Louka života

22.Říjen 2006

Byl jednou jeden človíček a ten se proplétal mezi stébly trávy na palouku života. Tu a tam se hustota porostu zvyšovala, či snižovala, podle toho, jak moc zaléval okolní svět, jak často sekal trávu a zastřihoval květiny, aby mohly nové výhonky růst a šplhat výš a výš k nebesům, odkud na ně svítilo slunce. Jednoho dne však studna vyschla, slunce pálilo na nebi bez mráčků a půda stále více vysychala. Rostlinky neměly sílu tuto pohromu vydržet a tak z posledních sil se schovaly zpět do země, čekajíce na životodárnou vláhu, která by je probudila zpět kživotu. Jednoho dne přišla žena a silou svého nitra přivolala déšť. Zahrada pak opět ožila do krásy, větší než kdy dříve ..
Přeji všem, kteří dřímou v podzemím, aby také brzy nalezly vláhu svého života napsal/a: mysak_plysak 21:41 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

B. 30.12.2007 18:49:37

Miluju tě