Nenávidím Tě

13.Říjen 2006

Nenávidím Tě za to, že jsi se vůbec narodil a já jsem Tě musela poznat. Nenávidím Tvé očí, Tvé neupřímné oči, ve kterých jsem se vždy ztrácela, ale ze všeho nejvíce nenávidím pohled do Tvých zlých, ale hlubokých očí. Nenávidím Tvé rty, které mi stále lhaly, ale vášnivě líbaly. Nenávidím Tvůj prolhaný obličej, ale přesto tak bezchybný…Nenávidím Tvé ruce, které se mi mě tak příjemně držely a tvé doteky, které jsem tak milovala… Nenávidím Tvou duši, na které není ani kousek dobrého a radosti. Nenávidím Tvé neupřímné srdce, které dokáže jen ubližovat a nikdy mě nedokázalo milovat! Nenávidím způsob, jak mluvíš a Tvůj humor, který jsem nikdy nepochopila a pochopit ani nechtěla. Nenávidím Tvé hloupé řeči, které dokážou jen ponižovat a ubližovat. Nenávidím Tvé ubohé názory. Kam ses mi ztratil?! Kde Tě mám zas najít a mít Tě zpět?! Nenávidím Tě za to, že jsi zapomněl na mé narozeniny. Ani nevíš, jak jsem celý den čekala na alespoň jednu sms, ale zbytečně. Ani nevíš, jak mi to ublížilo. Ne, ty to nemůžeš vědět, vždyť Ti bylo jedno, jak mi je. Nenávidím Tě za to, že ses mě nikdy nezeptal, jak se mám….To bylo tak těžké, použít tuhle obyčejnou frázi?? Asi ano…Nenávidím tě za to, že tě už nikdy nenajdu takového, jakého jsem Tě znala. Nenávidím Tvé kamarády, jsou to jen arogantní ignoranti a Ty jsi úplně stejný. Když jsem Tě poznala, myslela jsem si, že jsi jinej, ale mýlila jsme se, jsi ještě horší než oni. Za to Tě nenávidím. Nenávidím, když řídíš můj život, Ty to víš, ale děláš to stále dál. Nenávidím, když na mě zíráš. Proč tedy na mě pořád koukáš, když mě nechceš a jsem Ti úplně volná? Ty jen nevíš, co chceš a o co přicházíš. Jsi zahleděný jen do sebe a já jsem naivní. Takže Tě jen dál naivně nenávidím… Nenávidím Tvou povahu za to, že je Ti úplně všechno jedno a hlavně je Ti jedno, jak se já cítím. Nenávidím, že mě tak dobře znáš a já s tím nic udělat nemůžu. Nechci, aby jsi o mě něco věděl, nestojím o to, když Ty nestojíš o mě… Nenávidím Tě tak, že je mi až zle. Nenávidím, že máš vždy pravdu a když mi lžeš. Nenávidím Tě za to, že jsi mi ublížil a ani Tě to nemrzí. Nenávidím Tě, že pro Tebe jsem už úplné nic. Nenávidím Tě za to, že teď nejsi u mě a nejsem v tvém objetí. Nenávidím i to, že Tě vidím šťastného, ale beze mě. A to mě ještě víc ničí. Nenávidím, když jsi mě rozesmíval a ještě víc, kdy jsi mě rozplakal. Nenávidím Tě za to, jak ses ke mně choval. Nenávidím Tě, že na Tebe nedokážu zapomenout. Nenávidím Tě, že jsi pořád součástí mého života a že jsi stále v mém srdci. Nenávidím Tě za to, že je ve mně, kvůli Tobě, moc zlého. Proto dokážu tak nenávidět! Nenávidím Tě, že se kvůli Tobě trápím a dokážu jen plakat. Nenávidím Tě za to, že nedokážu být opravdově šťastná a proto Ti přeji, abych na Tobě už nikdy neviděla úsměv. Nenávidím Tě za to, že Tě už nikdy nebudu mít zpátky nebudu s Tebou šťastná, tak jak jsem byla. Nenávidím Tě hlavně za to, že se dopouštíš toho, že tě dokážu nenávidět! Nenávidím sebe za to, že tě nenávidím. Nenávidím Tě ale především za to, že tě stále miluji. Ale ze všeho nejvíce nenávidím, že Tě ani trochu nedokážu nenávidět!

napsal/a: moniiii 22:31 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář