plautus

Kdo ví, co a koho všechno lze milovat. Každý si asi hned vybaví dívku nebo kluka svých snů, nebo toho, ke komu zrovna něco cítí. Já miloval mnohokrát. A i když někteří z těch lidí už tady dávno nejsou, v srdci je budu mít nadosmrti.
Miloval jsem svého dědu. Byl pro mne vším. Matkou, otcem, kamarádem a dědou. Jak může být tolik lidí schováno v jedné osobě? Nikdy nade mnou nezlomil hůl. Kdykoliv se něco stalo, on byl jediný, za kým jsem mohl beze strachu jít a svěřit se mu. Vždy mi pomohl nebo poradil. Moji rodiče pro mě tohle nikdy neudělali. Můj táta, jeho syn, mě nenávidí dodnes, jen proto, že žiji. Matka je ráda, že jsem pryč z domu. Jednou jedinkrát se stalo, že jsme se s dědou pohádali a mrzí mě to dodnes. Kdybych to jen mohl vrátit zpět. Teď už tady není, ale jeho obrázek mám stále před sebou.
Kdysi jsem miloval jednu dívku. Bylo mi asi 11, tak to možná ani nebyla láska. Ve školní družině jsme hráli hry na pusinkovanou. Pak se ale odstěhovala a dlouho o ní nebyly žádné zprávy. Když jsem byl v deváté třídě, přišla za námi na hodinu učitelka s tím, že přišlo parte. Kristýna Buberlová zemřela na rakovinu ve věku 14-ti let.
Na základní škole se k nám do města přistěhovala jedna dívka. Byla o dost starší než my, ale byla problémová, tak jí dali do třídy k nám. Nikdo jí neměl rád. Já jí ale rád měl, jenže jsem to nemohl dát najevo, abych neztratil prestiž v očích spolužáků. Nikdy jsem jí neřekl, co k ní cítím. Možná jsem měl. Veronika Vlčková se zabila při autonehodě ve věku 19-ti let.
Ještě jsem párkrát miloval, ale z těch lidí snad ještě nikdo nezemřel. Vím, že někde žijí a jsou snad i šťastni. Pevně v to doufám, protože jen tak je svět lepší. Zvláštní je, že své city k ostatním lidem si nejlépe uvědomíme, až když je ztratíme. Někdy je ale ztrácíme nadobro a nikdy už se nedozví, co pro nás znamenali a že v našich srdcích budou mít své místo, dokud v nás plamen života nevyhasne.
Nevím, kolikrát v životě může člověk milovat. Kdybych se ale už nikdy nezamiloval, můj život už by nebyl šťastný, ale šedý. Bez života.

Autor: plautus dne 16.Říjen 2008 v 20:45