Smilník 16.Červen 2010
Smýká se smilník mezi svody,
bez ztráty kytičky, bez nehody,
závislý v dechu okamžiku,
na poli oraném manželských nebožtíků,
jen počkej, burane, na závrať z čerstvých fíků,
od nich blížeji k těm býkům,
shlížejí ruce falešných prosebníků,
k rohům vždy čelem,
ke skutku, ke skutku jak s tvrdým chlebem
a ne-li víc vsadí své moulky do teplých rukavic,
přiloží k popraskaným rtíkům,
vymoci z bezmoci slova díků,
moudrým pupkům na gauči v mastném tílku,
tak proto můj smilníku,
tak proto, neztrácej svou kliku!
