music-girl

Ten čas strašně letí...Už zas se blíží ten osudnej den...Pořád mě tíží ten slib co jsem ti dala a nikdy ho nesplnila...a nikdy nesplním...ty oči co se za mnou naposled dívaly...byly plné strachu...prohry...možná, že to věděl...věděl, že se vidíme naposled...

Mrzí mě, že na něj nemůžu vzpomínat nahlas....jakoby to bylo zakázané téma, kterému se každý snaží vyhnout...někdy stačilo jen najít fotku a hned ji každý rychle schoval...jakoby nebylo dovoleno vzpomínat...přesto vím, že dokud budou žít lidé co ho znali bude tu pořád s námi...bude tu se mnou...