To je tak.Ne vždycky vidíme ,že se k něčemu schyluje.Čím pomaleji se schyluje tím spíš nic nevidíme.Já tedy mluvím,(píšu za sebe).Já nevidím ani když se chýlí apotom jen koukám a ptám se...jak??Proč?,proč já???Potom taky.Do háje,do hajzlu,do pr...a i jinak.proč to píšu???Sama vlastně nevím.tedy,mám to jako terapii.Někdo si to přečte a řekne si,ta má tedy....cokoli.....(problémy,vymleto,vysušeno,naváto,atd.).jenomže jelikož vás neznám tak mi to může být fuk.Tedy nevidíme jak se schyluje.Já nevidím.Tak nějak si jdu a potomchvilku sednu a naberu dech pro další patro.A když má člověk ještě člověka co mi do dalšího patra pomůže,je vlastně vyhráno.No,ale může se taky stát,že ten člověk pomáhá do patra někomu jinýmu a než si něčeho všimnete a než vám to dojde tak vyhrajete konkurz na všechny idioty co kde hledali....Takže patra tak nějak zvládám najednou sama,musím přiznat,že někdy to jde fakt blbě až třeba nevím jak dál.Sára(moje dcera) řekne,mámo na co zase myslíš.nemám mít tenhle obal na prvouku a taky máme mít desky na sešity a nejlepčí jsou ty se Šrekééééém.Tak se proberu a v tu chvilku zas vím chvilku jak dál.A to je tak vlastně všechno,tedy není to vůbec všechno.Tedy vlastně to není ani začátek,ale bude 11 a já ráno vstávám do školy.Brou noc.Kdyby někdo mohl postrádat výtah????:-))
|
a co když ten někdo není neznámý a jenom ho baví sledovat myšlenky pisatelky a poznává jí až jí vlastně zná a vidí,že je třeba úžasná a baví ho fylozofovat s ní a napojovat se na věty neb přemýšlí podobně...