vidět tě jak se líbáš s jinou,jak se na ní směješ a jak ona je štastná,že jsi sní.....   proč jí klameš? proč se při polibku sní díváš na mě? proč se objevíš vždycky tam kde jsem já? proč nemužeme být spolu ani bez sebe? dusíme v sobě touhu která nás jednoho dne stejně přemuže a znás se stane jedno tělo jedna duše. ty polibky,doteky´,neše touha,rozpálená těla...to přece nemužeme... nemáš právo se mě dotýkat a já nemám právo tě líbat... proč muj život dáva smysl jen když cítím tvou vuni,když slyším tvuj hlas a vnímá tvé polibky...? bez tebe je život pustý a prázdný a za to tě nenávidím a mám vztek že nemužeme být spulu. jenom proto že každý znás jsme uplně z jiného světa,jsme uplně odlišní a nedokážeme se spolu normálně bavit,protože nemáme o čem,děláme věci kvuli kterým potom trpíme,hádáme a ponižujeme se navzájem jenom proto že jsme oba tak tvrdohlaví a nedokážeme dát své city najevo. já bych to možná zvládla,ale ty? ne ty si chceš užívat a nikdy si nepřiznáš že máš někoho rád,že po někom toužíš a chceš sním být... nikdy nepochopíš jak strašně trpím když se ráno vzbudím a ty už vedle mě neležíš,nepochopíš že proti lásce se nedá bojovat a touhu nikdy neporazíš. přesně za tohle tě nenávidím!! naučil jsi mě být odolná proti bolesti,zadržet slzi když se derou do očí,naučil jsi mě přetvařovat se a říkat ano když chci říct ne,vzal jsi mi tělo i duši,vzal jsi mi smích pláč i slzy,nedokážu vnímat žídný jiný pocit kromě lásky k tobě,ovládl jsi mě celou a z mé osobnosti nezbylo nic. pohibuji se po tomhle světě jako živá mrtvola!! naučil jsi mě toho hodně,at už to bylo dobré nebo špatné,tak na to zapomenu,ale jednu jedinou věc TI NIKDY v životě neodpustím! nelituji toho že tě mijuju,ale toho,že jsi mě milovat naučil!!!!!