vylet 8.c do rs ablas
28.Květen 2005VYLET DO RS ABLAS
Je utery 25.5.2005.
Rano v 7 hodin mame sraz na nadrazi.vsichni sou ještě vospaly s 10 kilovejma batohama na zadech.batohy pak predavame nakymu chlapkovy a ten nam je tam vodveze.nastupujem do vlaku a jedeme na nejakej bezdes.dojedeme na zastavku a jdeme 5.5 km na tu hnusnou zriceninu na který uz stejne vsichni byly.ja,martin kratochvil a jakub jarolim ujdeme ucitelkam a naší cely tride asi vo 1.5km.uz sme uplne nahore a vtom sprava mate se vratit dolu.tak deme jak ho…. Dolu.dosli sme uplne dolu.a ucitelka nas nenechala ani vodpocinout a uz sme ten krpal sli po druhy.nahore to stalo uplne za hovno.mozna tak ta vysoka vez v který bylo 160 schodu a dva prahy.sme nahore na vezi mame hezkej vyhled na hnusnou krajinu.když deme dolu tak jedna osoba(nebudu zverejnovat) dala druhé osobe(taky nebudu zverejnovat) samolepku s letadylkem druha osoba ji upusti a dalsich 150 deti ji zaslape tak tam drzi jako pribyta.samozrejme ucitelky si toho taky vsimly a dole si naší celou tridu vodchytly.ptali se kdo tam nalepil to letadylko.nikdo o nicem nevedel.tak deme do arealu ablas presneji do casti lytes a poceste vydame mrtvou rozmackanou rozjetou krysu(byla to fakt chutovka).
Je streda 26.5.2005.
Jdeme rano na snidani sou svedky stoly(byl to velkej humus hlavne ty jabka byly kysely a zkazeny).potom dem na nakou zasranou turu se podivat do mohelnice(samozrejme ucitelky nam nakecaly ze tam bude trafika a obchody a zricenina)bylo tam velky hovno,mozna tak hospoda která mala votevrino od 3 do 5.a jedina zricenina která byla videt byla mozna tak rozpadlej barak na kterym bylo napsano nevstupovat hrozy zriceni.to bylo tak asi vsechno.nejak sem dosli spatky do arealu(samozrejme pulka tridy utekla ucitelkam)takze ucitelky byla pekne nasrany.mely sme vobed.zase byl strasnej humus.potom byla poledni pauza a kluci hraly karty samozrejme vo peníze.po poledni pauze sme sli do bazenu.vsichni se tam rochnily jako prasata.potom sme mely dost casu pro svoje vlastní potreby.ucitelky sli chlastat ami sli hrat fotbal.filip tomicek ještě s petrem vokalem se schovaly za ker a delali ze se ztratily.ucitelky byli uplne v klidu ani je nehledaly.potom sme mely takovy hnusny velky burty a rvaly FUCKING SMALL CHILDREN.ostatne to sme rvaly celej vejlet.ucitelky po chvili na nas zacaly jecet at nemluvime sproste.tak sme zacali místo sprostejch slov rikat CIHLA.vsichni z toho maj vytlem ještě ted.nasledovala hodinka casu a pak poslední noc v arealu ablas.ale sranda ještě neskoncila.
Streda 27.5.2005.
Je rano ja balim.vsichni sou na snidani.potom deme zase na nejakej sesup dolu do vesnice tam vsichni nakupujou piti za 7kc protože v arealu ablas staly 2litry spritu 100kc.deme zase zpatky do arealu ablas nadchazi uklid pokouju.ale to ještě predbiham predtim nejmenovana osoba hodila prskavku do schranky a par dopisu trosilinku vic ohorelo.na nestesti tam byl jeden dopis spravece arealu ablas a byl problem na svete cely seto resilo a ucitelky zabavily vsem zapalovace.mely to byt tri klidne dny rikali pani ucitelky.tak nas mely nechat at si delame co chceme.potom jedeme domu a ja to tady pisu jako debil.ale chci aby si vsichni precetli jakej sme měli zasranej vejlet a uplne na hovno ucitelky.
Za pomerne vice chyb v tomto clanku nerucim.
Nejmenoval sem par osob protože by z toho mohly mit problem.ale mena nasich ucitelek vam klidne reknu.
Jsou to:
Puc.kulichova alias zuzi
Puc.slavikova alias market.
Tak si mezi sebou rikali pani ucitelky.
Ještě abych nezapomel vecerku sme měli v devět jak maly fakani.protože prej na patre spaly maly deti.ano byli tam ale rozhodne nespaly.FUCKING SMALL CHILDEREN.dekuji ze jte cetli vylet 8.c ze 4 zakladni skoly v koline.preji hezky den a rozhodne lepsi vylety.
mmmmmambo
napsal/a: mmmmmambo 14:57 Link komentáře (0)
Byl normalni vsedni den.jako vždy sem sel do skoly s mim kamosem.deme vokolo gymplu a najednou takovej divnej zvuk jako byste slaply do hovna.podivam se kamosovy na rameno a vono hovno(posral ho nejakej zavsivenej ptak).kamos se pekne nasral a flusnul na me protože si myslel ze sem mu tam hodil kemra.tak mu povidam ty ……. Ses normalni?asi ne tahni do ……..tak sem sel do skoly a von stal,cumel a votiral si ptaci hovno z ramene.ve skole se to srovnalo.ale tome zase nasrala ucitelka.ukazuje mi matky pisemku celejm devitkam.tak sem ji vyrval a sebral ji tu pisemku a hned roztrhal.po skole du domu a ze zadu name rve kamos at pockam tak cekam.nakonec me dojede na svoji polepeny super cool skaladacce.a tak dem domu.nakonec pridu domu a cely to sepisu.sice je tam chyb jak nasrano ale meto vůbec nesere sem rad ze sem tu pisemku roztrhal.když to pak rikam mame tak name zacne rvat a fuckovat me co sem to udelal a jak sem si to moh dovolit?????!!!!!?????!!!!!tak sem zalez do pokoje,vyndal sem roztrhanou pisemku moji matky a zacnu ji slepovat.uz sem uplne u posledniho kousku když v tom matka vlytne do pokeje a zacne rvat co to delam.tak ji rikam ze slepuju tu jeji zasranou pisemku a vona na me:nervi na me!!!!!tak ji rikam ze si zacala a uz to dal jelo samo.dopadlo to tak ze sem ji rek ze du k dedovy a trisknul sem s dverma.najednou slysim telefon.tak ho vyndam z kapsy kouknu na dysplej VOLA MATKA tak to urazene zvednu a vona na me ze sem ji nerek ani cau.no bylo to k posrani.zazvonim na zvone u dedy ten mi votevre.vsechno muto vypravim.a ještě von se semnou pusti do nejaky zasrany hadky proc e sni hadam zejeto moje matka.tak sem urazenej na druhou.du domu vodeviram devere uz pomalu otacim klicek a votevre nevlastni tata(je to policajt)a rek mi to sami jako deda tak sem zalez do pokojicku a drzel hubu protože sem nemoh nic rict.toje konec tohodle zasranyho dne. napsal/a: mmmmmambo 14:15 Link komentáře (0)
Ahoj Elis. Poslední dva měsíce jsem strávil víceméně uzavřenej jednak do sebe a jednak ve svým pokoji. Až dodnes jsem se rozhodoval, co vlastně udělám. S lidma se moc nebavím, televize je na nic a vůbec...všechno je čím dál tím horší. Když se sere, tak se holt sere. Začalo to právě ten den , kdy jsme se rozešli.
V předchozích dopisech jsem se o tom nezmiňoval, ale musím ti to říct a už si s tebou nedokážu povídat tváří v tvář. Rodiče nic nevědí, nemluvil jsem s nimi. Nikdy ti moc nefandili, a kdyby se dozvěděli, že už spolu nechodíme, nikdy by mi nepřestali vyčítat, že jsem si s tebou někdy vůbec něco začal. V tu chvíli, kdy jsem tě viděl naposledy, jsem ještě pořádně nechápal, co že se to vlastně stalo. Ale pak jsem utíkal. Hodně rychle a nevěděl jsem kam. Prostě pryč. Uklouzl jsem a rozhňápal si dršku. A to byl jen začátek. Hádal jsem se s rodičama, nechodil do školy a nakonec mě policajti čapli s dávkou LSD. Tím rázem šlo všechno do prdele... Víš, že jsem o kluků nebral ani trávu. Až doposud, myslel jsem, že mi to pomůže. Bylo to fakt silný, to je pravda, nebylo to jen takový oblbnutí, svět byl na tu chvíli jinej. Takovej, jakej jsem chtěl. Udělal jsem to jednou v životě a oni mě čapli. Kluky jsem práskl, nalhavám si že proto, aby to svinstvo už nikomu neprodali. Ale není to tak. I já bych si od nich ještě rád vzal. Z kriminálu jsem ti poslal první dopis a kecal ti, že žiju u tety. Byl jsem tam jenom dva měsíce, ale spolubydlící mě mlátili a brali mi všechno jídlo. Bylo to na hovno. Pak mě pustili a já myslel, že nejhorší etapu svýho života mám za sebou a nic horšího se stát nemůže. Byl to hroznej omyl.
0.2
Nedávno se mi však stalo něco, na co nemůžu zapomenout a musím to někomu říct. A ty jsi jediná, komu se ještě svěřuju, I když neodpovídáš. Každý den před večeřou jsem chodil běhat ven a jednou mě chytil pěknej slejvák. Kompletně jsem promokl, nachladil se a měl čtyřicítky teploty. Třetí den už jsem nemohl vydržet, zavolal jsem si záchranku a pak už jen vím, že jsem se probudil v nemocnici. Měl jsem těžkej zápal plic.
První dny stály za hovno a nepamatuji si z nich skoro nic. Jen jsem sípal, bral prášky a čekal na smrt. Když už jsem na tom byl líp, frknuli mě do normálního pokoje na pozorování. Měl jsem tam pro jistutu ztrávit ještě tři dny. Bylo mi už dobře a tak jsem si říkal, že si aspoň odpočinu. Ale byl to omyl. Radši bych se pořád třásl pod peřinou, jen abych nemusel prožít to, co mě teprv mělo potkat.
Dostal jsem se do pokoje s nějakým Dickem. Měl tátu primáře té nemocnice a taky zánět slepýho střeva. Byl to malej, hnusej, rozmazlenej fracek s pobeďarovaným ksichtem. Nemluvil jsem s ním a moc jsem o něm nevěděl. Jenom to, že se pořádně nudí, tak jako já...Sestřičky mi nařídily na něj dávat pozor, měl totiž navíc slabý srdce. Prej ho mohl kdykoliv postihnout kolaps.
0.3
Jednou jsem se probudil to posledního rána, který jsem měl v tom špitále strávit. Dick držel v ruce dálkovej ovladač na telvizi a unavený vymačkal poslední tři kanály. Pak s ovladačem otráveně mrsknul na stolek. "Doprdele, dvě stě kanálů a nic na nich! Dohajzlu!" zaklel, s patřičným důrazem na každou slabiku. V tu chvíli se ve dveřích objevil jeho tatík a pověsil si plášť na věšák. Praštil jsem hubou do polštáře. Vůbec mě ta jejich přesládlá a hnusně dojemná rozmluva nezajímala. Po deseti minutách jsem se konečně mohl normálně nadechnout, primář byl v čudu. A pak jsem to uviděl! Ihned se mi rozzářily oči a srdce se mi rozbušilo, jak nikdy. Primář si u nás pokoji nechal svůj plášť! A z mělké kapsy mu vyčnívala univerzlální propustka! Ta propustka s čipovým kódem, se kterou si otevřeš každý dveře v nemocnici! Vytáhl jsem propustku a ukázal ji Dickovi. "Hele, ty jsi furt měl nějakej problém s nudou...S tímhle se teda nudit nebudem!"
Dick pozvedl oči ke stropu: "Jéžíš, ty seš vypatlanej! Já už jsem tu byl všude a není tu vůbec nic vzrušujícího!" Já jsem se nevzdal: "Vím o místě, kde jsi nebyl a kde to vzrušující je!" Dick obrátil a mluvil prozměnu jak farář: "Nikdy!" odsekl. "Nedopustím se krádeže na vlastním otci! Bylo by to sprosté a neomluvitelné!" Ale já jsem byl neoblomný. "Hele Dicku, jestli nepudeš se mnou, tak pudu sám! Je to jenom na chvíli vole! Tvůj táta nic nezjistí!" přemlouval jsem ho. "No dobře," řekl nakonec Dick, "půjdu, ale jen abys něco nevyvedl!" A tak jsme teda vyrazili. Pořád jsem tomu nemohl uvěřit. Neustále jsem do Dicka hustill, co všechno s tou propustkou můžemedělat. On sice pořád něco hučel o Id kartě a morálce , ale následoval mě a to bylo hlavní.
0.4
Po projítí pár chodbami jsme vlezli do výtahu. Vystoupili jsme v prvním patře. Zrovna tam v černým igelitovým pytli přiváželi nějakou mrtvolu. Ještě že jsme stáli u dveří na hajzl a tak jsem se tam rychle vecpali, jako že nás chytlo fakt silný chcaní. Takže nikdo neviděl naše ksichty Byly to nervy, Dick nevydržel a začínal kňourat. "Poď zpátky! Vždyť mě tu všichni znají! Budou se ptát, kam jdeme a pak řeknou tatínkovi, že jsme tu byli a on mě zabije!" Ignoroval jsem ho. Nakonec jsme doktory a sestrami nezpozorovaní dorazili až k prvním dveří, který si už chtěli propustku. Vytáhl jsem z kapsy od pyžama tu šlohnutou primářovu a dveře jsem s ní otevřel. V tom se ale Dick začal vzpírat. Pochopil, kam máme namířený. "Já tam nepůjdu! To není lidské!" vyjekl, že to musel být slyšet kilometr daleko. Vrazil jsem mu facku. "Zmlkni kreténe!" zavrčel jsem na něho, "prozradíš nás!" Srdce mi od leknutí tlouklo jak střelený. Dick však úplně zbledl. Nechápal jsem proč a tak jsem ho lisknul ještě dvakrát aby neomdlel. Nic neříkal, jen se na mě hleděl vyčítavýma očima. Zahlédl jsem, jak se mu v nich zaleskly slzy. Prohlédl jsem si ho celýho a zjistil, že se třese, jako po velikým fyzickým výkonu. Už mě začínal srát. Byl to chlap, nebo malá ubrečená a ustrašená holka? Úplně jsem cítil, jakej má velkej strach . A byl to strašnej pocit. Až teď jsem poznal, jak je citlivej, ale byl už jsem moc nasranej na to, abych s ním ještě diskutoval.
0.5
Navíc už jsme byli u cíle. Museli jsem se na chvíli schovat za roh. Zrovna převáželi nějakou mrtvolu. Zas jsem použil propustku a uvolnil si vstup do márnice. Když jsem tam vcházel, byl to božskej pocit. Bylo to hrozně tajemný. A taky nebezpečný a bezpečný zároveň. Vzrušující pocit. Jako orgasmus, co mě zbavil smyslů a hlavně lidskosti. Zatím co Dick ztěžka oddychoval opřenej o jeden z vozíků, já tam běhal jako nějakej pomatenec.
Votvíral jsem schránky, ve kterých byla těla. S každou otevřenou schránkou jsem se dostal do většího varu. Je to strašná představa, když na to teď myslím zpětně. Dick na mě naléhal - chtěl jít okamžitě pryč. Já byl jako posedlej, sral jsem na jeho fňukání. Popadl jsem za ho ruku a dotáh ho doprostřed místnosti, kde stál vozejk s nově přivezeným tělem.
"Hele!" vyhukl jsem na něj. "Když rozepněš ten zip a mrkneš, kdo nám tu skonal, tak odejdem!" vysypal jsem nakonec ze sebe hlasem šílence. Dick už chtěl vážně pryč a tak bez nějakýho zaváhání poslechl. Se šíleneckým napětí jsem sledoval, jaká tvář se v pytli objeví. Mladej, nebo starej? Holka, nebo kluk? Dick to chtěl mít rychle za sebou, tak se zavřenýma očima zipem škubl a votevřel pytel skoro do polovičky.
Vytřeštil jsem na odhalenou mrtvolu oči. Srdce se mi skoro zastavilo. Byl to někdo, koho jsem znal, ale nemohl jsem si uvědomit odkud a kdo to vlastně je. Najednou jsem nemohl vůbec přemýšlet vůbec a dělalo se mi blbě. Jen jsem zíral na tu mladou klučičí tvář. Prochladlou, zbělalou a zčásti popálenou. Tvář zbavenou levýho oka. Na čele byl dokonce uražený kus lebky. Hnusný a hrůzný pohled. Kde jsem toho kluka už viděl...? Panebože! Najednou jsem si to uvědomil a před očima se mi zatmělo. Jako by mi do mozku někdo nalil kýbl vařící vody. Zdálo se mi, že padám a chtěl jsem se něčeho chytit. Byl jsem takovej strašně lehkej, jako plnej helia. Naslepo jsem šáhl po Dickovi. "Dicku!" vysoukal jsme ze sebe tichoučkým hláskem. "To jsi ty!" stačil jsem ještě říct, pak jsem zapomněl, jak se mluví. I jak se dýchá. Ano, ta mrtvá a zohavená tvář patřila Dickovi! Nikdy jsem nezažil nic tak hrozného. Zaslechl jsem ještě Dickův řev a pak byla jen tma a takový zvonivý ticho..
Probudil jsem se na pokoji. Upřeně jsem sledoval dvě klevetící sestřičky. "Ubohý pan primář!" hořekovala jedna. "Za jednu noc přišel o dva syny. Jeden zemřel při nehodě na motorce - neměl totiž přilbu. A ten druhý se tady s tímhle (ukázala na mě) vydal do márnice a tam objevil bratrovo tělo. Jeho srdce to nevydrželo. Našli ho tam ležet s očima dokořán. Byla to jednovaječná dvojčata...."
0.6 - Depressure
Už chápeš Elis!? Byl jsem to já, kdo ho zabil. Vedl jsem sráčskej život. To LSD mi vyžralo mozek. Věděla si, proč se se mnou rozcházíš. Vždycky odhadneš lidi. Seš fajn. Lidi tě budou mít rádi. Rozhod jsem se, že nebudu žít dál s takhle potrhanou duší. Jak hodím tenhle dopis do schránky, podřežu si žíly. A nebude to kvůli nějaké zkurvené lásce...
KONEC
napsal/a: mmmmmambo 13:46 Link komentáře (0)
Alenka se soustredi, napise PISEK a dostane krasnej, velkej,
stavnatej,
sladouckej kolac.
"A co jsi delal ty, Jozifku?" Pta se dal ucitelka.
"Hral jsem si na pisku s Alenkou."
"Vyborne, kdyz napises na tabuli spravne "hra",
dostanes taky kolac."
Jozifek traslavym pismem napise HRA, a uz si i on pochutnava na
velikym
sladouckym kolaci.
"A co jsi delal ty, Deziku?"
"Chtel jsem si hrat s Alenkou a Jozifkem, ale oni po mne hazeli
kameni."
"To je tedy osklive. Ale nic si z toho nedelej. Kdyz napises na
tabuli
bez chyby "bezprecedentni donebevolajici rasova diskriminace
romske
mensiny", dostanes taky kolac."
napsal/a: mmmmmambo 12:53 Link komentáře (0)
Ve městě se rozmnožili holubi a všechno bylo zaneřáděné. Starosta
vypsal konkurs, že město zaplatí milion, když ho někdo holubů zbaví..
Přihlásil se jeden a povídá:. "Zbavím vás holubů zadarmo, ale
nesmíte mi dát žádnou otázku.. Pokud mi nějakou otázku položíte, tak
mi pak musíte ten milion vyplatit!". Vytáhl z tašky žlutého
holuba, vypustil ho a všichni holubi z města letěli za žlutým holubem
neznámo kam.. Starosta chvíli přemýšlel a pak řekl:. "Vím, bude
nás to stát milion, ale stejně se Vás musím zeptat.... Nemáte náhodou
ještě žlutého cikána?!?
napsal/a: mmmmmambo 12:52 Link komentáře (0)
Mamí, mamí, tady na písku souloží pejsek!
Tak si ho nevšímej, miláčku.
Ale ono to bolí!
napsal/a: mmmmmambo 12:51 Link komentáře (0)
Synáček ze vsi od Kyjova studuje v Praze na univerzitě a dojdou mu
prachy. Přemýšlí, jak by je získal a zatelefonuje domů: "Táto, představ
si, u nás na škole otevírají kurs pro psy, kde je učí mluvit!" "Tož,
nekecej... A co to obnáší?" diví se otec. "No pošli Alíka a 15 tisíc a
já ho nechám zapsat." kuje železo syn. Prachy dorazily a mladý je zas na
pár měsícu v pohodě. Jenomže, po čase dojdou prachy znovu a nezbývá, než
tátovi volat znovu. "Alík? Ten mele páté přes deváté, to už se nedá
poslouchat," vypráví zvědavému otci, "ale představ si tati, že u nás na
fakultě otevírají kurs, kde učí psy číst!" "Tož kurňa, když už Alík
mluví, tak ať umí i číst!" furiantsky na to otec. "Výborně tati, pošli
25 táců a já Alíka přihlásím," uzavírá syn. Na konci školního roku
mladému nezbývá, než odjet domů. Co teď? Tak psa zastřelí. Doma se táta
hned ptá: "Tak kde máš Alíka?" "Ale táto, představ si. Dneska ráno si u
snídaně čteme noviny a říkám
Alíkovi:
Tak dneska jedem dom', on složí noviny a říká: 'To jsem zvědavej, jestli
mě zas táta vezme s sebou, až půjde do lesa šukat starou Pokornou..."
Táta zrudne a skočí klukovi do řeči: "Doufám, žes ho zastřelil, hajzla
prolhanýho!" "No jasně, tati..."
napsal/a: mmmmmambo 12:50 Link komentáře (0)
Co uděláte, když ve škodovce dojde benzín? Zvednete přední kapotu a použijete ji jako plachtu! Kde se pohybují škodovky nejrychleji? Na montážní lince! ... napsal/a: mmmmmambo 12:44 Link komentáře (0)
Zakoupil jsem si viagru, uposlech jsem reklamy,
už se těším, až ten zázrak nasypu si do tlamy.
poslali mi na dobírku sáček v barvě rudý,
zapít vodou a pak čekat, až mi ztvrdnou údy.
Mě však ztvrdly pouze rysy, když jsem dopil sklenici,
místo sexu – nadýmání, byl to prášek kypřící.
napsal/a: mmmmmambo 12:43 Link komentáře (0)
Návod, jak přinutit dospívajícího syna, aby se učil:
Návod je zpracován jako malá herecká etuda:
- sedni si synu, dáš si panáka?
- jasně.
- cigaretku?
- jasně.
- kouknem do Playboye?
- můžem.
- co říkaš na ty baby?
- dobrý.
- a víš, kdo je píchá?
- ne, kdo?
- jenom jedničkáři chlapče, jenom jedničkáři...
napsal/a: mmmmmambo 12:42 Link komentáře (0)
