Jako sen 09.Únor 2008
Hej tak včerejšek byl vážně divnej. Ještě ted si pohrávám s myšlenkou jestli se mi to všechno jen nezdálo, něco tak divnýho jsem dlouho nezažila. Bylo to naprosto úžasný a zároveň úplně příšerný a nemůžu si vybrat, kterej z těch pocitů převládá... Bylo to tak neuvěřitelně vyrovnaný... Vůbec to nechápu. Když jsem tam potkala Jarka, kterýho jsem vážně neviděla několik let, tak jsem málem dostala infarkt a po tom co jsme se bavili jsem byla strašně štastná, že ho zas vidím, ale zároven jsem tomu nemohla uvěřit, bylo to strašně divný zas ho vidět... A pak najednou zmizel, nevím kam a vlastně ani kdy, jen prostě zmizel... A když jsem tam se všema byla... Janča byla strašně divně opilá a po strašně dlouhé době jsem tam byla aji s Terkou, což bylo taky úplně nečekaný a zvláštní. Nevím, ale možná je to tím, že člověk když se s někým přestane vídat, tak úplně zapomene na to jaký to je, být s tím člověkem, sice si myslíš že víš jaký to je, ale ve finále je všechno jinak... MOžná je to zkresleností pocitů, možná je to tím jak se lidská povaha a duše mění... A nejpravděpodobněji je to kombinace těhle dvou věcí, ale každopádně je to šíleně zvláštní... Ten včerejšek mi vážně vrtá hlavou a asi bude vrtat ještě dlouho, nevím co na tom dni bylo tak zvláštního, ale byl nevysvětlitelnej, svým způsobem naprosto kouzelnej, ale tajemnej... Snad na to příjdu: proč? napsal/a: nancy.robin 18:14 | Link
