¤¤BáSnĚ=>žIvOt¤¤

ROZSVÍCENÍ
Dneska to bylo namále.
Řekl jsi, že to nemá cenu.
Prý mi nechceš již ubližovat dále.
Řekl jsi mi to hned na rovinu.

Však mě to do očí slzy vehnalo.
A ty jsi říkal:NEBREČ,NEBREČ.
Najednou to přestalo.
A já cítila bolest.


Rozešli jsme se v dobrým.
A zavolala jsem Adle.
Nastalo odejmutí s pláčem silným.
Bylo to ode mě dost smělé.

Procházely jsme se po námku.
Potkaly pár přátel mích.
A snila jsem o tobě a o zámku.
Když jsem byla v koncích.

BUM, začal ohňostroj.
A mě rozbušilo se srdce.
Viděla jsem jen lidí roj.
A snila o tobě sladce.

Začala jsem břečet.
Při pomyšlení na tebe.
Klidně bych mohla klečet.
Kdybych mohla být u tebe.

Napsala jsem SMS krátkou.
O tom jak chybíš mi moc.
A ty jsi zavolal za krátko.
A já za tebou letěla jak ‚kos‘.

Chytil jsi mě za ruku.
Dali jsme si pusu.
Budeme spolu plno roků?
Slyším tón hlasu..

Na autobus doprovodil jsi mě šel.
Krásné odejmutí a mnoho pus.
Bez kterých by ses neodešel=oD.
Miluji tě-řekla jsem a dostala pusu=o*..

Tohle byl příběh jednoho úterního večera.
Moc krásně jsem si nakonec ten večer užila.
Ve kterém jsem strašně moc ZAŽILA.
Konečně jsem se zamilovala…