-> MaričQa <-

   JARINEQ  

Jak rychle to začalo, tak rychle to skočnilo.

Poprvé -> jako by jsi mě očaroval svým pohledem  jako by to bylo dnes.

Začalo to tak pomalinku, měla jsem strach, strach ze všeho co se může stát, den co den jsem se bála že to skončí - že TY to skončíš. Postupem času jsem si uvědomila jak moc, jak moc mi na tobě záleží, okamžiky, kdy jsi mi dával najevo svou lásku -> tvé ♥polibky do vlasů♥ tvé ♥pohledy♥, které mě dostávaly do kolen. Dny kdy jsem tě mohla být u sebe byly nepopsatelné  když jsem mohla usínat u tebe připadala jsem si, jako po vyhraném zápase! Proč mezi nás musel vsoupit "Jara" ? Pořád se ptám -> proč? Asi se to mělo stát. Byl jeden z důvodů proč to skočnilo, rozdělil nás . Nechala jsem se ovládnou. Dovolila jsem mu skončit naši lásku. Ne, skočnila jsem ji já. Zahodila jsem vše, svou budoucnost, lásku, někoho, na kom mi záleželo strašně moc. Nebolelo to jen tebe, časem jsem si uvědomila, že jsem ublížila i sobě.

Už nejsme ♥my♥ už jsme zase ty a já -> oba žijem jiný život, oba máme vzpomínky, které nám nikdo nevezme. Proč tě ale pořád vidím u sebe? Před spaním na tebe myslím? PROČ? Proč bych tě chtěla někdy zpátky? Znova se schoulit do tvé náruče? Dívat se jak kopeš do míče a radovat se s tebou z vyhraného zápasu? S tebou se toulat ulicemi ruku v ruce.

Nic nejde vrátit, každý dělá chyby. Jen my dva víme co bylo a co je.

NEZAPOMENU