Ještě k tý kalbičce. V úterý to vypuklo ve velkým.Karel, Roman, Patrik ,

Alice a já sme to oslavili. V našem oblíbeným klubíku na Žižkově sme už odpoledne měli navezený všechn, co bylo potřeba: jídlo, pití,cédéčka. Protože na Vysočině ve stejnou dobu měla pařbu jedna partička dobrejch známejch, přivezla jsem ten svůj novej zázrak, abysme mohli skypovat a posílatsi fotky, jak jsme drsně sťatý Kromě nás oslavenců přišla ještě dost vostrá banda15 známejch a kámošů, takže klubík celkem krutě praskal v pantech.

Dostala jsem docela dobrý dárky, sice žádný pekelně drahý věci, ale zase takový, co jsou člověku blízký. Poslední knížku od Coelha, cojsem ještě neměla, průvodce Barcelonou, kam se v létě chystáme s Alicínebo malou lahvičku mojí favoritky Baileys.

O půlnoci sme si jen nás pět dali venku na uliciv našem malým kruhu pár prásků trávy a slíbili sme si, že za rok budeme slavit osmnáctku zase tady. Byla to dost pohodová chvilka. V hlavě celkem prázdno a přesto měl člověk spoustu představ a plánů, co bude jako dělat ten rok lípa jak bude vypadat jeho život. Fakt fajn! Ještě jsem rychle poslala na Vysočinu pár slavících fotek z Patrikova mobilu a v pět jdu jako poslední spát.

Ty jo, docela mě topsaní baví, já vlastně ještě nevim, co budu jako dělat, ale třeba psaní by měbavilo. Nechci ale nudit a kydat sem voloviny. Jo ještě k tý přezdívceo2žná. Dali mi jí kámoši a ze začátku mě to teda moc nechytalo   No aleo tom zase příště, protože už musím letět. Tak čauky