Bylo velmi pozdní odpoledne. Někdo by možná řekl, že byl přijatelně brzký večer, skoro takový jakých jsou vroce desítky. Lord Voldemort se povaloval ve veliké vaně a líně sledoval jak sekolem něj mezi růžovými bublinkami prohání malí, zelení, gumoví krokodýlci asem tam vypustí zvuk, který vzdáleně připomíná kvákání poraněné žáby. Oči se muklížili únavou, po celodenním páchání zla a převádění lidí na svou stranu. Do smrtijedského pěveckého zboru mu chyběl ještě jeden tenor a navíc ta věcohledně toho Potterovic kluka. Lord Voldemort měl čelo svraštělé a vrásčitéjako nikdy předtím. Dveře do koupelny se prudce rozletěly a mlhu rozrazila Bellatrix Lestrangová skouřící cigaretou v dlouhé špičce kterou držela ladně ve svých bílých prstech.Vyděšený jekot jejího pána, ji vylekal natolik že cigaretu upustila přímo nahlavu velikého hada který odpočíval na podlaze. ,,Mohu?“ zeptala se poněkud zaskočeně s rozčíleným hadem omotaným kolem těla. ,,Nagini.!!“ Křikl Voldemort a had se sesunul zpátky na zem. ,,Můžeš když si vezmeš kartáč a umyješ mi záda.“ Bellatrix s nadšením sebralaveliký kartáč a posadila se na okraj vany. ,,Co budeme dělat s těmi Potterovými?“ Zeptala se a sledovala svou ruku jakkrouží po Voldemortových zádech. ,,My? Děláš jako bychom byli manželé.“ Bylo vidět že Bellatrix by se nikterak nebránila snubnímu prstenu s velikýmzeleným kamenem, ale Voldemort se na ni pohrdavě ušklíbl a ponořil se pod vodu.Když se opět vynořil projel si prsty dlouhé černé vlasy a potom postrčilkrokodýlka dále od kraje do kterého již hodnou chvíli narážel hlavou. ,,Teď mě nech.“ Opět se opřel a klidně zavřel oči. Bellatrix si vzdychlaopláchla si ruce a pomalu odešla. Lord Voldemort usnul. Byl to spánek který měl přinést ty nejkrásnější sny. Vraždy, mučení a podobnéformy utrpení. Jenže dostavil se jiný sen. Ocitl se na velikém pískovišti a vedle něj seděl malý brýlatý chlapec s velikoulopatičkou. On sám se snažil postavit ten nejkrásnější hrad, jenže brýlatýchlapec mu jej pokaždé zbořil. nakonec ho s již zmiňovanou lopatičkou začalhonit po celém pískovišti, které jako by nemělo konce. Lord Voldemort seprobral a ze všech sil vyplivl právě vdechnutého krokodýlka, který ho lechtalvzadu v krku. ,,Tak tohle ne. To se nestane.“ Vyskočil z vany a hodil na sebe černý župan. ,, Kam jdete pane?“ zeptala se Bellatrix o kterou zakopl hned jak otevřel dveřeod koupelny. ,,Nikam.“ Vstal a s vlasy spadanými do obličeje se otočil zpět ke koupelně.,,Zapomněl jsem tam hůlku.“ vyštěkl. Za okamžik byl i s hůlkou zpátky. ,,Kam jdete?“ zeptala se znovu trochu důrazněji. ,,Co je ti do toho?“ Odpověděl a nevnímaje to jak je ustrojen a že je doposudmokrý s hlasitým mlask zmizel. Bellatrix stále nechápavě seděla na zemi anevěřila tomu co právě viděla. Možná by měla zajít za Luciusem, aby mu řekla cose stalo, ale nechtěla vířit vodu a rozhodla se ještě počkat. Nic méně Luciusseděl o dva pokoje dál a hrál se Snapeem šachy. Kdyby bylo nejhůře stačilo jennahlas zaječet. Voldemort se takřka nenápadně, blížil k osvětlenému domu. Zcela zřetelně se zněj ozýval dětský pláč a křik nějakého muže. ,,Prosím tě Lili, můžeš to dítě utišit, já se opravdu potřebuju vyspat.“ „A co mám asi dělat?“ Zazněl v odpověď ženský hlas. ,,Někde tu byl Rohypnol, tak mu uvař kaši.“ Voldemortovi to připomínalo něcohrozně známého, něco co prožíval doma a to v něm vyvolalo ještě větší vztek.Nejprve chtěl zaklepat na dveře a slušně požádat jestli by nemohli ten Rohypnolzaměnit třeba za arzen nebo za vhodnou kletbičku, ale když zpoza dveřízaslechl. ,,Ty můj malej miláčku.“ Rozkopl dveře bosou nohou a k zděšení Jamese Potterakterý se vyběhl podívat kdo, že to přišel na návštěvu. Hopkal po jedné noze adruhou si držel blíže k ústům, aby si ochladil palec dechem. ,,Lili běž nahoru.“ zakřičel James a sáhl pro hůlku kterou měl položenou nastolku na telefon. Jenže pohled na muže který se zmítal mezi futry a mezikaždým úderem do hlavy něco zasyčel, v něm vyvolal obrovský výbuch smíchu.Takže jakmile se začal smát, nechal hůlku hůlkou a sesunul se na kolena a snosem opřeným o koberec chrochtavě funěl do Voldemortových úderů, jak se mlátilo futra. Jenže při jednom z nádechů se mu podařilo vdechnout chrastítko svéhosyna a smích se proměnil v dusivé chroptění. Voldemort konečně ustal ve své činnosti a nechápavě hleděl na muže zmítajícíhose na zemi. ,,Je vám něco?“ zeptal se a popošel o krok. James ukazoval že by mu pomohlopořádné uhození do zad, ale Voldemort se domníval že se jedná o jistý druhnemoci a bál se nákazy. Po pár okamžicích se James přestal zmítat a lord Voldemort ho shledal mrtvým. Opatrně ho tedy překročil a vydal se do patra odkud se ozýval dětský křik. Po vyražení dveří, objevil v dětském pokojíčku docela hezkou ženu, která stálapřed dětskou postýlkou. Prudce se rozmáchl svou dlouhou hůlkou a žena strnula v krátkém úžasu, než sejí z hrdla vydral ječiví smích. Lordu Voldemortovi se podařilo svým pohybem odhalit nahotu pod županem a taktam stál obnažen před Lili Potterovou. ,,Něco jste si zapomněl.“ Vyhrkla mezi návaly smíchu. ,,Jen jsem si odskočil no.“ odpověděl a rychle se zahalil. Lili udělala krok dozadu a snažila se nahmatat postýlku a nebo něco o co by semohla opřít. jenže jí při tom uklouzla noha na malém autíčku a ona dopadla naroh přebalovacího stolku. ,,Haló“ Snažil se Voldemort zjistit jestli by mohl také někoho zabít a nebojestli žena již mrtvá je. Byla. Vztekle a bezmyšlenkovitě se otočil k chlapci, napřáhl na něho hůlku a vyřklsvou kletbu. Jen velmi pozdě si uvědomil že se díval do chlapcova odrazu vzrcadle. Pokoj se zalil zeleným světlem. ***** ,,Proboha jak to mohl udělat? A jak jsi to ty mohl přežít? Jsi prostě výjimečnýchlapec. Chlapec který přežil.“ Vysoký rozložitý muž zvedl chlapce kterémuskleněné střepy zanechali na čele jizvu ve tvaru blesku a odnesl ho z domu kdezemřeli jeho rodiče. Nutno říci že se nikdo až do dnes nedozvěděl, že Potterovi vlastně zemřelismíchem. A jak je to s Harryho výjimečností?
Autor: noana Region: Praha 3 O mně: no težko sem napsat něco pořádného o mě když mám na to jenom 250 znaků,ale kdo se zeptá,tomu možná něco prozradím ;-))
v 21:58
Autor: noana
komentáře (0)
Vraždy podle Voldemorta
Bylo velmi pozdní odpoledne.Někdo by možná řekl, že byl přijatelně brzký večer, skoro takový jakých jsou vroce desítky. Lord Voldemort se povaloval ve veliké vaně a líně sledoval jak sekolem něj mezi růžovými bublinkami prohání malí, zelení, gumoví krokodýlci asem tam vypustí zvuk, který vzdáleně připomíná kvákání poraněné žáby. Oči se muklížili únavou, po celodenním páchání zla a převádění lidí na svou stranu.
Do smrtijedského pěveckého zboru mu chyběl ještě jeden tenor a navíc ta věcohledně toho Potterovic kluka. Lord Voldemort měl čelo svraštělé a vrásčitéjako nikdy předtím.
Dveře do koupelny se prudce rozletěly a mlhu rozrazila Bellatrix Lestrangová skouřící cigaretou v dlouhé špičce kterou držela ladně ve svých bílých prstech.Vyděšený jekot jejího pána, ji vylekal natolik že cigaretu upustila přímo nahlavu velikého hada který odpočíval na podlaze.
,,Mohu?“ zeptala se poněkud zaskočeně s rozčíleným hadem omotaným kolem těla.
,,Nagini.!!“ Křikl Voldemort a had se sesunul zpátky na zem.
,,Můžeš když si vezmeš kartáč a umyješ mi záda.“ Bellatrix s nadšením sebralaveliký kartáč a posadila se na okraj vany.
,,Co budeme dělat s těmi Potterovými?“ Zeptala se a sledovala svou ruku jakkrouží po Voldemortových zádech.
,,My? Děláš jako bychom byli manželé.“
Bylo vidět že Bellatrix by se nikterak nebránila snubnímu prstenu s velikýmzeleným kamenem, ale Voldemort se na ni pohrdavě ušklíbl a ponořil se pod vodu.Když se opět vynořil projel si prsty dlouhé černé vlasy a potom postrčilkrokodýlka dále od kraje do kterého již hodnou chvíli narážel hlavou.
,,Teď mě nech.“ Opět se opřel a klidně zavřel oči. Bellatrix si vzdychlaopláchla si ruce a pomalu odešla.
Lord Voldemort usnul.
Byl to spánek který měl přinést ty nejkrásnější sny. Vraždy, mučení a podobnéformy utrpení. Jenže dostavil se jiný sen.
Ocitl se na velikém pískovišti a vedle něj seděl malý brýlatý chlapec s velikoulopatičkou. On sám se snažil postavit ten nejkrásnější hrad, jenže brýlatýchlapec mu jej pokaždé zbořil. nakonec ho s již zmiňovanou lopatičkou začalhonit po celém pískovišti, které jako by nemělo konce. Lord Voldemort seprobral a ze všech sil vyplivl právě vdechnutého krokodýlka, který ho lechtalvzadu v krku.
,,Tak tohle ne. To se nestane.“ Vyskočil z vany a hodil na sebe černý župan.
,, Kam jdete pane?“ zeptala se Bellatrix o kterou zakopl hned jak otevřel dveřeod koupelny.
,,Nikam.“ Vstal a s vlasy spadanými do obličeje se otočil zpět ke koupelně.,,Zapomněl jsem tam hůlku.“ vyštěkl. Za okamžik byl i s hůlkou zpátky.
,,Kam jdete?“ zeptala se znovu trochu důrazněji.
,,Co je ti do toho?“ Odpověděl a nevnímaje to jak je ustrojen a že je doposudmokrý s hlasitým mlask zmizel. Bellatrix stále nechápavě seděla na zemi anevěřila tomu co právě viděla. Možná by měla zajít za Luciusem, aby mu řekla cose stalo, ale nechtěla vířit vodu a rozhodla se ještě počkat. Nic méně Luciusseděl o dva pokoje dál a hrál se Snapeem šachy. Kdyby bylo nejhůře stačilo jennahlas zaječet.
Voldemort se takřka nenápadně, blížil k osvětlenému domu. Zcela zřetelně se zněj ozýval dětský pláč a křik nějakého muže.
,,Prosím tě Lili, můžeš to dítě utišit, já se opravdu potřebuju vyspat.“
„A co mám asi dělat?“ Zazněl v odpověď ženský hlas.
,,Někde tu byl Rohypnol, tak mu uvař kaši.“ Voldemortovi to připomínalo něcohrozně známého, něco co prožíval doma a to v něm vyvolalo ještě větší vztek.Nejprve chtěl zaklepat na dveře a slušně požádat jestli by nemohli ten Rohypnolzaměnit třeba za arzen nebo za vhodnou kletbičku, ale když zpoza dveřízaslechl.
,,Ty můj malej miláčku.“ Rozkopl dveře bosou nohou a k zděšení Jamese Potterakterý se vyběhl podívat kdo, že to přišel na návštěvu. Hopkal po jedné noze adruhou si držel blíže k ústům, aby si ochladil palec dechem.
,,Lili běž nahoru.“ zakřičel James a sáhl pro hůlku kterou měl položenou nastolku na telefon. Jenže pohled na muže který se zmítal mezi futry a mezikaždým úderem do hlavy něco zasyčel, v něm vyvolal obrovský výbuch smíchu.Takže jakmile se začal smát, nechal hůlku hůlkou a sesunul se na kolena a snosem opřeným o koberec chrochtavě funěl do Voldemortových úderů, jak se mlátilo futra. Jenže při jednom z nádechů se mu podařilo vdechnout chrastítko svéhosyna a smích se proměnil v dusivé chroptění.
Voldemort konečně ustal ve své činnosti a nechápavě hleděl na muže zmítajícíhose na zemi.
,,Je vám něco?“ zeptal se a popošel o krok. James ukazoval že by mu pomohlopořádné uhození do zad, ale Voldemort se domníval že se jedná o jistý druhnemoci a bál se nákazy.
Po pár okamžicích se James přestal zmítat a lord Voldemort ho shledal mrtvým.
Opatrně ho tedy překročil a vydal se do patra odkud se ozýval dětský křik.
Po vyražení dveří, objevil v dětském pokojíčku docela hezkou ženu, která stálapřed dětskou postýlkou.
Prudce se rozmáchl svou dlouhou hůlkou a žena strnula v krátkém úžasu, než sejí z hrdla vydral ječiví smích.
Lordu Voldemortovi se podařilo svým pohybem odhalit nahotu pod županem a taktam stál obnažen před Lili Potterovou.
,,Něco jste si zapomněl.“ Vyhrkla mezi návaly smíchu.
,,Jen jsem si odskočil no.“ odpověděl a rychle se zahalil.
Lili udělala krok dozadu a snažila se nahmatat postýlku a nebo něco o co by semohla opřít. jenže jí při tom uklouzla noha na malém autíčku a ona dopadla naroh přebalovacího stolku.
,,Haló“ Snažil se Voldemort zjistit jestli by mohl také někoho zabít a nebojestli žena již mrtvá je. Byla.
Vztekle a bezmyšlenkovitě se otočil k chlapci, napřáhl na něho hůlku a vyřklsvou kletbu. Jen velmi pozdě si uvědomil že se díval do chlapcova odrazu vzrcadle. Pokoj se zalil zeleným světlem.
*****
,,Proboha jak to mohl udělat? A jak jsi to ty mohl přežít? Jsi prostě výjimečnýchlapec. Chlapec který přežil.“ Vysoký rozložitý muž zvedl chlapce kterémuskleněné střepy zanechali na čele jizvu ve tvaru blesku a odnesl ho z domu kdezemřeli jeho rodiče.
Nutno říci že se nikdo až do dnes nedozvěděl, že Potterovi vlastně zemřelismíchem.
A jak je to s Harryho výjimečností?
KONEC
Komentáře
« Domů | Přidej komentář