Lhář a zrada

Neumíš nic jiného než lhát

a tím druhé zraňovat.

Kvůli tobě brečím dny a noci,

však prosíš o odpuštění, přeci.

Já odpustit ti nedokážu,

i když to bolí.

Půl roku lhaní ,ne-li víc,

je trochu moc, nemyslíš?

Dvě slova.To má být podle tebe odpuštění?

Pápá a rozloučení?

Já však si představuji víc,

omluvu z očí do očí,rub i líc.

Za kamaráda jsem tě měla,

tak naivně věřit jsem ti chtěla.

Psával jsi že mě miluješ,

ale opak je pravdou-tohle je lež.

Psal jsi,že líbí se ti Adéla,

žárlila jsem,tou jedinou jsem býti chtěla.

Zradils mně a mé kamarádky,

se lhaním nejsou žádné hrátky.

Myslíš si,že všechno je jen hra,

bolest a utrpení se tě netýká.

Neumíš rozeznat sen od reality

a to je větší mínus než-li jsi ty.

Nikdy jsem tě nemilovala,

přesto jsem žárlila.

S city jiných si zahráváš,

váhu pravé lásky,nejspíš nikdy nepoznáš.

Jsem tak ráda,že jsem nepřistoupila na chození,

bylo by to pro mně spíš vězení tvých lží.

Zklamal jsi přátele

a zrada bolí.

Netvař se kysele,

tohle nepřebolí.