Oceán tajemství aneb opět má tvorba 25.Duben 2007
Oceán..
Srdce je oceán…veliké, tajemné,
prázdné a přitom plné,
tolik lásky, tolik jevů, tolik důvěry,
tolik přirozenosti jako nikde jinde na světě
nikdo se neskrývá, nepřetváří ani nelže..
protože nemá na výběr..
takové jaké je takové i umře…
snad s jen malým rozdílem…
buť je šťastné nebo smutné…
Podle toho jak žilo,
kolik míst navštívilo,
kolik přátel mělo,
kolik věcí znalo,
kolikrát bylo zklamáno,
kolikrát povzbuzeno,
kolik lásek mělo,
kolikrát se smálo…
Takový život je každého z nás,
a přitom každého jiný,
Lidé jsou velcí malí,
barevní bílí,
smutní i šťastní,
bohatí i chudí,
ale srdce, srdce je jako ten oceán,
velké pro všechny,
můžeš za zradu odpustit hlavou,
ale srdcem je to teprve odpuštění,
milovat můžeš z rozumu,
ale z lásky a srdcem je to teprve krásné a pravé,
můžeš říkat, já jsem bohatý a mít majetek
ale říkat, já jsem bohatý a nemít nic..je teprve odvaha…
oceán je hluboký, ale i mělký,
i srdce je takové,
někdo se ho jen dotkne a zajde v zapomění,
někdo se vryje hluboko do něj a nechce odejít…
jako oceánem proudí voda,
srdcem proudí krev,
a ani jedno není jen tekutina,
voda, čírá, krásná, barevná, průhledná,
ale hlavně životadárná je nedílnou součástí toho oceánu
krev, čistá, rudá, proudí, a díky ní žijem, je součástí nás a našich srdcí..
kdyby nebyla voda nebyl by oceán,,
kdyby nebyla krev nebylo by ani srdce…
a bez srdce by nebyl život…
napsal/a: necklinka 23:02 |
Link
