musím se vypovídat...je toho na mě už moc
Ach jooo....v poslední době je toho na mě trochu moc. Školní časopis jako úkol do češtiny, už z těch fotek co furt fotím mám myšmaš v hlavě, teď ještě k nim seskládat příběh ořezat je a poslat...ale nedivím se grafikovi ten fagt musí magořit :D. Do toho ještě osobní problémy co řeším to je fagt humus...na jedné straně se dohaduju na druhé pomáhám pak mám depky třeba jako dnes....už fagt nwm komu se svěřit kámoška to ví a taky nw jak pomoct...je toho fagt hodně..a nejvíc mě na tomštve, to že jsem hnusná na lidi, které mám moc ráda...mrzí mě moc věcí i to jak s kámošem do sebe jebem, ale za to já nemůžu začíná si on a štve mě na tom to, že chodí s mou kámoškou, kterou beru jako sestru a vidím, že jí to trápí...PROČ??? Proč je život krutý a nespravedlivý...PROČ??? proč se bojím všeho kolem... PROČ??? proč se lidi kolem, mě smějí a já sem smutná...PROČ??? mě klame má mysl, mé vnitřní já...mám tolik otázek, na které se nedá odpovědět...jen chci říct díky fšem co při mě stojí, poslední dobou nejvíc Terka proto DÍKY a taky díky všem ostatním, kteří se usmějí, povídají si, berou mě, a že takových lidí moc není, je mi to líto...tohle DÍKY není jen malé bezvýznamné díky, tohle je obrovské díky, které je pro mě velmi důležité...tak sem se do toho zamotala, ale jen mírně...už nevím jak dál...vím jsem sobec, protože myslím na sebe, ale taky myslím i na ostatní...když si to tak vezmu v porovnání s dětmi ze Somálska tak se mám stále dobře, já to vím ale je to už moc...pořád tady melu to samé dokola, ale už to vážně nejde...radši končím a nakonec velké DÍKY VŠEM co mě CHÁPOU...DÍÍÍKY
