Někde jsem zaslechla: Neztrácej čas nad minulostí, ale žij dneškem a přemýšlej nad budoucností!
Sama sebe se dokola ptám proč já? Proč pořád vyhrabávam starévzpomínky, proč? Proč je to tak těžký zapomenout? Proč se mi zdá olidech, který jsem ztratila? A proč znova neseberu odvahu a znovu tuskládačku nedám dohromady? Snažila jsem se vše vrátit, ale každý minohy podrazil… A já už to nedokážu znova… Už na to nemám sílu… Možná jeto chyba, možná osud! Já už nechci žít v minulosti!

Rozum ví, že je čas jít dál, oprostit se od minulosti, ode všechbolestí, ode všech ublížení a křivd. Proč se hrabat v minulosti, pročsi jen prohlubovat bolest něčím, co je již dáno, co se již nezmění, jepřeci lepší jít dál... Tak proč to nejde, proč nejde zapomenout, pročje život jen napůl, proč už srdce není schopné milovat, věřit, pročmusí člověk platit za svou lásku, za důvěru? Kde je hranice mezidůvěrou a naivitou, proč to všechno musí tak moc bolet?
Kéž by se dalo srdci poručit. Říct nekrvácej, jdi dál a nepřestávej věřit...

Život je jako hra. Jak se narodíš, začínáš rozehrávat tu svouvlastní... jak rosteš, postupuješ do dalších levelů a záleží jenom natobě, jak to rozehraješ. Ale nikdy nevíš, jak hra skončí... jakdopadneš. Jestli dobře nebo špatně... Jestli přežiješ, nebo ne... alejedno je jistý... každá hra končí... GAME OVER

Úsměv… pár písmen ale pro mě nepředstavitelná námaha v tomhle obdobísucha…moje srdíčko nedostává svou vodu,svůj život..,nemá jak sevzchopit..nemá čím ani kým se vrátit do původního stavu… chybí muláska, láska která ho zradila a zanechala velké krvavé šrámy ,bolavéjako by se staly teprve nedávno…je to už skoro dva měsíce alenepřestává to . nepřestává to pálit zradou nepřestává to boletponížením a zklamáním …ale i nadále držím svůj úsměv..úsměv plný lži afalše..protože tenhle úsměv nikdy nebude upřímný jako býval sláskou…Něco-to něco opustilo mne i srdce..chybí to jako slunce chybíkvětině jako matka dítěti jako ty mě…