Nesnáším to tady 10.Leden 2009
Zasraný Lelekovice, nesnáším to tady, nesnáším lidi odsud. Jsou hnusní, zlí a jsou to hajzili... Zlatý prolhaný Černovice, tam je každej hajzl, ale nevysere se na tebe... Ty lidi by se mnou nikdy nepřestali úplně mluvit. NIkdy, ani kdyby jsme se nenáviděli jak nejvíc by to šlo a kdyby jsme se tisíckrát pohádali, tak pořád budem spolu. Pořád... Miluju ty lidi...Není to jak tady v té prdeli, proklínám ten den, kdy jsem je poznala. Myslela jsem že to bude fajn, že když je poznám, změní se všechno k lepšímu a já se tady konečně budu cítit dobře, ale krutě jsem se zmýlila. Jasně, všechno se změnilo, ale k horšímu, chci odsud pryč, nesnáším to tady. Nebýt rodiny, tak jsem už daleko, hodně daleko... Jsem prostě blbá, nevážím si toho co mám a hledám něco novýho... Kašlu na nový lidi a tak, budu se věnovat víc mým zlatíčkům a budu si na ně dělat čas. Kdybych tak mohla vrátit čas a vymazat ten den, kdy si ke mně ten opilej kluk přisedl. Nic, kašlu na to, ted už s tím nic neudělám, ale budu se snažit vymazat tuhle etapu z mýho života i paměti, i když to asi nebude snadný... napsal/a: nancy.robin 10:53 | Link komentáře (1)
Nechápu... 23.Březen 2008
Dneska jsem opět narazila na album, které bylo zaheslovené... Popravdě moc nechápu, proč to tady tak funguje... Přijde mi to trošku stupidní. Když ty lidi nechtějí aby ty fotky někdo viděl, tak proč si je sem vůbec dávají??? Já nevím, ale vážně mi přijde zbytečné dávat si sem fotky, které stejně nikdo neuvidí. A když už bych teda chtěla aby je někdo viděl, tak bych mu je mohla poslat, ale takhle.. No já nevím, ale vážně bych zapřemýšlela nad tím jakej to má celý smysl... napsal/a: nancy.robin 08:34 | Link komentáře (0)
Dneska podruhé 09.Únor 2008
Já vím, je to divný že píšu zas, ale... Já sem prostě vážně nepatřím, s těma lidma si nikdy nemůžu rozumnět a navíc jsem byla pěkně blbá, když jsem si myslela, že by mě kdokoliv odsud mohl pochopit... Ale to je prakticky nemožný... Já jsem strašně ráda, že tady můžu být, doma je to úplně super a tak, ale už se těším až budu bydlet sama někde v Brně... Nevím proč, ale v těhle chvílích si vzpomínám, jak pro mě bylo těžký, když jsem nemohla zapadnout jen na vesnici, kde bydlel můj kluk... Tam to prostě není pro mě... A navíc na zdejší poměry jsem hodně zkažená, možná až moc, takže bud mě budou nesnášet hned a nebo je zkazím taky a budou mě nesnášet pak... není to jedno? asi jo... kašlu na to, na nějakou dobu už to tady přežiju a pak zdarec... půjdu jinam... napsal/a: nancy.robin 21:11 | Link komentáře (1)
Hej tak včerejšek byl vážně divnej. Ještě ted si pohrávám s myšlenkou jestli se mi to všechno jen nezdálo, něco tak divnýho jsem dlouho nezažila. Bylo to naprosto úžasný a zároveň úplně příšerný a nemůžu si vybrat, kterej z těch pocitů převládá... Bylo to tak neuvěřitelně vyrovnaný... Vůbec to nechápu. Když jsem tam potkala Jarka, kterýho jsem vážně neviděla několik let, tak jsem málem dostala infarkt a po tom co jsme se bavili jsem byla strašně štastná, že ho zas vidím, ale zároven jsem tomu nemohla uvěřit, bylo to strašně divný zas ho vidět... A pak najednou zmizel, nevím kam a vlastně ani kdy, jen prostě zmizel... A když jsem tam se všema byla... Janča byla strašně divně opilá a po strašně dlouhé době jsem tam byla aji s Terkou, což bylo taky úplně nečekaný a zvláštní. Nevím, ale možná je to tím, že člověk když se s někým přestane vídat, tak úplně zapomene na to jaký to je, být s tím člověkem, sice si myslíš že víš jaký to je, ale ve finále je všechno jinak... MOžná je to zkresleností pocitů, možná je to tím jak se lidská povaha a duše mění... A nejpravděpodobněji je to kombinace těhle dvou věcí, ale každopádně je to šíleně zvláštní... Ten včerejšek mi vážně vrtá hlavou a asi bude vrtat ještě dlouho, nevím co na tom dni bylo tak zvláštního, ale byl nevysvětlitelnej, svým způsobem naprosto kouzelnej, ale tajemnej... Snad na to příjdu: proč? napsal/a: nancy.robin 18:14 | Link komentáře (0)
Paráda 27.Leden 2008
tak tenhle víkend byl vážně náročnej, a to hodně, ale na druhou stranu byl parádní... měli jsme ples, neudělala jsem žádnou extra ostudu (myslím velkou, určitě se musím stydět, ale ne moc) =) a navíc jsem se konečně zapojila (i když minimálně) do společenského života zde v lelekovicích... bylo to vážně super, až na to že jsem se už tak nějak klasicky pořádně opila a ráno mi bylo hodně blbě, ale jinak fakt paráda... už ted se těším na nějakou další akci, která bude sice až třeba za půl roku, ale to je jedno... a příště asi nějakou ostudu vážně udělám, at se o mě ví=) ne kecám, neudělám, ale byla by to celkem sranda... no nic, prostě zrnutí: víkend byl úplně úžasnej a nezapomenu=)
napsal/a: nancy.robin 20:11 | Link komentáře (0)Změna 17.Listopad 2007
Teď tady tak sedím, nudím se a přemýšlím... Zní to skoro neuvěřitelně:) Já jen, že poslední rok, se můj život od základů změnil, změnilo se úplně všechno, ve škole, doma... Hodně jsem toho ztratila, spoustu kamarádů a spoustu lidí, na kterých mi moc záleželo a znamenali pro mě rodinu... Bylo to asi jedno z nejhorších období, který jsem prožila... Taky jsem ztratila lásku a vůbec, celej ten rok byl prostě příšernej... Když se na to teď tak dívám zpětně a přemýšlím o tom, jsem vlastně ráda, že se to všechno stalo, obohatilo mě to o velkou zkušenost, sice nemilou ale hodí se, a když to všechno sečtu dohromady, víc jsem získala než ztratila... Mám teď úžasnou milující rodinu, ve které se konečně cítím doma, mám spoustu nových kamarádů a i když ne všichni, tak mi zůstali aspoň někteří ti staří a to ti nejlepší, který mám nadevšechno ráda. Myslím, že je pravda, když se říká, že všechno zlé je k něčemu dobré... Sice si to člověk ze začátku neuvědomuje, ale s odstupem času vidím, že to tak má být a můžu konečně říct upřímě a ze srdce: JSEM ŠŤASTNÁ napsal/a: nancy.robin 09:54 | Link komentáře (0)
Opět... 26.Září 2007
Zase jako vždy píšu o mých kamarádech. Zjistila jsem, že to slovo fakt nemá ten význam, kterej jsem si vždycky představovala... V pondělí jsem zjistila, že moji "kamarádi" jsou absolutně netolerantní a neuznávají vůbce lidi se kterýma se bavím a to byl předmět naší další hádky, takže ted už na celý černovice kašlu už mě tam vážně nic nedrží... "Rodina" už dlouho ne a ted můžu s klidem říct, že ani ty lidi, který nejsou schopný respektovat moje kamarády. Jasně, možná je neznám tak dlouho, ale to neznamená, že na ně musí mít narážky a blbý kecy... Ale co, to je fuk... Uvidíme jak to dopadne, každopádně už jen na závěr: aji Mišku, aji Tomáška, Honzíka, Verču, Adélku a všechny ostatní ze školy mám ráda a nezáleží mi na tom, jestli mají dredy, nebo jestli jsou takový nebo jiní, hlavní je, že jsem je chtěla poznat a taky jsem je poznala a oni jsou skvělí... napsal/a: nancy.robin 17:18 | Link komentáře (0)
... 17.Září 2007
Naposledy když jsem psala, tak jsem psala o tom, že už mám lidí který znám dost, můžu říct, že postupem času je temhle pocit, víc a víc intenzivní... Vážně je to čím dál tím horší a už aji lidi který zas ak moc neznám mi lezou krkem... Prostě vážně je nemůžu vystát... Ale zase mi ted chybí někteří z těch starých, možná to zní blbě, jak si protiřečím oproti tomu minulýmu "článku" ale je to tak. A nejvíc mi chybí Janča, Simča, Peťa K. a Igin... A ten zbytek? Jasně, záleží mi na nich jako na všech, ale ráda bych poznala někoho novýho atd... A navíc jsem ted chytla si ponorkovou nemoc ve třídě... Jedinej koho tak nějak snáším je Fifi s Tomáškem, jo a ještě Romča jinak je to taky krize... Jsem asi blázen a vím, že se to dá časem do pořádku (teda aspon doufám) ale snad se nerozhádám se všema ještě dřív, než se to stihne do pořádku dát... No nic, končím, ptž mě máti jako vždy vyhazuje od komplu, tak pa... Až budu mít zas "depku" tak pisnu... Ale nečíst;-) napsal/a: nancy.robin 19:42 | Link komentáře (0)
Kamarádi 08.Srpen 2007
Většinou sem vůbec nic nepíšu, ani nevím proč ted jo, stejně vím, že to nebude nikdo číst.... Jen ted tak prostě sedím u počítače a hodně přemýšlím, o svých kamarádech, známých a zjištuju, že lidi, který jsem měla moc moc ráda, už zas tak moc ráda nemám a přemýšlím čím to je... Tím, že jsem je dlouho neviděla? Nebo tím, že už jich mám dost? Proč bych radši trávila čas s někým úplně jiným? S lidma, který vlastně skoro vůbec neznám, ale mám k nim blíž než ke svým nejbližším... Na tyhle otázky mi asi nikdo nikdy neodpoví, ale stejně nad nimi přemýšlím... Za poslední rok se toho strašně moc změnilo, já jsem se změnila a vztahy mezi mnou a kamrádama taky... Mrzí mě to, ale co nadělám, bohužel to nejde vrátit ani spravit... Jen vím, že mi to chybí, ale zároven vím, že už to nikdy nebude to co dřív... Za ten rok se svět proměnil skoro k nepoznání, všechno je naruby... Jen bych chtěla aby mi to všichni moji blízcí odpustili a pochopili mě, ptž nechci, aby si mysleli, že na ně kašlu, není to tak, jen jsem prostě jiná než dřív... napsal/a: nancy.robin 15:43 | Link komentáře (1)
Své noci sčítejte podle... 16.Říjen 2006
Své noci sčítejte podle hvězd, ne podle tmy. Své dny sčítejte podle úsměvů, ne podle slz. A ráno o svých narozeninách sčítejte svůj věk podle přátel, ne podle roků. napsal/a: nancy.robin 17:11 | Link komentáře (1)
