....no fujky fujky, v kanclu vedro k padnutí, práce veškerá žádná, třetí kafe přede mnou a do oběda jestě dlouho......
Být dnes tak někde u vody by bylo fajn, ale bohužel, musím makat....chjo kde jsou ty časy, kdy jsem mívala přes léto prázdniny...
tohle je úmorné, nechce se mi ani psát, natož něco vymejšlet, takže zazvonil zvonec a nesmyslům je konec, alespoň protentokrát....
Obecně vzato všechny moje pondělky jsou hnusný, ale dnešek je velkým favoritem na vítezství, už jen to ospalý a depresivní počasí, stačí se kouknout z okna a mám po náladě ( ne, že by už od rána byla nějak super skvělá), zvuky deště přehlušujícího i rádio v kanclu mi pracovního elánu zrovna nepřidávají, nejen, že jsem tradičně zaspala a do práce došla s půlhodinovým zpožděním, mozek se mi doposud nepodařilo probudit, kafe zase studený a práce až nad hlavu, kterou si musím podpírat, abych si neustlala třeba přímo na klávesnici...
Prej mám být odpočatá po víkendu...tj. to by ty moje víkendy nesměly být tak náročné a vyčerpávající, ,,alkometr" by asi zezelenal ještě teď, ale snad to dneska přežiju....
Mravenci v kredenci, to prý nemá být....
Prdlajs v kredenci, v koupelně se nám ty potvory pažravý usadily...
Nevím, co je vedlo k tomu, uspořádat si celoubytovní slezimu zrovínka v naší malé koupelničce, ale po důkladném výplachu sprchou oné mravenci okupované místnůstky našeho skromného příbytku a řádné dávce Biolitu, opakované pro jistotu několikrát, už po nich vyjma hromádky padlých, nezbylo ani stopy...
Jenže, mravenec je nezmar a tak už v bezpečí stoupačkové šachty, kam se po našem nárazovém a nemilosrdném útoku uchýlil, jistě společně se svými bratry mravenci, jejich mravenčími manžeklami a mravenčaty plánuje odvetný úder...
Ale my se toho mrňavýho hmyzáka nebojíme, do posledního dechu budeme bojovat všemi dostupnými prostředky, tak ať raději neriskuje životy svých bližních hmyzákovců a zůstane kde je!!!
Nezůstal a schytal to od deratizátorů....
Dám si pívo na sluníčku,
zbudím se až při měsíčku.
Já su pěkně zcákané,
dyž su doma, na Hané.
Zcákané su aji v Praze,
výde ňa to dycky draze....
Jsou pryč léta dětská,
ty jsi holka městská,
hlavní město poznávej,
lásku lidem rozdávej.
Nezoufej, když něco nejde,
všechno špatné brzy přejde,
přeju hlavně zdravíčko,
ať záříš jako sluníčko.
Tohle přání je jen tobě,
oslavíme to dnes obě...
Jj, je to tak, po dlouhé době jsem si zase udělala den jen sama pro sebe a trošičku se rozmazlovala nebo spíš se nechala rozmazlovat....v práci dovolená, ráno jsem se vyspinkala do růžova, přes den kosmetika, masáž, pedikůra....odpoledne s kamarádkou na pivko....k večeru moje oblíbené papáníčko, u vaření jsem si v klidu popíjela lambrusko roso, v mezičase obarvila vlásky zpátky na tmavě fialovou...veselý cigárko a se skleničkou v ruce se zavrtala pod deku...co víc si přát?
Jo pár věcí by se ještě našlo, ale nebuďme zbytečně nároční.....a vzhledem k tomu, jak krásně se nám dnes venku udělalo, se ve mě probudil momentální pocit spokojenosti....
Tak koukám, že mi to tu nějak upadá, stále jsem nevyřešila tu šablonu a článkům se taky skoro vůbec nevěnuju....jj, soráček moc, zkusím se tomu věnovat trochu častěji, jen mám poslední dobou problém se psaním samotným, nápadů je pořád dost, ale většinou naprosto v nevhodnou dobu .....v okamžiku, kdy mám čas a možnost něco sesmolit, tak to prostě a jednoduše nejde...
jo a taky se nikdo nevyjádřil, kudy pokračovat s Propastí....takže z původně plánovaného seriálu asi nebude nic...co se dá dělat....
...no a je tu zase páteček, utíká to fakt nějak moc rychle, k tomu ta třináctka v datu ..... hm, nejsem sice pověrčivá, ale když tejden dopředu poslouchás všemožný i nemožný historky o tom, co se komu v pátek 13. stalo, tak se jistejm obavám asi neubráníš.
Říkáš si, že to s tím přece nemá nic společnýho.....pustíš to z hlavy a v okamžiku, kdy se ti přihodí něco neobvyklého, třeba jen rozlitá slenička s pitím, hned za to může to datum a ne tvoje nešikovnost...
Pátek třináctého je pro většinu lidí jen pouhá výmluva, kterou se dá lehce omluvit vlastní blbost a gramlavost...nj, tak uvidíme, jak to zase všechno dopadne....
Až prozřete, až uvěříte,
všechno se rázem změní,
až uvidíte a pochopíte,
krásu všeho souznění…
Pak snad někdy porozumíte
že důvodů víc už není,
že zbytečné je, uznáte,
to hloupé lidské trápení…
Potom možná připustíte,
že nemá smysl soužení,
proč životem se probíjíte,
v nekonečném ploužení….
