** :( **
Známí přicházejí a odcházejí, ale přátelé ti u mě zůstanou napořád v srdíčku :(
ikdyž se s něma už nejak nebavim kvuli jakého kolik důvodu 
a nemyslete si vzpomínám na ně.. jen v tom dobrém 
Krásné vzpomínky mam
Welcom to my life
Run away with my heart Run away with my hope Run away with my love
ZááMiLoVaNá
Známí přicházejí a odcházejí, ale přátelé ti u mě zůstanou napořád v srdíčku :(
ikdyž se s něma už nejak nebavim kvuli jakého kolik důvodu
a nemyslete si vzpomínám na ně.. jen v tom dobrém
Krásné vzpomínky mam
Nejkrasnejší film,a nejkrasnejsi citátek co sem slysela
Láska je shovívavá, dobrosrdečná, láska je trpělivá,nezávidí, láska se nevychloubá,nenadýmá, nedělá, co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná,když jí někdo ublíží, má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy. Všechno omlouvá, všemu věří, nikdy nad nikým nezoufá, všechno vydrží.Láska nikdy nepřestává.
Ať si holka nebo kluk, ať je ti čtrnáct nebo osmnáct, měj svou hlavu.
Nenech si vyvracet své názory, své pocity. Stůj si za svým.
Až se jednoho dne zamiluješ, pocítíš, že je to ta pravá láska, nenech ostatní, aby se pokoušeli jakkoliv zasahovat. Až si budeš opravdu jist, milujte se a nestyď se za svůj čin. Vždyť ty víš, že pro tebe znamená všechno. Nikdo jiný ti nečte myšlenky, aby mohl radit. Jednoho dne příjde i rozchod. Bude ti smutno, bude se ti stýskat, ale pokud jsi rozumný, pokusíš se vstát a jít. Čas popluje směle dál a stesk přejde v lítost. Uvědomíš si, že nikdo jiný není tak dokonalý jako tvá první láska, s nikým jiným se tak nerozzáříš štěstím. Lituješ toho, že se do minulosti nejde vrátit a hlavně, že v budoucnu nic takového už nikdy nepříjde. První láska je nenahraditelná díky tomu, že je to nové a nečekané, nikdy před tím jsi nic takového neprožil. A neprožiješ, protože už se ti to jednou přihdilo. I přes to však nesmíš nikdy propadnout v lítost, že ta osoba byla první, stále si za vším stůj!
nejvíc smutný :(
Stojím a po mě stékají proudy vody ..
Ta voda je horká a pálí jako ta bolest,
kterou mám v srdci..
Dnes...
i ten jediný člověk v kterého jsem měla důvěru mě srazil na kolena...
Ta voda pálí
a já se snažím smýt všechnu tu bolest,
kterou mám v sobě...
Jenže nejde to,
je tam pořád a přede mnou jsou dvě cesty,
ale ani jedna nevede zpět...
Nedokážu slovy popsat jak moc to bolí,
jak moc mi ublížil...
Slzy mě pálí po tvářích,
stejně jako ta horká voda stejně jako ta bolest...
Chtěla bych umřít, a stát se andělem..
Chci umřít, protože už nedokážu bojovat..
Chci umřít......protože můj život je jedna velká bolest
Chci umřít ....... Ale nemůžu.................
asik nejhezčí co sem slyšela 
Chci
aby jsi milovala až ke konečkům prstů
a až tu lásku najdeš
kdekoli jí najdeškohokoli si vyberešneutíkej od níAle taky se za ní nemusíš honit
Jen buď trpělivá a
PŘÍJDE K TOBĚslibuju,a TO,KDYŽ JI NEJMÉNĚ ČEKÁŠNeboj se
srdíčko..A pamatuj, LÁSKA JE ŽIVOT
Nejvíc songy
Jayk3M
Nejsme nejlepší přátelé úplně nejvic nejlepší přítelmůj jedinej přítelSi to ty sem to já sme to my jako týmMalá prodavačka zápalekNejkrasnější proste
Nejsmutnějsí
Kopretina
Všude bylo vedro k zalknutí, jen na hřbitově byl chlad. Za vysokou zdí, až v rohu hřbitova byl hrob, jehož náhrobek upoutával pozornost lidí, kteří občas zašli na samý konec hřbitova s touhou najít něco zvláštního. Z náhrobku vyzařovala tvář dívky, která byla v té době, která náležela této fotografii, velmi šťastná. Její úsměv byl tak krásný. Před hrobem stál chlapec a smutně se díval na náhrobek, jenž měl ve svém záhlaví citát: ,,Kdeko-li budeš, budeš-li poslouchat, najdeš mě vedle". Tomu chlapci mohlo být tak 18 let. Stál tam ve stínu lip, v ruce držel kytici krásných kopretin. Hladil je a na ruce mu chvílemi padaly slzy. Já tam stála v pozadí s trochou zvědavosti a pozorovala jsem ho.
Stál tam snad už tři hodiny, ani jednou se neotočil, ani jednouse nepodíval jinam, než na tvář té dívky. Přistoupila jsem blíž, abych mu viděla do tváře. Uviděl mě a and by mě ani nevnímal, kdybych na něj nepromluvila. Byl hezký a mně se zdálo, že jsem snad hezčího kluka nikdy neviděla. Bylo divné, že takový kluk naní teď někde na koupališti, kde by byl určitě obklopen spoustou dívek, že tu stojí a padají mu slzy. Když jsem se mu podívala na rty, uviděla jsem, že si s někým povídá,ale nikdo tu nebyl. Až po chvíli jsem si uvědomila, že slova, která vypouští přes rty jsou určena někomu, kdo už na věky spí. Byla to slova pro tu neobyčejně krásnou dívku. Šeptal něco, ale já mu nerozuměla.
Až po chvíli vzlyk zesílil a on šeptal: ,,Proč jsi mi odešla?" V té chvíli bych se nejraději ztratila a nebyla toho svědkem. Poté položil květiny na hrob, otevřel lucerničku a zapálil svíčku. Vyndal z kapsy kapesník, otřel si oči a zahlédl mně. Na chvíli se zastavil a svýma krásnýma očima se na mě podíval. Byl to pohled velice smutný, ale měl sametově měkký hlas. ,,Ahoj, něco potřebuješ?" promluvil na mě. Nezmohla jsem se ani na slovo. Zeptal se mě znovu a v tom jsem se rozbrečela. Šel ke mně, řekl, ať nebrečím, že život je zlý. Dovedl mě k lavičce a půjčil mi kapesník. Byla to hrozná chvíle. ,,Promiň, já nechtěla," řekla jsem. ,,To nic," řekl a začal mi vyprávět svůj příběh.
,,Jmenovala se Klárka. Začali jsme spolu chodit. Poznali jsme se u kamaráda na oslavě. Líbila se mi a tak jsem šel pro ni, abychom si zatancovali. A pak jsem ji pozval na drink. Připadala mi jako bohyně, kterou mi někdo musel seslat. Povídali jsme si spolu a pak jsem ji doprovodil domů. Druhý den jsme spolu byli na koupališti, kde jsem se také poprvé líbali. Potom nastolo mnoho nádherných dnů. Po půl roce jsme se spolu poprvé milovali. Chodili jsme si na proti ke škole. Jen jednou jsme se spolu pohádali, netrvalo to však dlouho, po hodině jsme byli zase spolu. Chodili jsme spolu do kina i do divadla, téměř jsme se od sebe nehnuli. Naše parta nám říkala ,,snoubenci"."
Když mi Martin o tom všem vyprávěl, bylo mi zase do breku. Nedovedla jsem udržet slzy, brečela jsem a brečel i on. Kvetoucí lípy a stromy kolem byly jedinými svědky naší rozmluvy.
Jeho oči měli takový divný smutek a žal, jaký jsem ještě nikdy neviděla. Bylo zvláštní, vidět brečet kluka. ,,Když jí bylo 17, chodili jsme spolu právě rok. Oslavovali jsme to s kamarády na chatě rodičů a potom jsme se šli koupat. Bylo nádherné se spolu ve vodě milovat a potom celou budoucnost. Ráno kámoši odjeli a my zůstali sami.
Udělali jsme si slavnostní snídani v trávě a v té chvíli jsem byl nejšťastnější člověk na světě." Když dokončoval vyprávění, zpomaloval věty a oči se mu zalévaly slzama. Potom začal vyprávět ten smutný den... ,,Bylo právě takové vedro jako je dnes a my se rozhodly, že si vyjedeme do přírody. Jeli jsme k nádhernému jezeru kousek od nás, kde nikdo většinou není. A i dnes jsme tu byli sami. Klárka byla ten den nádherná. Měla úplně nové šaty a vlasy krásně rozevláté. Byl jsem šťastný... Večer se blížil a my jsme se rozhodli jít si zatancovat na ples. Lidé se po nás dívali a říkali, jaký jsme nádherný pár.
Když zábava skončila, jeli jsme domů každý jiným autem. Naposledy jsme se políbili, objali a každý jel svou cestou. Přišel jsem domů a šel spát. Uprostřed noci mi zvonil telefon, do nemocnice přivezli težce zraněnou dívku, která si přeje, abych tam přijel. Celou dobu jsem utíkal, ani nevím, jak jsem tam doběhl. Otevírali mi dveře a dívali se na mě utrápeně. Doběhl jsem do jejího pokoje. Okolo postele seděli rodiče. V jejích očích byl pohled, na který nikdy nezapomenu. Řekla mi: ,,Nechce se mi umírat, ale musí to být." Pak se obrátila na rodiče a tichým hlasem, který ji byl tak cizí, řekla: ,,Za všechno, co jste pro mě udělali, vám dekuju".
Držel jsem ji za ruku a ona hlasem, který se těžce nesl pokojem, řekla: ,,Moc tě miluji a nechce se mi od tebe. Dones mi někdy kopretinya nenechávej můj hrob prázdný. Navždy tě budu milovat. Měla jsem vás všechny moc ráda, rodiče, tebe, jediného v mém životě." Potom usnula a my jsem museli odejít. Její mamka se zhroutila a její táta se zalitýma očima slazama ji podpíral. Já vyběhl ven, začali mi téct slzy. Najednou jsem byl sám. Chtěl jsem umřít. Dávali ji jen malou naději. Celou noc jsem prochodil a nevěděl, zda ještě žije.Svítalo a nastával nový den, ale mě bylo moc divně.
Zemřela brzy ráno na vnitřní krvácení. Naposledy mně dovolili podívat se na ni a pak ji odvezli. Stál jsem tam na chodbě a tekly mi slzy jako hrachy. Nechtěl jsem věřit, že moje jediná zemřela a že už ji nikdy nepolíbím, nepohladím, neobejmu... Celý měsíc jsem potom nikam nechodil. Vykašlal jsem se na školu, na všechno a stále jsem se vracel na ta místa, kde jsem byli spolu šťastní. Bylo mně všechno úplně jedno, každý den jsem stál u jejího hrobu a vyčítal si, že jsem ji nechal jet samotnou. Kdyby jela se mnou, tak by se jí nic nestalo. Narazil do nich opilý řidič.
A těď už rok chodím sem den co den. Nechci se bavit s lidmi, ty jsi první, s kým mluvím. Nevím ,ale cítím, že ty jsi jediná, kdo mi rozumí. Nech si ale všechno pro sebe, prosím! Lidi jsou zlí. Nikdy už nechci s žádnou holkou chodit. Tak a teď běž a nech mě tu samotného." S těmito slovy se se mnou rozloučil a já cítila, jak se propadám někam hluboko a nechce se mi zpět. Jak je ten život nespravedlivý! Ještě několikrát jsem se s ním viděla. Potom odešel na vojnu a psali jsme si. Zůstali jsme přátelé, jezdili na výlety, ale nik´dy nás nenapadlo, že bychom spolu mohli žít. Tak uplynul čas a Martin má teď na hrobě každý den kytici kopretin jen ode mě. Je to právě měsíc, co se zabil v autě. Všichni mu říkali ,,sebevrah", ale jen já jsem věděla, proč to udělal. Bylo to pro něho vysvobození
Kamilka, Kačenka,Deniskato jsou nejvic moe zlatkanejvic je mam Rada
a taky Verunka zlato moe
Mííšanek Můj<3
Už je to rok a půl 
MILUJU
http://www.youtube.com/watch?v=DKQrvx_E8rE
ColorBlinde uplne krasna písnička a ten videoklip krasa
Avril Lavigne - When You're Gone
http://www.youtube.com/watch?v=BkManUxT0ZY
mrtě krásnáááá
Láska není o tom co dostanete,ale o tom co dáte
a očekává se - ŽE DÁTE VŠECHNO 