No tak je už to dlouho očekávané datum 1.1.2008 a chleba stojí taky pořád stejně...teda možná zdraží díky naší milé vládě. Zkoušel jsem si na dnešek vymyslet nějaký to předsevzetí, co se má prý dělat každý rok ale nějak to nedodržuju ale když jsem se nad tím tak zamyslel tak ani nevim co bych si měl dát za cíl v tomto roce. Vypadá to, že moje nadšení z nastávajících nových 365 dní a několik hodin se nějak vytratilo. Svět mi přijde stejný. Moji mysl přepadl v posledních dnech nějaký smutek ze života a všeho kolem. Je pravda, že jsou i chvíle, kdy jsem se cítil opravdu dobře a šťastně ale to bylo jen do chvíle, dokud mi byl někdo nablízku...pak už to šlo zase z kopce a já přemýšlel nad každou minutou, která se vlekla jako pendolíno do depa. Život je hned hezčí když máte někoho, komu se můžete vypovídat, svěřit se, víte, že vás podrží, když potřebujete... Takovýho člověka já jsem potkal nedávno a nevim co bude dál... Nevim na čem jsem a jestli to není jen mím snem, že se cítím tak dobře. Každopádně tomu člověku děkuji, že se mnou má takovou trpělivost, protože vím, že jsem opravdu někdy neodbytnej ale možná je to proto, že cítím zase něco hezkýho uvnitř sebe, co jsem už párkrát cítil, ale nedávno to ve mě někdo zašlápnul tak hnusným způsobem, že nevim co si počít. Nevim co dělat dřív, nemůžu pořádně myslet a nejhorší na tom pro mě je, jestli se netrápim zbytečně s nadějí, že by mi zase někdo ukázal, co to znamená být šťastný a radovat se z každý kravinky. Ten člověk jestli si někdy přečte tento článek, tak ví, že mluvím o něm, protože tak skvělých lidí není moc a já ho poznal nedávno a jsem za to rád. Jestli si to čteš, tak ti chci říct jedno...DĚKUJU TI ZA VŠE(ale ten sníh na záda byl opravdu zákeřněj:d)