basnicka cerwena karkulka

01.Prosinec 2007

Červená Karkulka:

V pohledném stavení na konci vesnice,
bydlela sedmkrát trestaná světice,
od mládí fandila procházkám v šeru,
na jejich památku vlastnila dceru.
Křehounká dívenka s nosem jak okurka
červeným od rumu - no prostě Karkulka.
Ráno, když maminka dcerušku spatřila,
dala jí facku a potichu pravila:
"Rychle si oblékni červenou sukénku,
babička za lesem dostala žloutenku."

Karkulka:
"Nač je mi maminko červená suknice,
ta jenom přiláká vilného myslivce!
Jestli mě znásilní, tak jako včera,
nebudu už tvoje nevinná dcera!?!"

Matka:
"Nedávej bázlivým myšlenkám průchod,
než bába za léky utratí důchod!
Dones jí guláše aspoň půl hrnka
a bába vyskočí zas jako srnka!"

Popadla Karkulka aktovku s jídlem,

běžela lesem, jak píchnutá šídlem.

Navzdory vábivé červené sukýnce,

nestřetla na cestě vilného myslivce.

Svalnaté nohy a kvalitní pohorky,

brzy jí donesly do známé chaloupky.



Karkulka:
"Co je to za fóry, tak brzo po ránu,

vlk se tu placatí v bábině županu!"



Vlk:

"Jen pojď dál, děvenko a nestůj u dveří,

s bábou jsem posnídal, ty zůstaň k večeři!

Máš pěkné tvářičky, jak žádná druhá,

zato tvá bába byla dost tuhá!!



Karkulka:

"Tak to sis vybral kvalitní potravu!

nejseš ty blbečku tak trochu na hlavu?!?

Pozdě mě nazýváš spanilou dívenkou,

sežral jsi babičku s infekční žloutenkou!!!"

Lesem se ozývá zoufalé vytí,

jak se vlk pokouší vyvolat blití.

napsal/a: music-girl 11:45 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář