snad i to jeho tuší, že to moje pro něj to buší a ne pro jeho bráchu,co neví oč tu jde, ten blondák ale vše ví a já mu do náručiskočím...:)...ty a fr3nzy budeš mít svatbu,srdce své mu dáš, on to svézas tobě a bude veselka, jak se sluší a patří!naše cesta spojená serozdělí , to ale není žádné nadělení!