Štěstí
11.Listopad 2006Štěstí je fakt důležitá věc na tomhle zkaženým světě
Říká se, s úsměvem jde všechno lépe, ale opravdu to tak je? Opravdu je tato věta pravdivá? Možná, že na tom něco pravdivého a reálného i bude, ale jak to udělat, aby každý den byl jako z marcipánu?
Každý den se člověk setkává s různými překážkami, které pro ně připravil život. Ale tak to je a bohužel s tím musíme žít a přetrpět to. Každý den člověk řeší mnoho problémů, menších či větších, ale jsou to problémy, nad kterými se musí člověk pozastavit a pokusit se je nějak vyřešit. Když se mu to vše podaří, nastává ta chvíle konečně si pořádně oddychnout a trošku se na ten svět pousmát. Ale nic netrvá věčně a vše nastává znovu a jde to zas znovu dál, jako před tím. Vždy každý problém má své kladné, ale i záporné stránky a někdy je to i lepší.
Samozřejmě, že když je člověk šťastný, vypadá mnohem lépe, než zamračený a trápící se člověk. Je přeci krásné, když někdo vykouzlí úsměv. Každý den nás potká mnoho veselých tváří a my si toho ani nevšimneme a hlavně si toho vůbec nevážíme. Za každý úsměv, který nám někdo daruje, bychom měli poděkovat. Protože bez kousku štěstí a veselé nálady by nebyl život životem. Život se také neobejde bez nějakého toho zklamání a smutku. Každý si tím projde a za nějaký čas si na to ani nevzpomeneme. Protože život jde dál. Nikdo si toho štěstí naváží. Představme si, že jdete po ulici a potkáváte jen zamračené a zamyšlené obličeje. Co by jsme pak dali za jeden obyčejný úsměv?
Teď v tomto dnešním uspěchaném životě se nikdo nepozastaví a nevšimne si, co vše hezkého potkal nebo prožil. Všichni pořád někam chvátají, nemají čas na své blízké a myslí jen na sebe. Pak jsou na své problémy sami a neví, co mají pak dělat. Proto z toho vznikají různé deprese, špatné nálady a na své tváři nevykouzlí úsměv, aniž by o to moc stáli. Ale kdo se na to má pořád koukat?! Ono bez problémů bychom si vůbec té radosti ani trochu nevážili.
Říká se také, že smích prodlužuje život. Ani se nedivím, protože radost je velmi důležitou součástí našeho života. Ano, jsou mezi námi lidé, kteří smíchu na rozdávání, ale jsou i tací, co si svou radost a smích šetří na vhodný okamžik, protože se ho moc nedostává. A pořád čekají… A od toho jsou zde právě ti, co mají stále dobrou náladu a tohle se snadno přenese na smutného člověka. Sice jen málo, ale i to někdy stačí.
Proto bych chtěla mít kolem sebe co nejvíce radosti a co nejméně smutku. Sice velmi důležité být v dobré náladě a usmívat se, ale mnohem důležitější je to, mít kolem sebe ty usměvavé tváře a vědět, že moji nejbližší jsou šťastní. Myslím, že jejich radost je to nejkrásnější na světě.
napsal/a: moniiii 17:04 Link
