S ním je všechno jiné
Mé první kroky po příchodu domů nesměřují do kuchyně pro zajištění přísunu potravy mému žaludku, či do obývacího pokoje pozdravit se s rodiči, jak je asi v jiných domácnostech normální, ale k Němu! Ano, hádáš dobře. Je to on, mého srdce šampióón. Ten, o kterém přemýšlím celý den a nemohu se dočkat okamžiku, že ho zase spatřím. Mé prsty se rozeběhnou po jeho těle….
Ano, těmito slovy by mohla začínat nejedna slohová práce našich školáků. Ptáš se proč?
Možností je povíc, ale podstata je jediná: Dnešní mládež tráví příliš času doma-, internet, icq, chat, … Dalo by se říci, že veškerý svůj volný čas prosedí u těchto Původců zla.
Místo, aby šlo dítě ven, na čerstvý vzdoušek, hrálo si se svými kamarády, na vlastní oči a kůži poznávalo krásy a taje přírody, okolního světa- raději usedne k pc. Místo chování živých zvířátek si pořídí tamagotchi, či jinou elektronickou obludu a myslí si, jak není stylové a in.
Svou vášeň dokáže skvěle maskovat před rodiči, kteří mu díky nedostatku času a pracovnímu vytížení „skočí na špek“ raději, než aby pátrali po pravdě. Stačí, když vidí svou ratolest v obležení všemožných učebních pomůcek- učebnic, sešitů, propisovacích tužek, různých slovníků, ….
Předstírá před nimi usilovné učení. Schovává se za fakt, že počítač má zapnutý jen kvůli poslechu hudby. Ta, že mu slouží jako kulisa k navození lepší atmosféry pro učení. Tvrdí, že se díky ní může lépe soustředit. Ano, hudba tě vytrhne z opravdového světa popouštíš uzdu své fantazii, necháváš se unášet na jejích vlnách. Mnohdy si ale sám neuvědomuješ, že jen pouhým přepínáním mezi jednotlivými songy, či vybíráním toho „nej“ pro určitý předmět strávíš více času, než by ti úloha sama zabrala. Času, který bys mohl trávit jiným, lepším způsobem. Jakmile však rodič opustí pokoj svého pokladu, kterému slepě důvěřuje, dítko se dostává do jiné dimenze. Do zcela jiného světa. Magického.
Ovšem záleží i na věku dítěte. Absolvent prvního stupně tráví na pc čas hlavně hraním her. V jeho oblíbené střílečce si v roli zabíjených představuje lidi, kteří jej toho dne naštvali a vybíjí si zlost na imaginárních postavách. Na jednu stranu je to asi lepší, než aby ubližoval svým kamarádům, ale na stranu druhou se takto akorát posílí ve svých negativních emocech a řešit nesnáze rvaním, není řešení!!
Teenageři už ale poznávají i jiné věci, resp. programy. Znáš to, po škole přijdeš domů, zapneš icq a se svými kamarády probíráš své zážitky z uplynulého dne, když máš štěstí jsou on-line i ti z mála, kteří s tebou sdílí společné trápení ve školních lavicích, kteří rozumí probírané látce a díky tomuto klientu ti vysvětlí o co běží.Fakt, že jste třeba i na kilometry vzdálení nehraje roli.
Dalo by se říct, že máš celý svět na dlani. Stačí napsat pár písmenek, přidat jediné kliknutí a objevíš se na pláži v Řecku, okolo palmy, krásné Řekyně, lahodné moky, … - ovšem není to skutečné.
I zde se objevuje jisté nebezpečí-nebezpečí, že se na nějaké seznamce či chatu dostaneš do styku s osobou, která zrovna neodpovídá představám okolí o vhodném partnerovi pro tebe. Vtom ale, strach zmizí. Vše je děsně rychlé. Další kliknutí a máš před sebou celý referát do jakéhokoli předmětu. Myslíš si, jak vyzraješ nad okolím, ale opak je pravdou, stáváš se, chtě nechtě, otrokem svého počítače.
Mělo by se zřídit více zájmových kroužků pro děti a dospívající. Aby dostali možnost trávit čas i jinde než u počítače, který jim nic nepřinese. Maximálně křivá záda, či špatné oči.
Rodiče by se jim měli více věnovat. Trávit s dětmi více času, mluvit s nim, být s nimi. Nenechat je samotné, když to nejvíce potřebují, byť se navenek tváří šťastně, může to ve většině případů znamenat opak.
