Blog se přesouvá
Ano je to tak blog se přesouvá, ale jen částečne, tady budu stále psát své výlevy, ale jen ty osobní, jinak takové to jak jsem psala to s tou mládeží nebo tak ,ta kse přesouvá na nový blog...
link: Kac-ik.blog.cz
Ano je to tak blog se přesouvá, ale jen částečne, tady budu stále psát své výlevy, ale jen ty osobní, jinak takové to jak jsem psala to s tou mládeží nebo tak ,ta kse přesouvá na nový blog...
link: Kac-ik.blog.cz
Já zase já já tu řeším jenom mě, ale tak co už? Takže před chvílí jsme měli já a Terka takový rozhovor... kde jsme odhalily spoustu věcí....
Jedna z nich je, e okolí mě neumí vnímat takovou jaká jsem a neumí to ocenit, je tu páru lidí, kteří mě chápou, nebo mi rozumí, ale to jsou tak 4 až 5 lidiček.... Ostaní, neboli to okolí, bere to co dělám špatně, nebo spiš to nechápe, neba já nwm... Prostě cokoliv impulsivního udělám, ač to rozhodne srdce, hlava, nebo oboje.... Tak je to pro ně vždycky špatně, i když já se snažím to dělat dobře tak podle nich to bude vždycky špatně, nebo jinak... Já jsem prostě upřímná a to takovým stylem, že až moc, prostě co na srdci to na jazyku... A kvůli tomu se mi lidé někdy vysmívají.... I když jsou to spíše kluci, ti mě a moji osobu nepochopí nikdy... většinou se na mě dívají tak.. Hm jak bych to řekla, divně a někdy s odporem... Ač mě třeba vůbec neznají.. Nevím jestli je to kvůli tomu, že nemám míry jak modelka a prostě já nwm nemám tak velké prsa, nebo mám prostě široké nohy a boky, nebo vlastně proč????
Proč? takhle otázky mi pořád lítá hlavou... Proč? Proč? a zase jenom Proč?
Proč mě dokáže pochopit jen tak malá skupinka lidí a ostatní mě mají za divnou, za tu JINOU... která prostě nikdy nebude zapadat.... Nevím, nevím, a zase nevím...
http://www.youtube.com/watch?v=dbrBBy878Ns&feature=related
Děckáááá kdo chcete abch dneska udělala něco kloudného tak se dočkáte složitých teorií vymyšlených za minutu a krásných přezdívek pro všechny xD Připadám si jak největší zhulenec xD Hahááá já mám dost a za všechno může někaý Fanda a vůbec nwm kdo toe xD že Filifiku tak mu teď řííkááám xD už po mě nic nechtějte xD
Víte co mi příjde nanejvíš komické? Když se národ kvůli jedné skupině rozdělí na tábor velkých fanoušků, na tábor velkých odpůrců a na tábor těch co proti nim nic nemají, ale nejsou šílení fans....
Dá se říct, že já nejsem šílený fanda, ale taky nejsem odpůrce... Já si je poslechnu, ať už proti tomu kdo chce co chce říká...
Zajímalo by mě co proti nim lidi mají... Beru ty co neposlouchají ten styl... Jo to je důvod... ale nechápu proč lidi uvádějí důvod proč se jim nelíbí jejich hudba to, že Bill má takový extravagantní styl a Tom je hopper... Jenže image nemá s hudbou nic společného... Když to porovnáte se skupinou cinema bizarre... Tam ti chlapi všichni vypadají jako holky... Samo proti nim nic nemám jejich hudba je taky pěkná.... Taky nechápu proč je označují za buzny.... Vemte si EMO tam mají všichni teda téměř všichni namalované oči na černo... A označuje je někdo za buzny? To spíš bych tak označila šampony nebo jak já říkám mýdla....
Další důvod co je může štvát je jejich úspěch a rychlý vzestup... Když si to vemete tak ten vzestup byla náhoda a oni vlastně hláli už 5 let předtím, než je objevila média... A úspěch? to jsou miliony fanoušků, kteří je poslouchají kvůli významu jejich textů, a kvůli hudbě a image co majá fans? To je až fanatismus, který se sem tam objeví s tím už nehnem....
Abych to teď shrnula... Tokio Hotel jsou normální kapela, jako kterákoli jiná.... a dávám vám volný prostor k diskuzi....
Už název zní divně jak může 15-ti skoro 16-ti letá holka mluvit o dnešní mládeži, do které "zapadá"... Jo možná mám necelých 16, ale to co vidím kolem sebe je nechutné... Nechutné ne... hm zatím sem pro to nemašla slovo... Ale jak tak chodím a pozoruju lidi, tak si všímám spousty věcí.....
Kolik dneska vidíte takových 4-8 letých děcek na pískovištích jak si spokojeně hrají, staví bábovičky, dělají hrady... Velice málo, někdy vůbec, místo toho tam sedí puberťáci a vykuřují.... Já takhle na pískoviště chodím dá se říct pořád, je to kvůli sourozencům, ti si hrají, stavíme si bábovky je to sranda... To málo které malé dítě dneska dělá... většina sedí u pc a gabe na něm, nebo hraje hry... To je podle mě špatné.... Dneska taky vidít u 6-ti letých harantů mobily a všechno.... Když já jsem byla v jejich věku o ničem takovém jsem neměla ani ponětí... Svůj první telefon jsem dostala v 10-ti letech.... Dnes kdo ho nemá a je mu byť teprve 8 je za toho divného... Taky tidleti malí do 10-ti let mají osvojenou slovní zásobu neslušných slov a to tak dobře, že někdy valím oči co chrlí za slova...
Dobře pokročíme nad 10 let... Na internetu nacházím spoustu takových starostí 12-ti letých holek typu: Ještě jsem neměla sex je to v pořádku?, nebo Ještě jsem se nelíbala, jsem zoufalá.... co si o tom mám myslet? jednině to, že dnešní děti chcou být brzo dopělé, chtějí se dostat tam, kde jsou ti starší... Taky se mi často naskýtá pohled na takové nácky, kterým je sotva 13 a už se jdou po ulici s cigaretou a vůbec se nestydí a ještě vám ten dým fouknou do ksichtu a myslí si jak nejsou skvělí... Taky vidívám tolik mladých jak sedí v hospodách, a každý víkend se domů vrací podnapilí.... Todle jde více méně mimo můj časoprostor...
Já si myslím, že naše společnost se čím dál více zvrhává... Já, a nejsem to jen já, je nás víc, co se snaží zůstat dětmi co nejdýl... Proč opouštět bezstarostný svět dětí, a pronikat do toho zodpovědného světa dospělých??? Já k tomu nevidím téměř žádný důvod... Proč být dospělý, když můžeš být ještě dítě???
A taky nechápu proc se už 10-ti až 12-ti leté holky holí, čímž si vlastně deformují chlupy, které později budou stejně tvrdé jako mužské vousy.... Proč se malují, a ničí si tím obličej?? Proč nosí podprsenky, když do nich nemají co dát, leda tak staré ponožky, proč si hrajou na to, že jsou nejlepší na světě, a každého kdo se liší odsuzují??
Já prostě dnešní "mládež" nepochopím, a víte čím toe?? Je to tím, že já jsem jiná, já sse snažím o pravý opa, než se snaží oni... A proto taky nemám téměř žádný komplex, žádné trápení nic.....
Pište komentíky díky děcka...
děcka = lidi co jsou děcka jako naše děcka vy víte jak to myslím xD
I když tohle nebude ani až tak zamyšlení nad celým životem, ale spíše nad nynější situací... Já už absolutně nic nechápu... Nechápu jak můžou být takoví lidi... teď vemu člověka, kterého moc neznám , ale už teď mě odradil natolik abych se s ním bavila... tak je to Krpec... Hm... možná ho někteří znáte... vlastně spíš ti co chodí do florbalu.... Tak třeba ten se chová mile, ale jen k někomu... Podle mě je to takový frajírek... co prostě musí machrovat před kámošema a nejvíc mě to štve když to odnese moe bolavé rameno, které dokonale odrovnal... Jo hold si chlapeček trošičku neuvědomil, že v te bráně sedí holka, a ne něaký borec...dobre tak toho už necháme, nebo po přečtení budu za tu největší ....
Můj dosavadní život mi do dneška až tak moc nevadil... Ale nwm dneska se ve mně něco zlomilo, něco co mi umožnilo vidět jasně... A jsem za to strašně ráda, konečne po dvou měsících jsem mohla jasně myslet... A stačil k tomu jen jeden pohled... Ne nemějte strach zamilovaná fakty nejsem, ale ten hm... upřímný pohled za to stál... Ptáte se kdo to je? Asi neuvěříte, ale byl to Argo xD
Zní to šíleně žeo?? Jo já vím je to šílené, já to taky nechápu, ale toe jedno... On byl snad jediný kdo se na mě podíval normálně... Coe podívat se na někoho normálně že? Tak to neumím popsat... Mno to už se moc odbočila, takže z5 k tomu co řeším xD...
Tákže sem si uvědomila, že nemá cenu bojovat o někoho, kdo mě nemá rád, a je to pošetilé, je to natolik pošetilé, až nevím ,jestli se tomu smát, nebo brečet... Ateď co tím asi básník chtěl říct... Táákže končím s tím, že se zamiluju do toho prvního , který mě něčím zaujme... Jo já vím je to těžké... Já už nevím jak jinak zabránit dalšímu zklamání, nema cenu se tady snažit o Mariho, když všichni víme, a co si budem nalhávat, nemá to cenu, nemá to smysl nikdy nemělo, jenže já jsem to dřív neviděla... Toe tak když se obrátí mozek proti srdci a přitom se spojí, proti zbytku... Těžká teorie, kterou jsem vymyslela právě teď... Teď se už cítím mnohem líp, páč se snad dostanu z těch chmurných nálad, snů a nevím čeho všeho...
Už se nikdy nehodlám trápit kvůli klukovi.... už nikdy kvůli němu nebudu brečet, už nikdy nebudu dělat nic co by mi ublížilo... Jo i když se říká že: Jen silní dokáží brečet pro toho koho milují...A co tě nezabije to tě posílí.... Z toho vyplývá, že už musím, být ten nejsilnější člověk na světě... Což není pravda tohle se nebere jako síla, kterou každý vidí... Tohle je síla čistě vnitřní.... Já si jsem vědoma toho, že toho unesu moc... Ale počase je to až příliš, a já se zhroutím... citové a celkové duševní vypjetí je tak velké, že už se to dál nedá zvládat... Teď se mi tu velkou tíhu podařilo odbourat, ale ovšem ne celou... Kapitola je dopsaná, je udělaná i poslední tečka... Ale vzpomínky při jejím psaní jsou věčné, těch se nezbavíme, ani kdybychom si to sebevíce přáli.... Já bych si přála zapomenout tolik věcí a tolik situací, že si to ani nedovedete představit...
Takže abych to na závěr celé shrnula je to divné... celý tendle článek je divný počínaje prvním písmenem a konče poslední tečkou... Já nevím, jak bych se jinak k tomu vyjádřila... Kdo si to přečte ať pochopí to jak chce... já vím co jsem tím chtěla říct, a to je hlavní... a ti co mi rozumí to budou vědět taky, takže jsem v klidu... Tak čágo šílenci zase někdy příště xD
Myslím, že titulek mluví za vše... já chci prostě pryč... z téhle reality, protože se mi vše mymiká z rukou.... To já nemám ráda... Buď budu muset skončit spoustů věcí s lidmi, se kterými nechci, nebo prostě budu muset utéct.... Utéct pryč od všeho vytvořit si vlastní svět.. Zavřít se do něj a už nikdy nevylést...Mít jeden svět, kde můžu vše vyřešit s klidnou hlavou... nebo to vyřešit, jenže když chci tak mi hlavu zaplní jeden člověk a já mám po řešení, a je to pr ávě tan člověk kterého chci řešit.... Nechat ho tak by bylo nefér... ztratit kvůli němu spostu přátel taky nechci tak co mám k sakru dělat??? Asi se budu z toho vymlátit... mějte se lidičky...
Sláva je něco pomíjivého, co mění osobnost....
Něco na tom bude, jinak by to nikdo neřekl... Já osobně si myslím, že je to u každého indivinduální... Záleží to taky na tom jak se ke slávě dostal, jestli si je těžce vydřel nebo jestli proplul lehce, ale taky na tom jaký ten člověk je uvnitř...
Jestli je ten člověk povrchní už od začátku, tak ho to nijak moc nepoznamená... Jenže s takovými lidmi se težce pracuje...
Prostě je to celkove takové složité, já osobně kdybych se někdy stala známou, tak bych si určitě hlídala soukromí, neměnila bych staré přátele a nikdy bych je nezavrhla a ani svůj starý život, a snažila bych se být stále svá, i kdybych se někdy měla dostat do nějaké potyčky, já svůj názor řeknu nahlas...
Co si o tom všeny myslíte vy?? pište komentíky...
Jenom já a paní užasná, Jenom my. My.
Každý den než du spát vidím tebe usínat,
vnímat pocity asi bych si měl víc všímat noci.Moci mé není svěřené abys byla vedle mě i když toužim.
Občas se chovám jako píča, vím že tě tim seru někdy dávám někdy beru,
já to jinak nedovedu ale pořád to má cenu,
dokud se budem snažit, dokud budem oba chtít tak se můžem pochopit. JO.
Přemyšlím nadevšim, mrzí mě to předevšim,
protože si myslim že sem to zavinil já, sme vobyčejní mladí lidé, tak trochu užasní,
ty víš jak to myslim ale pššt teď už zhasni.
Není času na zbyt ale ani až tak málo, když se štestí rozdávalo, šel sem do fronty dvakrát.
Jednou sem dostal hovno, podruhé sem dostal Tebe.
Chtěl bych ti poděkovat svět kolem přestal existovat.
Ref:
Ty to víš já to vím, všechno zvládnem jako tým.
Jako tým jako pár, jako princ a princezna.Až se mě jednou zeptáš kolik spolu budem dní,
neodpovím navždy, odpovim ti eště dýl.Ty to víš já to vím, všechno zvládnem jako tým.
Jako tým jako pár, jako princ a princezna.Až se mě jednou zeptáš kolik spolu budem dní,
neodpovím navždy, odpovim ti eště dýl.Toužil sem být dokonalý, víš co sme si slibovali,
není toho tolik abychom zapoměli,
naše story stále bolí, volim špatná slova,
promiň asi bych měl přestat mluvit ale leze mi to z huby takže sorry.
Nechci vidět žádný slzy není pozdě, není brzy,
jestli tě něco mrzí musíš mi to říct, ještě se dá všechno spravit, jasně nejsme dokonalí.
Můžem si to aspoň myslet, to nám nikdo nesmí vzít.
Stále je pro co žít, najdem toho mnohem víc.
Jenom Ty a já, jenom naše malá hra,
kde si můžem krásně lhát, no tak neměj strach.
Zničíme pravidla, zbydem jen my dva.
Jako tým,jako pár, jak Bonnie a Clyde,
si prostě tak fantastická, si prostě tak fajn,
si prostě tak užasná, žes mi padla do noty,
jenom Ty a já a naše svatba samoty.
Ref:
Ty to víš já to vím, všechno zvládnem jako tým.
Jako tým jako pár, jako princ a princezna.Až se mě jednou zeptáš kolik spolu budem dní,
neodpovím navždy, odpovim ti eště dýl.Ty to víš já to vím, všechno zvládnem jako tým.
Jako tým jako pár, jako princ a princezna.Až se mě jednou zeptáš kolik spolu budem dní,
neodpovím navždy, odpovim ti eště dýl.Nevěřím na happy-end, kdo vymyslel šťastný konce?
Fráze jako vod pitomce, štěstí přece nemá konce.
Jenom jeden jediný najivní a troufalý, v sedmdesáti za ruce, na nemocniční posteli.
Sama tomu nevěříš, já to vim tak proč si lhát? Zavři oči, dej mi pusu to je jedno mám tě rád.
Nechci se zabývat tím co bude pak, žiju součastností a tak nemusím plakat.
Víš co vidím pokaždé když zavřu svoje voči?
Nebudem se trápit tím že to jednou skončí.
No tak setři taky slzu, sme přece na plese, střevíček klepe vo podlahu.
Usměj se, prober se, vidím tě nad lesem, letím si pro tebe.
Zachraň mě pohledem. Poslední tony já chtěl bych to zkusit,
chytnu tě za ruku: "Smím prosit?"
Ref:
Ty to víš ja to vím, všechno zvládnem jako tým.
Jako tým jako pár, jako princ a princezna.Až se mě jednou zeptáš kolik spolu budem dní,
neodpovím navždy, odpovim ti eště dýl.Ty to víš já to vím, všechno zvládnem jako tým.
Jako tým jako pár, jako princ a princezna.Až se mě jednou zeptáš kolik spolu budem dní,
neodpovím navždy, odpovim ti eště dýl.Ty to víš já to vím, že tě nikdy nepustím.
Jako tým jako pár, zašeptám korunám.Radši budu v osamnění zpívat do tmy,
než abychom já a Ty už neměli bejt my.Ty to víš ja to vím, že tě nikdy nepustím.
Jako tým jako pár, zašeptám korunám.Radši budu v osamnění zpívat do tmy,
než abychom já a Ty už neměli bejt my.Ty to víš jjá to vím, koudelí se nezbavím.
Ty to víš já to vím,
oba sme tak užasní.
Já vím že sme nádherní, krásní lidi bez hranic.
Já vim že si užasná ale ty víš že já vííc.
Link: http://www.youtube.com/watch?v=90v04dN9wWY
Poslední dobou je vše hodně naruby... Jednak je ozval starý kámoš... Jednak je všechno strašně nákladné a jednak se mi to vůbec nelíbí....
To že se ozval kámoš udělalo asi největší bordel jak ve mě tak i v kámošce protože on je divný s takovým typem kluka jsem se v životě nesetkala... buď jsou kluci milí a já nwm co a nebo to sou nehorázní smradi.. jenže on je směs obou on není střed os je prostě směs toho všeho co může být. Na jednu stranu má snad všechny dobré vlastnosti, ale na druhou stranu prostě udělá, nebo napíše nějakou věc a všechno to zdupe... pak se omluví a čeká, že mu to jak slepice odpustíme, jenže s tím já sem už skončila, já sebou nenechám jen tak mávat sem a tam podle toho jak on chce prostě jsem si řela dost... já NEJSEM SLEPICE. Myslí si, že vše bude jako dřív, že na to zapomeneme, jenže on zapomíná na to, že nejsme jen nějací kamarádi, ale že jsme holky a máme podstatně víc citů než on......
Nákladné jsou vánoce letos stršně moc a to vůbec nepřidává, k tomu že je teď k tomu ještě je složité období a nebo aspoň já jsem celkově citově vypjatá...
