05.Červenec 2009

milý deníčku aneb láska, sex a trápení(all rights reserved by BRAVO mag..)

život je kurva.. Když si začneš myslet, že věci, který děláš, maj smysl-že si konečně našel něco, co tvojí nicotnou existenci povyšuje na level, kterej stojí za to odehrát i na vyšší obtížnost-si šťastnej. I když vlastně nemáš důvod, páč všechno je jenom výplodem tvý fantazie.. Tvoje holka je přelud, tvý rybičky sou umělý, stejně jako tvý kytky a většina tvejch kámošů z tebe tahá prachy, nebo chce opíchat tvojí sestru.. Najednou zjistíš, že si na všechno sám. Tvůj spolubydlící s tebou vyjebává jak to de a ví moc dobře, že mu ani nemůžeš dát do držky. Protože by na tebe "zavolal benga" nebo co...Najednou přijdeš o všechny pudy sebezáchovy, o všechny touhy něco dokázat a jediná věc, která tě drží naživu je chuť pomstít se všem, co tě nasrali... Za každou cenu. Prostě naběhnout do krámu, podříznout prodavačku, co ti blbě vrátila, pak se postupně dopracovat ke každýmu, kdo zanechal jizvy na tvý duši..pedofilní učitel tělocviku, deváťáci,co ti namáčeli hlavu v hajzlu, tvůj sadistickej otčím, homosexuální nadřízenej, matka, otec, úřady, co ti ničej život, bůh..

Až budeš mít tohle všechno hotový a necháš za sebou tolik mrtvol jako ta štětka v killbillovi - uvědomíš si, že si vlastně vůbec nic nevyřešil a žádná z tvejch obětí neměla čas si uvědomit svý chyby, protože si jí uškrtil na vlastních střevech dřív než pochopila, kdo vůbec si..

Najednou stojíš sám proti všemu. Všichni, co tě srali to maj za sebou a ty si na všechno to svinstvo sám a v dáli slyšíš blížící se houkačky. Tak ti nezbejvá nic jinýho, než napsat dojemnej dopis, vzít svůj koženej pásek z blešáku a najít pevnou větev v nejbližšim lesoparku...

05.Leden 2009

Milý LEDENíčku

Mrzne až praští. Každou chvíli sebou někdo na tom sněhu praští, především ti pražští.. Holt my tady, v srdci Evropy, ve středu vesmíru, matičce stověžaté, nejsme na takovýhle počasí stavěný.. Sníh patří na hory, do pohraničních vesnic jako je třeba Ostrava, Plzeň  nebo Vrchlabí. V praze se z něj během pár dní stejně stane slizká, smradlavá sračka, chutí připomínající Starobrno..Sůl, se kterou silničáři sypou chodníky, rozežírá boty šílenou rychlostí. Při delších tůrách to může stát i chodidla. Po těch letech, kdy v metropoli nespadla ani vločka, je to prostě katastrofa. Snad ten hnus co nevidět skončí. Většina pražáků se radši válí u vody, než plácá sněhuláky...

23.Prosinec 2008

Milý ježíšku

Nákupní horečka (zvaná Vánoce) je v plnym proudu..Oslavy zrození spasitele se zatim projevujou debilníma reklamama na všechno možný i nemožný, přežíránim se vysokokalorickejma sračkama a po klidu a míru ani památky. Vysmátej tlustej chlápek v červenejch hadrech už se naučil česky a svojí tučnou prdel pravděpodobně natrvalo usadil v srdci Evropy. Kupodivu to většině lidí ani nevadí..

 

V obchodních řetězcích se stupňuje násilí, přímo úměrný dýlce fronty, ve který zrovna konzumenti nervozně přešlapujou..Potoky krve stejkající líně do kanálu na každý větší ulici prozrazujou, že rybí genocida pořád baví spoustu lidí..Ale to neni můj problém. Násilí na zvířatech mi nevadí. Cpu se masem všeho druhu, nejradši bych měl všechno z pravý kůže a výrobkům, který nejsou testovaný na zvířatech nevěřim.

Trápí mě trochu něco jinýho: Na to téma bylo napsáno milion školních slohovek, církevní hodnostáři na něj nikdy při půlnoční nezapomenou... De o to, že duch Vánoc, tak jak ho znám z dětství, je v PRDELI!

Už nejde o nic jinýho, než o to, aby se obchody zbavily před koncem roku všeho, co se dá střelit. Stres, nervy, deprese, hnus.. Čimdálvíc lidí si přeje, aby byly tyhle "svátky" co nejrychlejc v hajzlu a všichni si mohli zrušit játra  a utrhnout pár prstů při silvestrovský party.. A já se k nim tímto připojuju..

 

takže ŠŤASTNÝ A VESELÝ...I když už to začíná bejt strašný a kyselý

11.Prosinec 2008

Milý náladeníčku

Na úvod se Ti chci hluboce omluvit, že sem prošvih naše výročí.. Před pár tejdnama to byly totiž přesně dva roky, co sme si spolu začli.. Pamatuju si to jako by to bylo...ehm..předevčírem. Za tu dobu ses stal mym duševnim dvojčetem, vrbou, zpovědnicí, smetištěm mejch zvrhlejch myšlenek. A za to ti děkuju. Ale nečekej ode mě dárky.Žádný kino, zlatej řetízek, bonboniéra ani chlípnej sex ve vaně plný šampusu. Prostě to spolu zkusíme táhnout dál a budem se snažit proplouvat timhle životem plnym nenávisti, zla, složenek a pohlavních nemocí.

A jak se vůbec mám? Od léta se toho změnilo dost, předevšim můj postoj k chlastu zaznamenal určitý změny. Po tom, co sem několikrát pod vlivem okeny nezadržel svý tělesný tekutiny, po delíriu plnym pavouků, hadů, bílejch myší a zpěvu Terezy Kerndlový, sem si uvědomil, že tudy cesta nevede..

Došel sem do stádia, kdy moje vypitost vadí všem kromě mě samotnýho..A tak sem začal čuchat toluen. Ne, dělám si prdel.. Prostě sem se načas rozloučil s jednadvácou a z rezidenta se rázem stal sváteční host. A je to tak lepší. Lidi mě tam rádi viděj a dokonce maj šanci si mě chvíli užít střízlivýho.. Nerad se chlubim, ale šel sem do sebe-žeru ty zdravý svinstva, cvičim, čtu, uctívám háre krišnu, nosim batikovaný trička a volim stranu zelených..HALELUJAH

17.Srpen 2008

milý deníčku...

včerejší den byl předurčenej k průseru... Kolem desátý večerní sem vyrazil nachcanej z jednadvácy(psát tvrdý Y po písmenu "C" se možná zdá jako diletantství, ale je to gramaticky správně...) a v celkem umírněný náladě sem cestoval autobusem č. 188, směr Pankrác. Bohužel sem narazil na šoféra s poruchou osobnosti..Když už potřetí na přehledný rovince dupnul na brzdu tak, aby všichni cestující spadli na držku, dovolil sem si říct něco ve smyslu "co děláš debile?" odpověď byla velmi nevybíravá a tak sem se začal dobejvat do jeho kokpitu s několika peprnejma frázema na rtech...

 

Nějakym způsobem sem se dopravil do cíle, kterym byla přiblblá diskotéka na štvanici..Zaplatil sem vlezný a okamžitě začal využívat služby all inclusive. Po sedmi bavorákách, vodce a ještě ňákym bordelu, sem v rozjařený náladě omylem shodil drink z baru a hned mi přilítla facka od vyhazovače...

 

V tu chvíli sem se začal cejtit ukřivděn a vysvětlil sboru bodyguardů, že je to banda idiotů, jejichž IQ je tak nízký, že si nikdy nenajdou jinou práci a že budou dělat vyhazovače do tý doby, co jim budou stačit síly na mlácení ožralejch adolescentů....

 

Kupodivu sem ani nedostal do držky, ale moje paměť timto okamžikem končí..

 

Probudil sem se kolem poledne a vůbec sem netušil, kde sem.. Po podrobnějším ohledání místa sem zjistil, že sem na Václaváku v hotelu Jalta a že ve vedlejšim pokoji spěj na manželský posteli dva latinoameričani..  Ukrad sem pár flaštiček chlastu z baru a šlápnul na zmizík...

 

To je asi vše, co sem ti chtěl říct..anál mám neporušenej a to je důležitý.. Každopádně diskotéku nechci vidět minimálně rok

 

s pozdravem tvůj Olloph

30.Červen 2008

Milý HOLYDAYníčku

Všichni školou povinní si tenhle víkend mohli už bezstarostně prochlastat díru do hlavy. Já je v tom samozřejmě nenechal samotný, dokonce sem možná šel příkladem. V tak krásnym počasí se chlastá jedna báseň. Když se to umocní tragickejma zprávama, neni žádnej důvod ke střízlivosti..

Cože? Ptáš se, co se stalo tragickýho?? Víš, neřiká se to lehce. Vždycky, když odejde mladej člověk, je to nejen smutný, je to moc bolestivý..

Dnes nad ránem, ve věku dvaceti let, nás opustila naše věrná barmanka Maty. Jestli nás tam odsud vidíš, věř, že žal v našich srdcích by se dal krájet nožem z teleshoppingu.. Proč si s náma nebyla aspoň do konce prázdnin? Proč se to muselo stát???

né, já jí vlastně celkem chápu.. změna j život..Každopádně hodně štěstí v nový práci

13.Červen 2008

Milý víkendeníčku

Ty dny ňák rychle ubíhaj. Ani sem se nestačil vzpamatovat z posledního víkendu a už je tu další. Naštěstí z líhně alkoholiků prchám na klidnou vysočinu, kde udělám něco pro svý zdraví. Budu hulit jointy a chlastat slivovici NA ČERSTVYM VZDUCHU!!!

03.Červen 2008

Milý ukraDeníčku

Sem nasranej jak toitoika na HIPHOPKEMPU. Dovolil sem si usnout v nočnim autobuse a když se probudim, čirou náhodou hned vedle mě sedí spoluobčan snědší pleti..Na tom bych nehledal nic divnýho. Jenže při zjištění, že jinak je bus TOTÁLNĚ prázdnej, sem si dal dvě a dvě dohromady. Nahmatal sem si peněženku, teda právě, že sem jí nenahmatal. V tu chvíli sem začal do toho "roma" mlátit jak hluchej do vrat. Po několika dobře mířenejch z něj vyskočila moje peněženka.(Vzpoměl sem si na starý supermario, jak vyskakovaly mince z těch kostiček, když do nich praštíš)..Nicméně cigoš stačil utýct a já byl spokojenej, že sem zamezil krádeži...Všechno super, vylejzám ze socky a chci si zavolat...  A v tu chvíli mý nadšení začlo pozvolna upadat.. Jedna nula pro cigoše...

24.Květen 2008

Milý afrodeníčku

Chtěl bych dneska jenom vzpomenout na někoho, kdo na pár dní trošku oživil ten debilní životní stereotyp, ve kterym sem se poslední dobou utápěl...Potkali sme ho náhodou, když sme s jáchymem chlastali před jednadvácou a on šel prostě kolem. Dali sme mu šáňo, on se ze zdvořilosti napil a byla ruka v rukávě.. Zatáhli sme ho na bar, začli ho nalejvat a bavit se.Spousta srandy.Při odchodu slíbil, že se vrátí, čemuž sem teda rozhodně nevěřil. Ale vrátil se. A pak zase. A zase.A znova... Za těch pár dní sme ho stihli poznat, celá hospoda si ho oblíbila, až na pár debilních xenofobních moraváků, který měli rádobyvtipný poznámky o bambusech.

A tim se dostávám k tomu nejdůležitějšímu..Ten člověk se menuje John a je z Nigérie. Obrovskej černej chlap, kterej svojí bezprostředností a dobrym srdcem pomoh aspoň částečně zbořit rasový předsudky v jednom zapadlym záběhlickym nonstopu. Můžu říct, že při poslednim loučení sem byl naměkko. Opravdu dojatej. Takhle dojatej sem byl naposled, když Leonardo Di Caprio klesal na dno Atlantiku...

because i got high, because i got high, because i got high TADADA TA TA TA

22.Květen 2008

Milý delírníčku

Tak sem zase zpět, abych se Ti svěřil s opravdu pikantnim zážitkem. To, co se mi stalo, je možná varování, že bych chlast měl možná načas pověsit na hřebík. Protože jinak by to moh bejt hřebík do mý rakve...

 

To si takhle chlastám v jednadváce, slavia vyhrála titul, tak sem slavil.(Nutno poznamenat, že nejsem slávista, nicméně i kdyby vyhrály třeba Blšany, je to pro mě stejně důvod k oslavě..)Chlastal sem piva, ruma, bechery, šáňo a proložil sem to trochou toho zelenýho...je jasný, že ještě před půlnocí sem už nemoh ani chodit. Odnesli mě k Jáchymovi domu a uložili na lože. Ve tři ráno mě probudil močopud a tak sem se dopotácel na WC. stáh sem si trochu neobratně kalhoty a pustil se do díla..Najednou slyšim řev. Hajzl se mi rozplynul před mejma krví zalitejma očima a já se ke svý hrůze probral uprostřed pokoje, chčijíc na koberec, asi tak půl metru od něčí hlavy..Musim říct, že Jáchym to díkybohu vzal docela sportovně a louže na jeho tépichu ho ve finále vlastně spíš pobavila...

Tohle mě trochu vyděsilo.. Zavolal sem pár alkoholikům a z několika na sobě nezávislejch zdrojů sem zjistil, že je to předposlední stádium.. pak už je jenom psychiatrie, totální demence, pleny, krmení, smrt.. Ale možná mi to za to stojí...

No nic, du do práce. Až se zas pochčiju, dám vědět

Starší články >