.....myslim, že jsme skoro stejný (až na ten zelenej přeliv) :)...

My totiž nesnášíme Vánoce, a taky se nám pořád zmenšuje srdíčko, ale nijak nás to nermoutí. =)

Jim Carrey se pro takový role nejspíš narodil. Stejně tak jako ve filmu Ace Ventura nebo Maska, tak i v tomhle perlí, ikdyž s enedá říct, že zrovna každej by na první pohled uhodl, že váženého pana Grinche hraje zrovna Jim Carrey.

Grinch nenáviděl Vánoce kvůli svý nešťastný lásce z mladejch let. Kdysi dávno o sváteční noc, kdy do Kdovíkova přilétají miminka ve svých speciálních tryskáčích, se mezi krásně červené baculaté tvářička připletla jedna hnusná a zelená a přistála u dveří dvoum nastávajícím rodičům. Ne že by z toho byli nějak extra zvlášť nadšení, ale vychovávali Grinche se vší láskou a pílí. Grinch se však kromě vzhledu lišil od ostatnícj přecejenom ještě něčí jiným. Každý z Kdovíků měl rád Vánoce, jen Grinch se nějakým způsobem vymykal -  díky bohu!! - jeho rodiče ho však dál vedli k lásce k těmto naprosto zbytečným svátkům. Až jednou se Grinch zamiloval do své spolužačky. Dlouho předlouho jí pod stromeček vlastnoručně vyráběl dárek. Dával si maximálně záležet, aby veledar vypadal co nejlépe. Avšak po předání svého dárku jeho lásce zažil jen sklamání a výsměch. Od té doby Vánoce nenáviděl. Přestěhoval se do hlubokých hor a navždy zavrhl Ty, co ho tak ponížili - Kdovíky.Tak jo....ve skutečnosti to takový drámo zas nebylo a bohužel ho ty otravný Kdovíci nakonec naučili mít ty Blbý Vánoce v oblibě. Ale pointa týhle pohádky je docela hezká, to s emusí nechat.

Nutno dodat, že ikdyž máme s Grinchem tolik společnýho, nejsem zelená, adoptováná, fousatá,myslim, že ani nesmrdim, nebydlim v horách a neznam žádný Kdovíky, ikdyž k nim stejně jako Grinch moc sympatií nechovam Pač byli strašně protivný.

...on nesnášel Vánoce kvůli nešťastný lásce a já??..Láska?? Tu neřešim - nevěřim na ní, tak jí neřešim vůbec...tak proč je vlastně nemam ráda?? Já..já snad ani nevim.

Jako dítě jsem Vánoce vyloženě milovala. Ne kvůli dárkum (ikdyž ty momenty překvapení byly milovaný taky),ale spíš kvůli tomu, že se sešla celá rodina. Ještě než se rozvedli, byly Vánoce vždycky velkolepý. Taková celoročně očekáváná show. Po rozvodu už to nikdy takový nebylo. Vánoce se rozdvojily - jedny s tátou a zbytkem rodiny a jedny s mámou. Každej rok se večeřelo už ve čtyři hodiny odpoledne, aby jsme si stihli rozbalit a užít dárky, jelikož v šest už jsme měli před barákem expres, kterej nás (jakože mě a bráchu) odvezl zase do tý pohádky, v který jsme byli oba dva vychovávaný, do baráku, kde byl zbytek celý tý milovaný rodiny a druhá várka dárků. To byly ty Vánoce, který jsem tak milovala.

Dneska už jsou rovnou trojtý vánoce. Rostu a rostu - už mi nestačí jenom hračky. Teda stačili by ale ne zrovna kachna na provázku. Na otázku? " Tak co teda chceš k těm Vánocum??" odpovídam stejně otrávenym tónem, že nevim, a tak musim pod stromečkem předvádět extranadšení a to hned dvakrát ( k tátínkovi totiž na ony slavný svátky klidu a pohody nejezdím, vlastně k němu nejezdim už vůbec jako hodná dcerunka, abych mu neplýtvala zbytečně elektriku a vodu - spíš maceše než jemu...nevadí..zpátky k tématu). Po předávdění falešnýho nadšení mě opět čeká rituál "zahrabat a nikdy neukazovat", kdy nejméňě polovina dárků zmizí někde v nekočných prostorách hodnejch tetiček skříní a to všechno proto, že v naší rodině už dávno nefunguje takový to "sednem si a pokecáme". Největšim (ale ne jedinym) našim problémem je, že se nevzájem neznáme, takže každej z nás marně tápe tejden před Vánocema po něčem, co by koupil tomu druhýmu a to se bohužel týká i mě. Nenáviděný shánění dárků. K=ž by mi bylo třak pět, to jsem dostávala moře věcí (užitečnejch nebo spíš mnou užívanejch) a nemusela jsem nic kupovat, stejně většinou skončim u ponožek. No a nakonec je tu něco co je na Vánocích nejsmutnější (hned po předvánočnim a vánočnim úklidu xD ) - nikdy už se nesejde uplně celá rodina. To je něco, co bych si přála, něco, co se nestane, ale zároveň něco, co je skoro na dosah, jakoby za sklem - tak daleko a přitom tak blízko.

Nejsem majetnická, neexistuje nic co bych prosřednictvim peněz musela nutně mít a když, tak si to seženu já sama. Moje přání jsou spíš abstraktní a to mi žádnej ze stupidních svátků nedá. Na co josu Vánoce? Narozeniny? Svátky?? Přece na nic!!!

!!!!!!!!!!!!!Viva la Grinch!!!!!!!!!!