já bych ten telefon poznala i ve tmě, víte proč? protože svítí.
víte, když mi internet jde nejdřív pomalu a nakonec vůbec, fakt mě to naštve. večery strávené už před devátou v posteli mi nejsou moc podobné. i když, rozbřesk, hrnek čaje a v uších twilight na minimum. bylo to fajn. myslela jsem si, že když už jsem to četla, nezačne mě to tolik bavit. omyl. kdyby se mi včera nechtělo tolik spát, asi bych četla do bůh-ví-kdy. baví mě to. těším se v pátek na zkoušky, i když tam nejspíš zase pojedu sama. minule nás tam bylo asi čtyřicet (oproti normálně, kdy je nás do dvaceti) a divila jsem se, že jsem se dokázala soustředit i přes tolik (:D) lidí, většinou mi to moc nejde, ale tam je vážně klid. nechce se mi do školy, naštěstí nemáme češtinu a na občance budeme dělat zase něco o evropě. vybrala jsem si vybarvování mapy, jak složité. chtěla bych vidět další gossip. eliška měla včera narozeniny a byla roztomilá, když si svíčku zapíchnutou do muffinu v zápalu přemýšlení nad přáním, sfoukla nosem:). holky jedou na volejbal, nebo co to. tudíž ve škole rozbřesk, zase twilight a těšení se domů.
