Dnes jsem zrovna přemýšlel, že už je to dávno, co jsem tu psal nějaký článek. Dospěl jsem k závěru, že je to proto, že jsem neměl moc času, protože důvod určitě je a veliký. Posledních pár pátků zažívám opět strašně krásný období s jedním človíčkem co mi teď hrozně chybí, když nejsem s ním, jelikož jsme teď spolu strávili trošku víc času a zvykl jsem si na ni a její okouzlující úsměv a skvělou náladu, která ji nikdy neopouští ikdyž ji není zrovna moc dobře. Je to obrovský smíšek tenhle můj brouček a vždycky když udělá nějaký ten svůj obličej, nebo se jen tak zasměje, musím se usmát, protože je to hrozně krásný jak se dokáže smát a nepotřebuje k tomu ani moc velký důvod ale raduje se z každé běžné věci, z jkaždé maličkosti akorát teda když ji někdo lechtá tak se směje a přitom se kroutí jako žížalka a moc se ji to nelíbí, protože ji prý zlobím ale to není žádná pravda:) Je to ten nejusměvavější člověk co teď je v mím životě a jsem hrozně vděčnej za každou chvilku kdy můžu trávit s ní, protože takový ho člověka jsem už dlouho nepotkal a myslel jsem, že už ani nepotkám. Mám tě strašně rád miláčku můj a už se na tebe moc těšim, na každou sekundu, kdy budeme zase spolu se už moc těšim