mmmmm...

Moc děkuji...Jsem si toho vědoma,že nejsem jediná v takové roli...Ale člověk,který toto prožívá řeší hlavně to,že se to jemu děje...Ano pomalu se odmilovat...Ale to by mě zabilo,kdyby dokázaly city zabíjet,pokud si někdo sám nesáhne na život...Víš...čím dýl s klukem jsem,tím dýl se potom trápím...Zvláštní je,že se trápím stejně dlouhou dobu,jakou jsme spolu byli...Třeba jednou jsme se s klukem rozešli po půl roce a další půl roku jsem chodila jako zombie...A tohle já už nechci,zase se dlouho trápit,potom se zase do někoho dalšího zamilovávat s ještě větší nedůvěrou a pak se zase zklamat...Nejvíc mě mrzí,že jinak je to strašně hodný kluk,který když chce,tak mě dělá šťastnou,ale to co předvádí poslední dobou,tak nechápu,kde se to v něm bere...

Jj, tak to znám. Jestli Ti to pomůže, tak nejsi jediná, komu se něco takového děje. I já jsem si to taky zkusil v roli hračky, jen jsem nebyl tolikrát "sešívaný" Na to pomáhá jen poslouchat písničky lidí, kteří to taky zažili (a že jich je...) a sám / sama se pomalu odzamilovat. Až Ti na něm nebude tolik záležet, začne to být lepší. Jinak přeju mnoho štěstí a silné nervy. ;-)